As Long As You Love Me

Telefonát

Z pohledu Seleny...
*RÁNO*
Probudím se, promnu si oči a posadím se na posteli. Porozhlédnu se po pokoji a zjistím že je všude tma. "What? Kolik je vlastně hodin?" Zašeptám pro sebe a zamračím se. Natáhnu se pro mobil a kouknu na hodin. Jsou přesně 3 hodiny ráno. Povzdychnu si a kouknu na spícího Jusse. Usměju se a jdu do šatny. Už asi neusnu, takže se převleču do sportovního oblečení. Jdu do koupelny a ukonám ranní hygienu.. Jak jinak. Vyjdu z koupelny, do ruky si vemu MP3, obuju si běžecké tenisky jdu ven. Dám si sluchátka do uší a klusem se rozběhnu směrem do parku. Nadechuju se čerstvého ranního vzduchu. Začne mi hrát písnička Naughty Boy ft. Beyoncé Runnin' a okamžitě si ji začnu pobrukovat. Vběhnu do parku a běžím po asfaltové cestičce kolem rybníku. Jedině při běhu a poslechu hudby můžu vypustit všechny starosti z hlavy. Je to jako moje terapie. Můj lék.
Oběhnu celou běžeckou trasu v parku a kouknu na hodiny. Je 5 hodin ráno. Vyběhnu z parku a běžím směrem domů.

Když doběhnu k domu, odemknu ho a vejdu dovnitř. Zuju si boty a jdu do koupelny. Svléknu si spocené oblečení, hodím ho do koše na špinavé prádlo a vlezu si do sprchového koutu. Nechám na sebe padat kapky teplé vody. Hned mi naskočí husí kůže. Namydlím se sprchovým gelem a potom ho smyju. Opláchnu si obličej a vypnu vodu.
Utřu si tělo ručníkem a obleču si čisté oblečení.
Jdu k pokoji a nakouknu dovnitř. Pohled se mi naskytne na spícího Justina. OMG on je tak dokonalý když spí. On je dokonalý celý. MOJE DOKONALOST. Usměju se pro sebe nad svojema myšlenkama a zavřu dveře. Vejdu do kuchyně a uvařím si kávu.

Když se mi káva uvaří, jdu do obýváku, sednu si na gauč a pustím si televizi. Projíždím všechny programy.
Znáte taky ten pocit, když hraje něco zábavného a zajímavého v televizi?
Ne?
Já taky ne..

Nakonec tam nechám hrát Mtv a sáhnu pro notebook. Zapnu ho a upiju trochu z hrnku čerstvé uvařené kávy. Přihlásím se na twitter a začnu projíždět všechny upozornění atd.

Najednou uslyším kroky na schodech. Kouknu se směrem na ně a uvidím ospalého Justina jak jde za mnou dolů. Usměju se. "Dobré ráno." řeknu s úsměvem. "Dobré." Odpoví s ranním chraplavým hlasem, který tak miluju a jde směrem ke mě. Nahne se nade mě a políbí mě. Polibek mu oplatím a koukám mu do očí. Sedne si vedle mě a dá mi ruku na stehno. "Vyspala ses?" koukne mi do očí a potom koukne na televizi. "Jo a ty?" Zeptám se a koukám do počítače. "Jo taky." Usměje se a pohladí mě po stehně. "Jak dlouho jsi vlastně vzhůru?"
"Nooo.. probudila jsem se celkem brzo, tak jsem si šla zaběhat, osprchovala jsem se a šla jsem k televizi." Řekla jsem jednoduše. "Ahaaaaaa" kývne hlavou.

"Co budeme dneska dělat?" kouknu tázavě na Jusse. "Hmmmmm..." zamrmlá a sjede mi rukou ze stehna na zadek a zmáčkne ho. Usměju se na něho. Začne mě líbat a já spolupracuju. Sednu si na něho a obmotám si ruce okolo jeho krku. Otřu se rozkrokem o ten jeho. Vzdychne mi do úst a lehne si se mnou na gauč tak, že je nade mnou.
Líbá mě a kousne mě do spodního rtu. Zatahá za něj a já si obmotám nohy kolem jeho pasu. Tentokrát udělá ten pohyb pánví on a já vzdychnu. Odpojí naše rty a koukne mi do očí. "Můžeme jít třeba do kina." Pokrčí rameny, usměje se a sleze ze mě. Zakňučím a koukám na něho. Zasměje se. "Měla by ses jít oblíkat ať to stihnem." Mrkne na mě. "Okey." Usměju se a schválně jdu vyzývavou chůzí a vrtím zadkem. Ucítím Justinův pohled na mojem zadku, usměju se a jdu po schodech nahoru do šatny.

Obleču si černé legíny a bílou průsvitnou blůzu. Vemu si černé spodní prádlo a všechno si obleču. Trochu se v koupelně domaluju, upravím se a jdu zpátky do obýváku. Justin už stojí v kuchyni oblečený. Měl na sobě černé roztrhané džíny, černé triko a černo-červenou kostkovanou košili. "Co si dáš na snídani?" Zeptá se mě Justin. "Nemám hlad, nic nechci děkuju. Ale jestli máš hlad, tak ti něco nachystám." Usměju se na něho. "Nene, taky nemám hlad." Taky se usmál a jde blíž ke mě. "Sluší ti to." Zašeptá mi do ucha a chytne mě kolem pasu. Zčervenám. "Děkuju, ty taky nejsi k zahození." Mrknu na něho. "Víš že bych teď nejradši to oblečení z tebe strhl, ale nebudu zdržovat." Zasměje se a políbí mě.

Vemu si do ruky mobil, peněženku a malou černou tašku, do které to všechno dám. Vemu si klíče od auta. Zamknu dům a jdu k autu. Odemknu ho a nastoupím na místo řidiče. Justin stojí u mojich dveří a zírá na mě. "Já nebudu řídit?" Zeptá se mě. "Sorry zlato, ale moje auto tě řídit nenechám." Zasměju se. Jay si sedne na místo spolujezdce. "Mám se bát?" Řekne nejistě. "Možná jo, možná ne." Šibalsky se zasměju a nastartuju auto.

Vrazíme přímo směrem k nákupnímu centru, kde se samozřejmě nachází kino.
Když tam dorazíme, zaparkuju auto co nejblíž ke vchodu a vypnu motor. Vylezeme z auta, zamknu ho a jdeme dovnitř. Justin chytne mojí ruku a stiskne ji. Usměju se a dorazíme k pokladně kina. "Dobrý den" Pozdravíme oba dva najednou s úsměvem paní, teda spíš holku za přepážkou. Měla dlouhé blond vlasy a měla namalovaný ksicht, jako kdyby si tady jenom na chvíli odskočila z bordelu. Nechápu ty holky jako je ona. Prostě jak se říká... V jednoduchosti je krása...

Koukala na nás svýma modrýma očima. "Dobrý den." Řekla hlasem jako kdyby jsme ji otravovali a falešně se na nás usmála. Teda aspoň na mě se tak usmála. Na Justina koukala jak na boha a pomalu ji tekla slina po ksichtě. "Přejete si?" Tak co si asi můžeme přát když jsme v kině? Logika? Teda jestli vůbec ví, co to LOGIKA znamená... (Nic proti blondýnám:) Nechci aby jste to pochopili špatně:)) "Eh... chtěli by jsme se jít podívat na nějaký film." Řekl Juss. Kývla jsem hlavou a ona něco začala hledat v počítači. "Takže dneska hrajeme..." Začla si číst nabídku filmů.. Počkat... Ona umí číst?? "Dneska hrajeme...." Zase chvíle ticha.. "To už si říkala." Řekla jsem už mírně podrážděným hlasem. "Co si to dovoluješ krávo?" Koukla na mě namyšleně. "Aspoň jsem užitečnější než ty, když jsem kráva." Mrkla jsem na ni jedním okem. "Ty a užitečná? Prober se.." Zasmála se. "Drž hubu chodící mrtvolo." Všimla jsem si že Jay zadržuje smích. "Drž si ji sama špíno." Zamračila se na mě. "Tak poslouchej, buď nám konečně najdeš nějaký film, nebo zařídím abys přišla o práci a aby ti už nikdo ani toho kokota do huby nedal!" Koukám na ni. "A dost!" zařval Justin. "Omlouvám se za ni." Cože?! No to si ze mě dělá prdel! On se ji právě omluvil! Koukám na něho a potom se rozejdu a jdu pryč. Už chci z kina odejít, ale zastaví mě něčí ruka. Otočí mě a překvapení. Kdo tam stojí? Těžká otázka... "Kam jdeš?" Zeptá se. "Pryč." řeknu jednoduše a chci odejít ale nedostanu se z jeho sevření. "To jako jsem ty lístky kupoval zbytečně?" "Proč nejdeš s ní? Je lepší než já!" křiknu na něho. "Co?" "Víš jaké to je, když se tě ten nejdůležitější člověk nezastane, ale omluví se úplně cizímu člověku, který si začal?! Není to moc příjemné!"
"Já vím... omlouvám se, ale nechtěl jsem, aby se to zvrtlo ještě víc. Promiň, vážně se ti omlouvám." Řekl a objal mě. Objetí jsem mu opětovala a zhluboka vydechla.
"Jdem na ten film?" Zvedl mi prsty hlavu a koukl mi do očí. Jenom jsem kývla hlavou na náznak že souhlasím a on mě políbil. Ruku v ruce jsme šli do sálu a našli jsme naše sedadla, na které jsme se taky posadili.
Po chvíli čekání film začal hrát a my jsme se ponořili do děje.
Najednou mi začal zvonit telefon. "Shiiiitt.." šeptla jsem a okamžitě jsem utíkala ven ze sálu, abych nerušila ostatní. Volá mi nějaké neznámé číslo. Zamračím se, ale zvednu to.
"Haloo..?" zeptám se a čekám na odpověď z druhého konce hovoru. Ale slyším jenom praskání a po chvíli ten NĚKDO hovor vypne. Pokrčím jednoduše rameny, ale i tak mi to začne dělat starosti.
Sednu si zpátky na svoje místo a dívám se do blba. "Kdo to byl?" zeptá se mě Justin. "To byla jenom kamarádka. Něco potřebovala vědět." Ano. Zalhala jsem, ale nemůžu to říct. Byl to beztak jenom omyl.