Nečekaný příjezd

165 9 0
                                    

Z pohledy Seleny...

Justin právě s někým telefonuje a já sleduju, co je nového na internetu.
Samozřejmě... nic nového.
"Co bys chtěla dneska dělat lásko?" Objal mě Justin ze zadu.
"Já vůbec nevíííím." Řekla jsem znuděným hlasem.
"Co kdyby jsme zašli do kina?" Navrhl.
"Dobrý nápad! Podívám se, co hrajou!!"

Najela jsem na stránky www.eventcinemas.com a dívala se, co tam dneska hrajou.
"Dneska je 23.7. že?"
"Ano zlatko." Políbil mě Jay na líčko. Pousmála jsem se.
"Takže dneska tam hrajou Fifty Shades Of Gray !!!!!" Zaradovala jsem se.
"Yes!!! To je vlastně takové porno že?" Zeptal se mě nadšeně.
"Nadrženče!" Smála jsem se nad jeho chováním.
"Je to romantický a erotický film o jednom chlapovi, který dělá nějakého podnikatele nebo co a pak tam je holka novinářka myslím no a oni se potkají a dál už moc nevím."

"Takže je to tak kapku porno." Prohlásil.
"Jdi do prdele furt s tím pornem!" Vykřikla jsem se smíchem.
"No jo furt...." Svěsil hlavu a šel do ložnice.
Povzdychla jsem si, vypla notebook a šla za ním.
Otevřela jsem dveře a rozhlédla jsem se po pokoji, ale Juss nikde.

V tom mě něco, nebo spíš někdo praštil polštářem přes hlavu. Samozřejmě Justin.
"Hej!" Křikla jsem a podívala jsem se na Justinův vysmívající se obličej.
"Jak chceš!" Rychle jsem chytla polštář a praštila jsem ho přes hlavu.

"Chceš bitku? Máš ji mít!" Zasmál se Justin a začal mě mlátit polštářem stejně, jako já.

Polštáře se začali párat a vylítávalo z nich peří.
Bylo to, jakoby sněžilo.
Oba jsme se smáli, jako kdyby jsme utekli z psychiatrické léčebny.

"Eh Eh..."
V tom si někdo odkašlal.

Okamžitě jsme toho nechali a oba naše pohledy vystřelili ke dveřím.
"O-ou.." Vyšlo z mojich úst.
"Můžeš mi říct, co se to tady děje?!" Vykřikl na mě.
"Eh... no víš..." Začala jsem koktat. Bojím se, co se bude dít.
"Nemám na to celý den! Takže mluv!" Byl celý rudý od vzteku. "Tati, tohle je Justin. Můj.. eh..." Nemohla jsem to vyslovit. Opravdu se ho bojím. "Já jsem její přítel." Ozval se Justin, přišel ke mě a chytl si mě za pas.

"Prosím?!" Byl čím dál víc vzteklejší a to není dobrý. Podívala jsem se do Justinových očí a pusou jsem naznačila, ať to nedělá.
On se jenom nadechl a zopakoval to, co říkal. "Já jsem její přítel, Justin Drew Bieber. Rád Vás poznávám." Snažil se skrýt nervozitu a s falešným a nadějným úsměvem podal mojemu tátovi ruku.

"Ty buď okamžitě vypadneš a nebo tě odsud vykopu!!"
"Tati dost! Nech toho! Já mám právo mít už kluka a já s tebou nebudu navždy!!! Uvědom si to!!! Justin je nejlepší kluk, kterého jsem potkala a ty mi ho nebudeš vyhazovat! Já ti taky nevyhazuju tvoje návštěvy! Takže prosím, nechej nás teď být, já chci být s Justinem, tak se začni ke mě chovat, podle toho, kolik mi je!! Mě už nejsou 3  tati! Pochop to už konečně!!" Ruply mi nervy. Ani skoro vlastně nevím, co jsem mu řekla. Prostě to ze mě vyletělo. Teď jsem byla jako výbušná bomba. Už dlouho mi tohle dělal, ale už jsem to prostě nevydržela.

On se jenom na mě překvapeně díval. Asi tohle ode mě nečekal. Vlastně jsem to nečekala ani já od sebe.

"Máš domácí vězení!" Ukázal na mě prstem táta.
"Tati ty si asi nepamatuješ na naší dohodu co?" A má to. Díval se na mě zaskočeně.
"Nevím o čem mluvíš."

"Když mi bylo 8, tak si mi chtěl oblíct ty šaty, které jsem tak nenáviděla kvůli tomu, že si mě chtěl vzít někam na pohovor. Dohodli jsme se, že si je oblíknu jedine když mi slíbíš, že až mi bude 15 let, budu plnoletá a ty si souhlasil. A mě je 16, za chvíli 17, takže už jsem plnoletá, to znamená, že mi už domácí vězení dát nemůžeš. Je pěkné že si na to nepamatuješ." Vmetla jsem mu to. Teď se to hodilo.

Stál tam celý zaskočený. Neměl slova, protože jsem řekla pravdu. Chytla jsem Justina za ruku a tahala ho pryč. Když jsem šla kolem něho jenom jsem mu řekla... "Došli slova co?" a s těmihle slovy jsem odešla z pokoje.

"Jestli se okamžitě nevrátíš, tak můžeš jít spát akorát tak pod most!" Zastvaila jsem se a otočila jsem se na něho. Nemůžu si teď dovolit svůj byt.
"Nevadí. Aspoň půjde ke mě." Prohlásil Justin a pokračoval ve směru.
Nasedli jsme do auta, Juss nastartoval a vyjeli jsme pryč.

"Děkuju. Odstrašil si ho dobře." Usmála jsem se na Jusse.
"Já jsem ho neodstrašil. Mluvil jsem pravdu. Jdeš bydlet ke mě." Pokrčil rameny.
"Ne to nejde. Nemůžu tě tam otravovat."

"Ale já tě tam chci. Aspoň nebudu sám." Mrkl na mě. Nadechla jsem se abych protestovala ale Justin mě zastavil.

"Ne nic neříkej! Zítra zavolám na policajty a oni půjdou s náma a ty si v klidu zabalíš a vemeš všechny věci, co tam máš a nastěhuješ se ke mě." Prohlásil.

"To vážně? Klidně si můžu platit svůj byt." Troch jsem lhala no...
"Ne nemůžeš! Nejsi plnoletá! Já bydlet sám můžu, protože můj táta to umí se soudama, ale ty ne, takže bydlíš se mnou a tečka!"

"Miluju tě." Políbila jsem ho na líčko.
"Já tebe taky." Usmál se na mě.

Já vím je taková kratší, ale aspoň něco ne?
Včera jsem tady měla 168 reads a dneska v poledne se podívám a mám tady 206 reads no chápete to?!
Děkuju moc!!!
I love you all my readers!!

-Tess :33

As Long As You Love MeKde žijí příběhy. Začni objevovat