Na život a na smrt: Labyrint [TMR Fanfiction] ✓

KAPITOLA 9.

Přísahám, že Thomas je ten nejzvědavější a nejnervóznější kluk, kterého jsem kdy potkala – tedy, co si pamatuji.

,, Proč by chtěl jít Alby do Labyrintu?" zeptal se znovu Thomas. Už začínal být otravný. Zrovna jsem spolu se Zartem pomáhala Newtovi skládat dřevo, Thomas s Chuckem seděli na padlém kmeni. Thomas se pořád na něco vyptával a Chuck jenom poslouchal.

,, Vždyť on přece není běžec," naléhal stále dál a dál Thomas.

,, Teď je to jiný," řekl Newt, položil dva kusy dřeva o obrátil se na Thomase. Všiml jsem si, jak je Zart pobavený Thomasovou zvědavostí. ,, Alby půjde po Benových stopách než zapadne slunce. Chceš pomoct?" zeptal se, aby obrátil rozhovor jiným směrem.

Jenže Thomas se ptal dál. ,, Třeba se chce vrátit tam, kde to Bena uštklo, ne?"

,, Alby ví, co dělá, jasný? Líp, než mi všichni tady," odpověděl Newt hrubým hlasem.

,, Jak to myslíš?" nechápal Thomas.

Taky mi hlavou lítala spousta otázek, ale bála jsem se zeptat.

,, Je to tak, jak jsi slyšel, jo? Každý měsíc přiveze klec nový přírůstek. Ale někdo musel bejt první, že jo. Někdo musel v Place strávit celý měsíc sám..." Na chvíli se odmlčel. ,, A to byl Alby. Určitě to neměl snadný, ale když přicházeli další jeden po druhým, uviděl pravdu. Naučil se, že nejdůležitější je, že tu máme jeden druhýho. Jsme v tom všichni společně."

Thomas se zamyslel nad jeho slovy.

Obloha ztmavla, přihnaly se oblaka černých mračen a ozval se hrom. Thomas konečně vstal a popadl tři kusy dřeva.

Netrvalo dlouho a spustil se déšť. Všichni jsme se schovali – někdo po malé přístřešky, do houpacích sítí, v jídelně nebo v Poradním domu.

Já jsem stála pod malým přístřeškem poblíž malé skupinky nejmladších hochů, kteří se snažili zabavit povídáním strašidelných historek.

Všichni ostatní jsme upírali pohled na bránu a doufali, že se v ní každou chvíli objeví Alby a Minho. Už se měli vrátit, ale nikdo zatím bránou neproběhl. V každé tváři byl vidět strach s nervozita.

Thomas – opět celý nervozní – si mnul ruce a poklepával nohou, což mě dovádělo k šílenství. ,, Už by se měli vrátit," řekl. ,, Co se stane, když to nezvládnou?" Obrátil se na Newta, na kterého jsem taky pohlédla.

,, Dokážou to," řekl Newt se zamračeným výrazem, aniž by odvrátil zrak od brány.

,, Ale co, když ne?" Thomas dvěma rychlými kroky přešel k Newtovi.

,, Zvládnou to," odpověděl Newt a otočil zrak na Thomase.

Newt se snažil zakrýt obavy a pochybnosti, ale bylo vidět, že je stejně nervózní, jako my všichni.

Zanedlouho už jsme všichni z Placu stáli před bránou. Slunce už pomalu zapadalo za obzor. Zbývalo pár minut, než se brána zavře, a Alby a Minho zatím nikde.

Nervozita s každou vteřinou stoupala. ,, Nemůžeme poslat někoho za nimi?" zeptal se Thomas. Teď už byl každý stejně nervózní jako on.

,, To je proti pravidlům," odpověděl Gally, aniž by se na někoho podíval. ,, Buď se vrátí nebo ne."

,, Možná má Thomas pravdu," začala jsem opatrně. ,, Možná by bylo lepší někoho za nimi poslat."

,, Nemůžeme tak riskovat," řekl Newt vedle mě.

Najednou se zvedl vítr. Dala jsem si ruku před oči. Najednou se ozvalo zadunění. Najednou ze mě spadla nervozita a nahradil jí strach. Ozvalo se zadunění a brána se dala do pohybu.

,, Ale ne," zašeptal Chuck. Všichni se vyděšeně dívali na bránu, ale mě upoutal pohyb u levé uličky.

,, Támhle!" zakřičela jsem a ukázala do Labyrintu.

,, Počkat... Něco se děje," řekl vedle mě Newt věc, která mi byla už dávno jasná. Minho zasténal a zanadával.

Táhl Albyho, který byl v bezvědomí, na zádech, ale Alby ho nesmírně zatěžoval, takže se nemohl ani rozeběhnout. Brána se zavírala a mě přišlo, že dokonce rychleji, než normálně.

,, Pojď Minho! Dokážeš to!" začal pokřikova Chuck a všichni se k němu přidali.

,, No tak, Minho, dělej! To zvládneš!" zašeptala jsem, jako bych se snad modlila.

Minho se najednou i s Albym skácel k zemi. Rázem byl však na nohou, ale tentokrát popadl Albyho za nohy a táhl za sebou po zemi.

,, Minho, musíš ho tam nechat!" zakřičel Gally.

,, Nedokáže to," hlesl vedle mě Newt.

,, Neblázni! Dělej!"

,, Minho!"

,, Nech ho tam!"

Všichni pokřikovali jeden přes druhého. Rychle se mi vytrácela naděje, že by to přece jenom mohl dokázat. Nezvládne to. Nedokáže to.

A pak najednou, když už zbýval jen metr do zavření brány a všem už bylo jasné, že to Minho nezvládne, se Thomas rozeběhl do Labyrintu. Newt z nás všech zareagoval jako první; pokusil Thomase chytit za ruku, ale Thomas byl rychlejší. Protlačil se mezi stěnami a pak se za jeho zády se zaduněním brána zavřela.

Stála jsem tam jako zmražená.

Pane bože!

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

LucyAureus

Dafnie_6

Budu ráda, když se kouknete na profily těchto dvou dívek a zanecháte follow.