Lost dreams {paused}

1. kapitola

O tři roky později

Jungkook seděl ve své školní lavici. Rukou si podepíral hlavu, u které měl pocit, že mu z těch všech jeho složitých myšlenek upadne.

I když už to bylo hodně dlouho, stále myslel na tu nehodu. Nebyl snad jediný den, kdy by si nepředstavoval, co všechno by se stalo, kdyby nebyl tam, kde je teď.

Mohl by být na taneční škole, mohl by jít cestou za splněním snů. Místo toho ale seděl na nějaký židli s kolečky ve třídě jazykové školy.

Chtěl by tak moc jít pryč. Utéct z té kruté reality. Ale už jen JÍT nebo UTÉCT bylo pro něj nemožným.

,,Pane Jeone!" uslyšel hlas učitelky. Lekl se.

,,Proč v mých hodinách nedáváte pozor?! To jsem tak nudná?!" křičela na něj. Jungkook sklonil pohled ke svému sešitu. Ihned by jí odpověděl, že ano, ale nechtěl mít ještě další problém, který by ho tížil bůhví jak dlouho.

,,Omlouvám se." řekl, jelikož mu stejně nic jiného nezbývalo říct.

,,Jedna omluva vám na zlepšení prospěchu nestačí. Dávejte pozor, jinak propadnete." vyhrožovala mu učitelka. Jungkook sklonil hlavu. Věděl, jak to má s prospěchem, ale jazyky mu prostě nešly, nebylo to nic pro něj.

Zanedlouho zazvonilo. Všichni si sbalili a to i Jungkook. Rychle se dostal do šatny. Nemusel si dělat starost se schody, jelikož měli třídu v úplném přízemí u šaten. Škola byla totiž velmi malá.

Když se oblékl, chtěl už děkovat bohu, že v klidu odejde, bez jakéhokoliv zdržování. Jenže...

,,Jungkook oppa!" ozval se za ním otravný hlas holky, která ho furt otravovala. S povzdechem se na ni otočil.

,,Ahoj, oppa!" řekla, když k němu přiběhla. Jungkook chtěl tak moc zmizet, jenže už jí neujede.

,,Tak pojď, zavezu tě domů." řekla s úsměvem a už ho vezla ven ze školy. Z pár schodů před ní ho snesli jeho spolužáci, kteří jsou celkem hodní. Ale i tak se Jungkook nedokáže s někým spřátelit.

,,Jak ses dneska měl ve škole, oppa?" zeptala se ho. Už jen to oslovení ho štvalo. Byla jen o jeden ročník níž, to mu nemohla říkat normálně?

,,Notak. Na něco jsem se tě ptala, Jungkookie oppa." řekla. Jungkook si vytáhl z tašky sluchátka a mobil.

,,To ti nestojím ani za jednu blbou odpověď?" zeptala se ho dotčeně, ale zároveň i naštvaně. Jungkook neodpovídal a nadále poslouchal písničky.

Naštvala se. Nechala Jungkooka a jeho vozík uprostřed chodníku a naštvaně odešla. Jungkook si s povzdechem vyndal sluchátka z uší a sám se vydal cestou domů.

___

Moc se omlouvám, že tak dlouho nevyšla žádná kapitola. Budu se teď snažit být více aktivní.

Btw, jaká je vaše nejoblíbenější písnička z alba BE?