#20

49 6 1
                                    

Po dlouhé hádce jsme oba byli vyřízení a raději si přispali abychom se nemuseli vidět. Bohužel jsem ale dlouho předstírala spaní, marně. Finn spal jako zabitý a já se tam mohla k smrti unudit. Tak jsem potichu vstala a šla do koupelny se upravit, rovnou jsem se oblékla. Když jsem otevřela dveře, před nimi stál ospalý Finn. Náš oční kontakt nás docela zaskočil, tak jsme si každý hleděli svého. Jako bychom o sobě navzájem nevěděli. Do kufru jsem dobalila poslední kousky oblečení a kufr postavila. Přijela jsem s ním ke dveřím.

Vedle mě zrovna Finn vycházel z koupelny a celkem ho to zaskočilo.

,,Ty jsi to myslela vážně?" Vylekal se a jeho oči nabírali slzy.

,,Ano, myslela, promiň ale já to déle nevydržím" Zatáhla jsem za kliku a  pootevřela je ale on mě zadržel.

,,Nesmíš odjet, já tě potřebuju." Poprosil mě, ale já byla rozhodnutá...

,,Promiň" řekla jsem a odevřela dveře. Ještě jsem se na něho lítostně podívala a odešla. Tohle Finna ranilo. Já vím že jsem nám zkazila dovolenou ale nemám na výběr. Snad to brzo pochopí.

V taxíku jsem se uvelebila na místo. Nasadila jsem si sluchátka do uší a vyhlížela z okna všechny kolemdoucí lidi. Zapnula jsem si sad playlist a přemýšlela o Finnovi a co jsem udělala. Byla to chyba, ale chci domů. Napsala jsem rodičům

,,Vracím se domů." Netrvalo dlouho a mamka mi odepsala.

,,Zlatíčko, stalo se něco? Chceš si o tom promluvit?" Chvíli jsem přemýšlela co odepsat ale netrvalo dlouho a mamka mi začala volat.

,,Zlatíčko, je všechno v pořádku?"

,,Neřekla bych, vše jsem pokazila..."

,,Chceš si o tom promluvit?"

,,Teď ne, radši až doma. Pozdravuj taťku, za chvíli budu doma. Ahoj"

,,Ahoj Madison" hovor jsem ukončila.

,,Je všechno v pořádku?" zeptal se mě řidič taxíku potom co slyšel celou moji konverzaci s mámou. Netušila jsem co mám říct.

,,Asi ano, proč?"

,,Jedná se o nějakého chlapce, že ano?" Zeptal se.

,,No...Jo" řekla jsem zmateně.

,,Tak hodně štěstí ať se vše vydaří."

,,Děkuju" Poděkovala jsem a nadále se věnovala sobě. Podívala jsem se z okýnka a všimla si, že už jsem ve svém městě. Pomalu jsem vyndala moje sluchátka a mobil dala do batohu. Taxi zastavil před mým domem, já mu poděkovala a dala mu peníze.

,,Ahoj holčičko moje" Vyhrkla na mě mamka hned u dveří a přitáhla si mě do objetí.

,,Čau mami" Řekla jsem nazpátek.

,,Kde je táta?" Ohlížela jsem se po obýváku abych ho mohla také přivítat. "Šel nakupovat" Odpověděla mi.

,,Tak já jdu za ním," Než mi na to mamka stihla něco říct, skočila jsem jí do řeči.

,,Taky potřebuju něco koupit" Mamka kývla hlavou a tak jsem šla do obchodu. Vážně Madison? Chtěla jsi jít do obchodu? Nebo jsi se jenom chtěla vyhnout konverzaci o Finnovi?

V obchodě taťka ale už nebyl tak jsem si koupila nějaké potřebné jídla domů....a cigarety. Vše jsem zaplatila a spokojeně kráčela domů. Ale nebyla jsem zrovna šťastná. Doma jsem se přivítala ještě s taťkem a všechen nákup odložila na stůl.

,,Omluvte mě" Řekla jsem a vyšla ven s krabičkou za roh. Nenápadně jsem ji otevřela a vytáhla jednu cigaretu a zapálila. Popravdě jsem se trochu dusila ze začátku, jelikož to bylo po dlouhé době. 

Dokázala jsem vykouřit celou krabičku. Jak jsem hodně přemýšlela ani jsem si to neuvědomovala. Ale chtěla jsem další. Už začínalo mrznout tak jsem zalezla zpátky domů. Aby rodiče nic nepoznali, navonila jsem se a dala si do pusy žvýkačku. Celá ospalá jsem padla do postele a už se ani nehla. 

i hate you, WolfhardKde žijí příběhy. Začni objevovat