Prokleté království - Ztracený dědic

Kapitola 9

Zyny

Stála jsem v nějaké zapadlé uličce mezi domy. Většina z nich měla svá nejlepší léta za sebou. Šedivá omítka, která opadávala a nechávala cihlovou zeď odkrytou. Žádná okna a dveře byly prohnilé a špinavé. Jediné, co to tady trochu zkrášlovalo, byl dva metry vysoký stříbrný rám s ornamenty a různými neznámými symboly, který se nacházel za mnou. Portál, kterým jsme se sem dostali. Teď tam žádná zelená záře nebyla. Kdybychom vystoupili z druhé strany, spadli bychom z ostrova dolů.

„Tak to bylo zbytečný." Řekla Kennedy.

„Zbytečný?" zvýšil Sakuma nevěřícně hlas. „Koukni se, co jsme dostali."

„Musíme jít," řekla jsem rozhodně. „Víte někdo kudy?"

„Podle toho chodníku a struktury zdí těchto domů bych řekl, že jsme opět na té tržnici, jen v nějaké boční uličce. A jelikož je tu jen jedna cesta..." Finn vykročil jako první a my šli jak housata za ním.

Po pár odbočkách se objevily první obchůdky. „Vidíte, jak krásně jsem nás dovedl až ke studni." ozval se pochvalně Finn. „Teď už jen najít Inloyd." Rozhlížel se, jestli něco neuvidí, ale marně.

„Tak se běž zeptat někoho, kdo mluví tím divným jazykem, ty chytráku." Kennedy se opřela o blízkou stěnu jedné budovy. Finn jen nadšeně kývl a odešel za prodejcem, o kterém určitě věděl, že mluví tím divným jazykem. Cillian mě propaloval pohledem a já měla chuť na něj vypláznout jazyk.

„Ech ir chwith, yna yn syth ir dde ac yn syth eto. Fe welwch y bont." Slyšela jsem z dálky vyděšeně mluvit muže, prodávající zvláštní zvířata. Finn nám naznačil hlavou, že máme jít za ním.

„Nemůžeme tam jen tak jít." Všichni se otočili na mě. „Měli bychom se vrátit ke knihovně a alespoň se naučit zacházet s těmi zbraněmi."

„Ale Agis říkal..." vložil se do toho Finn.

„Vím, co říkal." Zvýšila jsem na něj neúmyslně hlas. „Ale jestli je ten ostrov tak nebezpečný, jak tvrdil, musíme se umět bránit... I jinak než jen vašimi schopnostmi."

„Nerada to přiznávám, ale má pravdu, navíc..." Devi se odmlčela. „Navíc říkal něco o mapě.

„A o té historii ostrovů..." Finn se dvěma prsty chytil pod bradou.

„Podle mě bychom neměli ztrácet čas." Cill si založil ruce na prsou a podíval se na mě s přivřenýma očima, které mě stále fascinují. Ne každý den u někoho vidíte jedno oko zlaté a druhé modrozelené. I když... tady to asi tak vzácně taky nebude.

„Já se přikláním k Zyny." Kimo na mě mrknul.

„Já myslím, že Cill má pravdu." Kennedy si založila ruce na prsou.

S očekáváním jsem se podívala na Sakumu a Skye, kteří si vyměnili pohledy.

„Mě je v celku jedno, kde umřeme." Sakuma si popostrčil brýle blíže k nosu.

„Já se zdržuju hlasování." Skye sklonila pohled na svoje boty.

„No Cilliane..." Devi se vítězně ušklíbla. „Přehlasovali jsme tě."

Nic na to neřekl, jen výhružně zavrčel. Nejspíš je to jeho oblíbený způsob, jak ukázat, že se mu něco nelíbí.

„Skvělý." Finn tleskl rukama a vyrazil. Jako jediný si pamatoval cestu z tohoto bludiště. Ostatní vyrazili za ním, jen já s Cillianem jsme zůstávali pozadu.

„Proč z ničeho nic neslyším tvoje myšlenky?" zeptal se polohlasem. Nechtěl, aby ho ostatní slyšeli. I přesto, že už byly několik kroků od nás.