A mezitím? [HP ONESHOTS]

4. Lady Skrývaná/Wolfstar+Elisa Black-Lupin

Z hořejších pater domu na Grimmauldově náměstí se ozvala hlasitá  rána. Všichni přítomní, nyní sedící u stolu v kuchyni zvedli hlavu ke  stropu, jejich pátravé pohledy brouzdaly po prázdné ploše, jako by mohly  zjistit, co rozruch vyvolalo.

Sirius na chvíli zavřel oči, aby uklidnil vzdouvající se vztek, zaklonil hlavu a tiše vydechl.

Když se znovu podíval na své společníky, zjistil, že to všichni  nejspíš hodili za hlavu a rozhodli se tím nezabývat. Byl by přísahal, že  ostatní museli slyšet, jak mu ze srdce spadl obrovský balvan. Než si  však stačil pořádně oddechnout, ozvala se rána znovu. Tentokrát snad  ještě hlasitější.

Jejich pohledy směřované ke stropu byly tentokrát o něco podezřívavější.  Jediný, kdo směřoval své zlaté oči k němu byl Remus. Podle něho Sirius  poznal, že se mu zděšení zračí i ve tváři. Vlkodlakovo jemné zakroucení  hlavou ho však v rámci možností znovu uklidnilo.

Naštěstí, ani nyní se nikdo na nic neptal, jen zmatené pokukování po  svých přátelích vypovídalo o jejich neklidu. Brzy se však konverzace  znovu živě rozběhla a téma se zaměřilo především na famfrpál. Sirius sem  tam pronesl nějaké slovíčko, doplnil větu nebo nadhodil otázku.  Nervózně ale podupával nohou, což produkovalo vcelku hlasitý zvuk, čehož  si zákonitě musel, dříve nebo později, někdo všimnout.

,,Děje se něco, Siriusi?" zeptal se jeho kmotřenec Harry.

„Nic, Harry. Jen mě trochu znervózňuje představa, že za chvíli všichni odjedete do Bradavic."

„Vím, jak nemáš rád tenhle dům. Ale nebudeš tu sám, Remus tu bude s  tebou!"

Chlapec se na něj povzbudivě usmál a Siriuse píchlo u srdce.  Nechtěl mu lhát!

Když se konečně přemohl a vykouzlil na tváři poněkud pokřivený úsměv,  spíše škleb, ozvala se rána znovu. Hned za ní následovalo bolestné  úpění a tentokrát Sirius vážně zasténal nahlas.

Všechny pohledy se upřely na něj a on měl chuť Removi rozmlátit ten culící se obličej.

,,Copak se úplně...?!" Větu nedokončil a ve vzteku vyběhl schody až  do svých komnat. Rozrazil dveře a trochu pookřál, když viděl, jak se  černovlasá dívka těžce sbírá ze země. Přiběhl k ní a pomohl jí se  zvednout na nohy.

,,Cos zase vyváděla?" sykl tiše a oprašoval jí špinavé šaty.

,,Nic," vyhrkla.

,,Nic vypadá trochu jinak, nemyslíš? Já teda, když nedělám nic,  nepadám při tom na zem a nedělám hluk tak, že to slyší celý dům,"  ušklíbl se na ni a láskyplně upravil její tmavé a značně rozcuchané  vlasy.

,,Chtěla jsem ti tu trochu poklidit. Děkuju ti za tvůj vděk," brblala nespokojeně, pak si ale uvědomila, co muž řekl.

,,Oni..." hlasitě polkla.

„Oni," přikývl Sirius a pokynul rukou ke dveřím.

,,Když už jsi se prozradila, měla by ses jít představit."

,,To znamená že-" Sirius jí skočil do řeči.

,,Ano, to znamená. A teď běž."

,,Ale já nechci," dívka se nafoukla a trucovitě se posadila na postel.

,,Elis, oni tě slyšeli. Já bez vysvětlení odešel od stolu a co si budou myslet? Že tady pět minut tlachám se zdí?"

Elisa se začala hihňat. Představa Siriuse mluvícího do zdi jí zřejmě  přišla nadmíru vtipná. Stále ještě s úsměvem na tváři se zvedla.

Sirius protočil očima.

,,Chováš se jako malé dítě."

,,Já jsem malé dítě," odporovala dívka.

,,Je ti patnáct, Elis," Sirius schválně pronesl ta slova co  nejpomaleji, jako by to vysvětloval tomu nejtupějšímu člověku na  planetě.

Elisa na něj vyplázla jazyk a vyběhla ven.

,,Najednou ti to nedělá problém, že?" křikl za ní a pobaveně kroutil  hlavou, načež se vydal za ní zpět do kuchyně. Dívka tam však zřejmě  nedošla, o čemž svědčily pátravé pohledy ostatních.

Sirius si povzdechl.

,,Eliso!! No tak dělej, pojď dolů!" když dívka nereagovala, zakročil Remus.

,,Elis! Oni ti hlavu neukousnou, ale já bych mohl, jestli okamžitě  nepřijdeš dolů! Jsi snad slušně vychovaná, ne? Tak by bylo dobré, kdyby  ses našim společníkům představila!"

,,O kom to mluvíte?" zeptal se zmateně Harry. Sirius se nadechoval, aby jim to vysvětlil, když do dveří vstoupila ona černovlasá dívka. Její  zlaté oči byly utrápené a krásné rysy tváře povadlé.

,,Elisa Blacková-Lupinová," šeptla s pohledem stydlivě upřeným do země.

,,Elisa Blacková-Lupinová..." zopakovala polovina osazenstva šokovaně.

,,Budou naštvaní tati?" uslyšel Sirius šeptání u svého ucha. Láskyplně své dceři pocuchal vlasy.

,,Už bylo na čase se představit, brouku. Asi naštvaní budou, ale na nás, ne na tebe."

Elisa se plaše usmála.

Sirius se rozhlédl po ostatních. Seděli jako zařezaní s ústy dokořán. První se odvážil promluvit Harry.

,,Tvoje dcera," ukázal na Siriuse, ,,a tvoje...?"

S ukazováčkem  namířeným na Remuse se soustředěně zamračil. Hluboké několikanásobné  zalapaní po dechu bylo znamením, že pochopili...

Chytří to lidé, ti členové Fénixova řádu...

745 slov

Publikováno: 10.11. 2020

Takže...netvrdím, že je to to nejlepší, co jsem kdy vytvořila, ale  mně se to prostě líbí. Jak už jsem psala, představa Siriuse jako otce  mi přijde komická a nereálná, ale zároveň vlastně hrozně roztomilá. No a  s kým jiným by Siri měl mít dítě než s Remusem? 😆

Tak co, padla vám do oka Elisa Blacková-Lupinová? Já musím říct,  že jsem si ji oblíbila a kdybych měla v hlavě nějaký nápad, určitě bych o ní napsala nějaký kapitolový příběh. 🦋

Doufám, že se vám příběh alespoň trochu líbil, i když je to takový nezajímavý klišé. Napiště názory, budu jenom ráda. :D

Ray x