Adventní kalendář Yaoi

9. Victuri ✓

Victor
Yuri

Políbil jsem prsten mého manžela a společně jsme vstoupili na led a dostali jsme se doprostřed. Už to bude pár let, co konečně můj manžel, Yuuri Katsuki vyhrál zlato, které jsem mohl políbit. Ještě ten rok jsme se vzali, ještě ten rok jsme oba přenechali bruslení mladším a nadějným krasobruslařům a dali jsme se na soutěž párů.

Celý omámený jsem se ti podíval do očí. Jsme svoji už pět let! Usmál jsem se a oba jsme se připravili do pózy a začala hrát hudba. Byli jsme jako jeden. Společně jsme začali se sestavou, kterou jsi navrhl ty. Byla skvělá a já už konečně po těch letech nespadl u každého skoku. Jsem rád, že jsem se ztrapnil tenkrát na tom videu, že jsi za mnou přijel do Japonska a začal jsi mě trénovat. Jsem rád, že mi osud nadělol tebe.

Musel jsem se usmát, už jsi nepadal tak, jako na začátku. Můj kostým byl fialový a tvůj modrý, jako vždy jsem zapojil trochu i ženské prvky. Skvěle ti padl, vlastně jsem se těšil, až z tebe pak v hotelu vše sundám a budeš jen můj.

Konec. Objal jsem tě a zhluboka jsem dýchal a popadal dech, i tak jsem si tě přitáhl do rychlého polibku a šli jsme si sednout. Čekali jsme na bodové hodnocení a nějaká paní reportérka se nás ptala na pár otázek, docela klišé. Ty jsi jako vždy mluvil klidně a reagoval jsi ihned, až se reportérce klepala kolena. Objal jsem tě okolo pasu.

Vyhráli jsme, sice jen o pár bodů, ale i tak. Tentokrát polibek nezískala jen zlatá medaile, ale i můj manžel.
Potom jsme šli s pár přáteli na drink, jen ze zdvořilosti.
Pár přátel ještě z bruslení jednotlivcům nám popřálo, tak jsem posílal foto odpovědi a vždy jsem si tě sobě přitáhl. Yuuri, moje princezna. Z malého prasátka se stal skvělý krasobruslař a hlavně můj manžel sakra! Dnes je to pět let a ještě se nám podařilo vyhrát!

Na pokoji jsme si otevřeli láhev nějakého šumivého vína a uvolnili jsme se ve vaně. Bohužel, by to nebyl Victor, kdyby nezačal dělat nějaké kraviny. Málem mě utopil ve vaně!
Dělal jsem že trucuju, ale vydrželo mi to jen do doby kdy jsi mě jen v osušce hodil na naší postel.
Ach jo.. Zítra budu rád, pokud vůbec vstanu z postele. Alkohol a můj nadržený manžel. Super. Tímto se Katsuki Yuuri smířil s koncem svého života. Umřu slastí a na následnou bolest a kocovinu další den, nashle!

Yuuri měl dost dříve než já, ale stejně jsem ho nenechal usnout. Měl jsem hravou a veselou náladu, tak jsem ho trápil celou noc a myslím, že si to užíval, stejně jako já.