Adventní kalendář Yaoi

6. Kiribaku Fantasy ✓

Bakugou
Kirishima

,Zlato, vážně ti život mezi lidmi nechybí? Vidíš se s nimi minimálně. Víš, že můžeš klidně mezi lidi a nebudu se zlobit.' povím mu klidně. Jsem jediný poloviční drak. No a jako jediný drak jsem uzavřel pakt s kouzelným mužným princem.

Vzdal se kvůli mě všeho, trůnu, života mezi lidmi, paláce a přepychu. Nechápal jsem ho, když do mého lesa před pěti lety vtrhl hlasitý mladý princ, který utekl z domova. Měl jen meč a oči plné slz. Byl první člověk, kterého jsem nedokázal zabít..

,, Kolikrát ti mám říct ty přerostlá ještěrko, že tě miluju! Lidi jsou jen slabý ovce!" Zařvu, aby mě slyšel. Opřu své čelo o jeho čumák a láskyplně ho pohladím. Právě se vrátil z lovu. Nečekal jsem ale, že přinese celou ovci. Zasmál jsem se. Položil ji na zem, ale pak se proměnil a byl zde můj přítel. Muž s dračími rohy a křídly.

,,Musíme si toho nechat víc, vypadá to, že bude sněhová bouře. Pojď do jeskyně." Usmál jsem se. Společně jsme nejprve začali dělat jídlo.
,,Najez se zatím jen ty. Předtím jsem jednu sežral, protože byla moc malá." Zasmál jsem se. Ty jsi rozdělal oheň jiskrami z tvých dlaní. Máma by měla radost, jakou nevěstu jsem si našel.

Seděl jsem u ohně a přes sebe jsem měl kožešinu z medvěda a naše "postel" bylo takové veliké hnízdo, vystláno slámou a pokryto kožešinami a jedna velká sloužila jako přikrývka. Pak jsem zde měl i dost lidských věcí, třeba už zmíněnou přikrývku a mnohé další.
Objal jsi mě zezadu okolo pasu a svými křídly jsi nás oba schoval a mě bylo krásné teplo.

,,Spíš, jestli tobě nechybí tvůj předchozí život. Drak co zabil každého, drancoval, byl sám." Řeknu potichu.

,,Tak jsem šťastný nebyl Katsu a ty to víš. Navíc.. Jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo." Políbil jsem tě do vlasů. ,, Víš, jak osamělý jsem byl a kolik hodin vzteku jsi vložil do mého vzdělání, abych uměl aspoň mluvit." Zasmál jsem se. ,,Pamatuji si, že brzy v tento den lidi ve vesnici zpívají a je velké veselí." Řeknu potichu.

,,Oslavy narození Ježíše Krista, přeci už jsem ti o tom říkal." Pohladím ho po ruce.

...

,,Miluju tě a vždy budu, slyšíš?" Pošeptám a políbím tě. Vím už teď, že až nastane tvůj čas, budu čekat a hledat tě, až se narodíš znovu.. Nebo sám umřu žalem.

,,I já tebe, ty moje hloupá ještěrko." Zasměju se. Koukali jsme na východ z jeskyně, seděli jsme na kraji a sledovali padající sníh a sněhovou bouři.

Bylo to krásné strávit sváteční den v objetí svého partnera. Doufám, že nám to vydrží co nejdéle, můj Draku, miluju tě.

Miluji tě a jsi můj jediný, můj princi.