Adventní kalendář Yaoi

5. KiriBaku HP 2/2✓

Bakugo
Kirishima

Sova odletěla před třemi hodinami, snad tam ten hloupý opeřenec trefí.
Hlavně, aby se ti dárek líbil, aby jsi na tváři měl ten hloupý úsměv, ďolíček v jedné tváři. Abys ukázal ty svoje žraločí zuby, prostě abys měl radost..
Seděl jsem na okenní římse a sledoval jsem les nedaleko bradavic, byla tu bez tebe a bez té party magorů nuda. Mám rád klid, ale s vámi se člověk nenudí. Často je těžké zabránit úsměvu.

Rozplakal jsem se, když jsem otevřel ten dárek. Baku mi poslal dárek.. Byly tam všechny fotky, které jsem vyfotil a ním, ale on mi je vždy smazal. Byli vytištěné v kouzelnickém stylu. Pohybovali jsme se.
Pak tam byla tvá mikina, první mudlovský oblečení, co jsme spolu ve světě lidí byli koupit.

,,Promiňte.."zašeptal jsem a nechal jsem vás zapomenout na to, že jsem  na vánoce přijel domů. Nechal jsem vás v domnění, že jsem ve světě lidí a krbem jsem se dostal zpět na školu. I s kufrem a věcmi, i s dárky od tebe. I já pro tebe mám dárek Baku. Rychle jsem si odložil věci v pokoji, tam jsi nebyl. Kde jsi Katsu?

Slezl jsem a chtěl jsem se jít do pokoje podívat, jestli třeba neposlal dopis s poděkováním. Najednou jsem slyšel hrozný hluk a dupot, jako když někdo běží. Najednou jsem jen cítil, jak mě někdo objetím dostal k zemi a viděl jsem rudé vlasy. Nedošlo mi, že nesmím a tak jsem tě objal. Dopadl jsem tvrdě na záda, ale ty jsi byl v pořádku, to je hlavní. Sundal jsem tě ze sebe a zamračil jsem se.

Měl jsi v očích slzy a úsměv od ucha k uchu, přesně ten pohled, který jsem si přál, až na ty slzy.. Copak se stalo? Co tu děláš?

Katsu.. ,,Ahoj Bro.. Moc děkuju, bylo to fakt manly.." vzlyknu a přitáhnu si tě do objetí. ,,Musíme do pokoje, chci ti něco říct." Řeknu a táhnu ho přes klubovnu do pokoje. Nikdo tu není, tak ještě raději zamknu.

,,Chyběl jsi mi a ten dárek.. Prostě.. Je to od tebe hrozně milé Katsu.. Ale vidím, že v  poslední době nejsi sám sebou a štve mě to! Mám starost, ale ty se vždy uzavřeš.." vzlykneš mi nakonec do ucha. Obejmu tě. ,,To nic. Neměj starost." Pošeptám. Hladil jsem tě ve vlasech. Jsou vánoce, dneska můžu být měkký.. Hlavně, když jsem s tebou.

,,Co, že nejsi s rodiči, nebo s růžovkou?" Řeknu klidně, i když mě to opravdu zajímá.

,,Chyběl jsi mi, ale ten dárek od tebe.. Mi prostě vehnal slzy do očí a chtěl jsem za tebou. Nechtěl jsem, abys byl sám na vánoce, i když na hradě je lidí hodně." Vysvětlím.

,,Pak ti stejně vymažu paměť.. Miluju tě Kiri." Vydechnu s políbím ho. On se ale nevzpírá, jako spíš, že se mu to líbí a spolupracuje.

Takže.. Co jsem dostal k Vánocům?
Mudlovskou mikinu a příjemné prožití Vánoc s někým, koho miluju. Předsevzetí na příští rok:
- říct mu, že ho miluju.