A mezitím? [HP ONESHOTS]

I po smrti se dá žít/Drarry (Snaco)

Draco kráčel chodbami, zahloubán v myšlenkách. Ostatně, nebyl jediný člověk, který by ho poslední rok viděl plně při smyslech.

Draco byl zničený, jeho srdce se před rokem rozpadlo na prach. I on sám se rozpadl. Jeho rodina se rozpadla. Jeho život se rozpadl.

Naštěstí našel člověka, který mu srdce pomalu, ale jistě pomáhal slepit zase zpět.

Ale představte si vázu. Rozbije se, vy ji slepíte. Ale vypadá pořád stejně, jako před tím, než jste ji rozbili? Ne, rozhodně nevypadá. Její dříve jemnou strukturu hyzdí praskliny a šrámy.

Tak to nyní bylo i s Dracovým srdcem.

Každý večer usínal s jeho jménem na rtech a ráno se budil s myšlenkou na jeho zářící oči.

Když došel do sklepení, zakopl o Filchovu kočku Paní Norrisovou a skončil v teplém náručí svého přítele.

Cítil se schovaný před světem a v bezpečí, proto se tiše rozvzlykal.

Tolik mi chybíš!

„Draco..." zašeptal Severus ztrápeně a vyzvedl si ho do náruče. Draco se schoulil do klubíčka a plakal, s tváří přitisknutou do tmavého hábitu. Severus ho donesl až do jejich komnat, položil ho na gauč a znovu si ho přivinul do náručí.

„Ššš..." tišil ho. Nezmohl se však na nic jiného, Severus nevěděl co mu má říct. Ani jeden nebyli na sladké řečičky, nenechali si mazat med kolem huby. Měl mu povídat, že všechno bude dobré? Ne, protože oba moc dobře věděli, že to dobré nebude. Nebo dokonce že se Dracův milovaný vrátí? Ach Merline, Severus zkoušel už tolik lektvarů, od magie bílé po magii černou, prošel každou knihu z Bradavické knihovny, z knihovny své, z knihovny na Grimmauldově náměstí, z knihovny na Tkalcovské ulici, dokonce se odhodlal vydat se i do starého sídla Princeů, kde bylo spoustu knih nebezpečných, s opravdu temnou magií. Nikdy, nikdy nic nenašel.

Byl ochoten podstoupit i různé zapovězené rituály, avšak i přes sílu magie, kterou ze sebe s Dracem vydali, nikdy se jim nepovedlo černovlasého muže navrátit do světa živých.

Severus by toto nikdy nepodstupoval, kdyby Draca nemiloval. To blonďaté stvoření pro něj bylo vším. Avšak něco zvláštního cítil i k člověku, kterého se tak usilovně pokoušeli vyrvat ze spárů samotné Smrti.

Když nad ním tehdy stál a snažil se zastavit krvácení, Severus myslel že umírá i přesto, že si vzal protijed...Proběhlo jimi v tu chvíli zvláštní spojení. Severus stále nevěděl, co by to mělo znamenat. Byl však odhodlaný Harryho Pottera donutit vstát z mrtvých, ať ten spratek chce, nebo ne!

A Harry tohle všechno s lítostí sledoval. Byl už na cestě. Když ho tu noc Voldemort zavraždil, nechtěl odejít, opustit Draca. Přemluvil Smrt, aby ho nechala jít zpět k živým. Avšak to kouzlo bylo složité a trvalo velice dlouho a Harry musel Draca nechat žít rok samotného. Alepoň jednu útěchu měl, Draco si našel muže, který mu se vším pomáhal a Harry za to byl Snapeovi vděčný.

Harry ucítil zvláštní bolest na hrudi a věděl, že je to u konce. Nebo na začátku?

S hlasitou ránou dopadl na zem v předsíni Snapeových komnat a chytil se za hruď. Bolest to byla hrozná, proč ho nikdo nevaroval, že to bude takhle bolet?!

Draco už se mezitím utišil a teď leknutím nadskočil. Zděšeně pohlédl na Severuse vedle sebe.

,,Co to bylo?" zeptal se plačtivě. Starší muž jen pokrčil rameny a vydal se na obhlídku. Když uviděl Pottera, zalapal po dechu a zkácel se na kolena k Harrymu.

Draco slyšel druhé zadunění a to ho donutilo se svednout a jít do předsíně.

I on se následně skácel a začal Harryho silně objímat, šeptal mu něžná slova a polykal své slzy. Severus odhodil svou chladnou masku a oba mladé muže si přivinul do náruče.

602 slov

Publikováno: 1.12. 2020

Huh, asi...ahoj? :D Tímhle příběhem si nejsem vůbec jistá a tak, jak se mi dobře psalo prvních několik řádků, tak konec byl hrozná katastrofa. V polovině jsem vzdala jakoukoli snahu tuhle jednohubku dopsat. Trvalo mi hrozně dlouho, než jsem se vůbec přesvědčila znovu sednout k notebooku a psát. Celkově, za poslední týden, možná dva jsem nenapsala ani řádku. :/

Všem příznivcům Warrior se tímto omlouvám, ale nějak to nejde. Možná jsem si uvědomila, že nevím jak dál? Nevím, ale dost se zamýšlím nad tím, že bych Warrior (dříve Zajatkyně času) stáhla ze svého profilu. Nebo ji tam nechala nedokončenou a začala psát něco jiného, s podobnou myšlenkou. Warrior byla spontanní nápad, zbrkle napsaná první kapitola a hned vydávaná. Nemůžu říct, že je to katastrofa, ale nejlepší to taky není, co si budeme. Proto vás prosím o váš názor. :D

Zeptám se vás i u Warrior. :D

Doufám že jste si tuhle jednodílovku užili a já se jdu znovu rozplývat nad vtipnými momenty Toma Feltona...:D (To měl být pokus o vtip btw. :D)

Ray x