Adventní kalendář Yaoi

1. Ereri ✓

Levi
Eren

Konečně. Je právě první září, začátek mého posledního roku na této škole. Věřím si, že dám maturitu? Ano. Společně s mou kamarádkou Hanji jsem nejlepší student třídy. Ale zase s mým kamarádem Erwinem jsme jedni z nejlepších kluků na sport. Nejsem egoista, ani narcis, jen se dokážu ocenit.
No každopádně, právě jsem stál u skříněk, které jsou hned u vchodu. Zapomněl jsem si sako uniformy, tak jsem měl jen bílou košili.

Můj první den na střední škole! Běžel jsem do skříněk, už tu skoro nikdo nebyl.. Ale hele! Kluk stejně vysoký, teda spíš menší než já stál zády ke mně u skříňky. ,,Ahoj, promiň. Ty jsi tu taky nový? Netuším.. Kde máme třídu." Podrbu se za krkem nervózně. Podívá se na mě. Tak chladný pohled, ledově ocelových očí. Tak světlé oči jsem snad nikdy neviděl..

Chladně se podívám na už od pohledu prváka. ,,Hele štěně, zapomněl jsem si sako. Nejsem prvák." Přirazím ho na skříňky. ,,Dávej si pozor na koho mluvíš, spratku. Učebna 117, jen jedno patro nahoru. Zmiz." Řeknu chladně a otočím se k odchodu. Že já si vůbec pro to pití šel.

,,Jsem Eren! A děkuju!" Křiknu a běžím do třídy. Stihl jsem to před učitelem.. Kdo to byl? Sednul jsem si vedle mého kamaráda ještě ze základky, Armina. ,,Ahoj, promiň, zaspal jsem." Povzdechnu si, když vejde učitel.
Po hodině na mě před třídou čeká moje nevlastní sestra Mikasa. ,, Promiň Erene, zapomněla jsem, že tě mám vzbudit. Stihl jsi to? Kam to koukáš?" Začala Mikasa, když jsem se podíval na toho kluka co mi ráno poradil.

,,Levi, co to na tebe čumí za děcko?" Řekne Erwin. Podívám se tam. Je tam ten prvák z rána. ,,Nevím." Řeknu chladně a sednu si na parapet. Máme třídu hned naproti a jelikož jsou obě na chodbu prosklené, je tam vidět, ale on stál na chodbě s holkou, co má stejné příjmení. ,,Jeden spratek, co si myslel že jsem taky prvák. Asi Ackermannový nový štěně." Řeknu nezaujatě a otevřu si knížku. Ale ten kluk byl.. Celkem můj typ. Ale tenhle spratek stejně bude hetero, tak na co se snažit.

,,Děcka, ve středu, za dva dny pojedeme na takový adaptační výlet na jednu noc. Pojede s námi i jeden kluk a jedna holka od čtvrťáků, abychom to s vámi zvládli." Řekne učitel. Prý se jmenuje Kenny. Byl takový.. Děsivý chlap.. ,,Pojede s námi Rivaille Ackermann a Hanji Zoe." Řekne klidně. Stejně je neznám..

,,Cože Kenny? Ani náhodou. Co jsem? Nasrat!" Řeknu naštvaně, když si nás s Hanji zavolá k sobě. ,,Jsem dospělý, nikam nejedu." Zavrčím. ,,Ale jedeš."

...

Seděl jsem si sám v místě pro čtyři. Hanji se bavila s holkama, tak jsem si sedl sám a spratci se mě bojí. To je dobře. Nechtěl jsem jet. Najednou přede mnou stál ten smrad z minula a kdyby byl pes, má stažený ocas.

Byl jsem zvědavý, byl tak chladný, ale určitě to tak není. Bude to jen nějaká maska! A já se pod ní dostanu!

...

Ten. Spratek. Nedá. Pokoj!
Už od září, na to že je prosinec, mi nedal pokoj. Ještě mi říká Heichou! Brzy budou vánoce a já chci prostě jen být u nás v bytě, kde bydlím s Hanji a Erwinem a v klidu přežít vánoce.

Podal jsem mu tašku s něčím malým, co má ode mě k vánocům. Vlastně.. Heichou už mi dárek dal. Ve skříňce jsem měl kožený náramek. Voněl po něm.. Co mám pro něj já? Taky náramek, ale ten můj je s korálky a je tam přívěsek klíče a pak jeho znamení zvěrokruhu. Doufám, že se mu to bude líbit. Počkal na mě před školou, za což jsem byl rád. Vlastně, bydlíme na stejném sídlišti, hned naproti sobě, takže mě s jeho partou často vozí domů. Vtírnul jsem se? Ano, kvůli mému Heichou.

,,Tak děkuju, podívám se až doma. Pojď, jedem jen my dva. Naše třída končila o hodinu dřív a už jsem je hodil domů." Řeknu klidně a nastoupíme do auta.
Já Hanji zabiju. Že jsem si toho nevšiml dřív. Jmelí na zpětném zrcátku.

Celou cestu jsem sbíral odvahu. Dal si ho sem Heichou kvůli mně? Až, když jsem měl vystoupit jsem se odhodlal ho políbit. Pak jsem se odtáhl a běžel jsem s úsměvem domů. Bože.. Má tak hebké rty! Já políbil Levi-heichou!!!

Zdravím,
První "okénko" mého adventního kalendáře je tu. Omlouvám se, že není cover, ale jaksi se na něj zapomnělo a nestíhám.. 😅
A ano, vím že to asi nikdo moc číst nebude, tak kdyžtak smažeme a dáme až příští rok 😂😅
Bye❤️