Uplynul dalších pár týdnů a Jungkookova matka pomáhala Jungkookovi se svátečně obléct. Měli totiž na večer připravenou večeři s partnerem Nayeon. A samozřejmě, že se na to všichni chtěli svátečně obléct.
Jungkook, již v saku a košili, dojel k jídelnímu stolu. Všichni jen čekali na to, kdy se Nayeon se svým partnerem objeví. Najednou se ozval zvuk otevírání vchodových dveří.
Jaké bylo překvapení, když do kuchyně, propojené s jídelnou, vstoupila Nayeon s dívkou v nádherných, dlouhých šatech. Obě vypadaly nervózně, zvláště Nayeon.
,,Mami, tati, Jungkookie, tohle je Joohyun. Moje přítelkyně," představila dívku vedle sebe. Místností se rozlehlo ticho. Jeonovy nečekali, že partner jejich dcery je dívka. Ticho však prolomila paní Jeon.
,,Moc mě těší, já jsem máma Nayeon, tohle je její táta a tohle je náš syn, Jungkook," představila je všechny s úsměvem. I pan Jeon se na ně usmál a podal si s Joohyun ruku, to samé udělala paní Jeon.
Jen Jungkook seděl u stolu a nic neříkal. Ne, že by mu vadilo, že má jeho sestra přítelkyni, jen byl překvapený.
,,Vám nevadí, že mám holku?" zeptala se Nayeon.
,,Samozřejmě, že ne. Je to naprosto normální," řekla paní Jeon. Nayeon se do očí nahrnuly slzy. Byla strašně nervózní, bála se, že ji nepřijmou. Takovouto reakci by nikdy nečekala. Ihned je oba pevně objala.
,,Moc děkuju," zavzlykala šťastně. Najednou si Nayeon vzpomněla na Jungkooka. Co když to on nepřijme? Byla by strašně smutná.
,,Kooku?" oslovila ho, když se odtáhla z objetí s jejími rodiči. Přišla k němu a dřepla si před ním.
,,Tobě to vadí?" zeptala se ho narovinu. Jungkook se na ni překvapeně podíval.
,,Ne, nevadí. Jen... Jsem trochu překvapený," ujistil ji. Nayeon přikývla. Všichni si sedli ke stolu a začali večeřet.
,,A jak jste se vlastně seznámily?" zeptala se paní Jeon.
,,No... Joohyun je na brigádě tady v obchodě, a tak jsme se tam prostě potkaly a začaly se bavit," odpověděla Nayeon.
,,A jak dlouho spolu jste?" zeptal se pan Jeon.
,,Asi čtyři měsíce?" zamyslela se Nayeon a podívala se na Joohyun. Ta také přemýšlela a nakonec přikývla na souhlas.
Dále se ptali na další otázky. Jungkook byl celou dobu potichu. Nevěděl, na co by se měl ptát a byl ponořen do svých myšlenek.
___
Moc se omlouvám, že jsem opět neaktivní, ale nemám inspiraci. A zároveň se omlouvám za délky příštích kapitol. Nevím, jestli budu moci napsat kapitolu alespoň o 350 slovech, jako dřív.
Doufám, že vás tato knížka stále baví, i když už tak často nevydávám </3
ČTEŠ
Lost dreams {paused}
FanfictionJungkook je kluk, který miloval tanec. Přál si jít na taneční školu a svůj talent ještě zdokonalit. Jenže vše mu překazila autonehoda, při které ochrnul od pánve dolů. Vzdal se svých snů a úplně se změnil. Co když ale potká někoho, kdo mu jeho sny m...
