Zakázané ovoce

5. Nenechám si ublížit

Několik dnů uplynulo od aféry se Snapem a on pořád dělal, jako bych byla vzduch, jako by se nic nestalo. Zžíralo mě to, tolikrát jsem na něj chtěla začít křičet, ale bylo by to marný. Ztráta času.
Odpoledne jsem seděla ve velké síni a byla hluboko ve svých myšlenkách. Když v tom si naproti mě sedl Draco. Nikdy jsem se s ním nebavila, neměla jsem zájem. Navíc se kolem něj pohybovaly všechny zmijozelské holky. Teda až na mě. ,,Jonesová, snad mě nebudeš ignorovat", řekl naštvaně. ,,Myslím, že budu", odpověděla jsem mu. Periferním viděním jsem zahlédla tři holky jak na mě hází vražedné pohledy. ,,Skvělý, teď mě budou nenávidět", pomyslela jsem si. Zvedla jsem se a odešla.
Celý den jsem strávila ve svém pokoji čtením knížek. Uvědomila jsem si, že je čas na večeři a pomalu se vydala do velké síně.
Najednou jsem slyšela, že za mnou někdo jde. Nebyl to jeden člověk, ale bylo jich víc. Otočila jsem se a viděla ty tři holky, které na mě odpoledne házely vražedné pohledy. Jedna z nich na mě začala řvát, že jí přebírám Malfoye, že si ho já nezasloužím a že jsem vlastně nicka. Než jsem stihla cokoliv říct, viděla jsem jak si všechny pomalu vytahují hůlky. Okamžitě jsem vytáhla tu svoji a jednu z nich ihned odzbrojila. Zbylé dvě proti mně vysílaly různá útočná kouzla. Dlouho jsem je odrážela a už jsem myslela, že vítězím, povolila jsem a to mě porazilo. Jedna z nich na mě vyslala zakázánou kletbu. Crucio. Dlouho mě s ní mučila, ale vyrušily ji kroky, které všechny tři donutily utéct. ,,Díky bohu", pomyslela jsem si. Bylo to poslední, co si pamatuju. Pak jsem omdlela.
Nevím, jak dlouho jsem nebyla při vědomí, ale probudila jsem se v tmavé místnosti, kde jediným světlem a teplem byl pouze zapálený krb. Byla jsem přikrytá dekou a...... a pouze ve spodním prádle. Na těle jsem neměla žádné modřiny, ani známky mučení, či jiného poranění. Přišlo mi to zvláštní. Chtěla jsem se pohnout, ale vnitřní bolest mě položila zpět. Zaúpěla jsem bolestí a opět usla.
Probudil mě až chladný dotek na mém čele. Otevřela jsem oči a viděla jsem Snapea, jak mi drží jeho ruku na mém čele. Ucukla jsem a zle se na něj podívala. Pořád jsem mu neodpustila to, jak mě ignoroval. ,,Proč jsem tady a proč jste tu vy?!" Vyjela jsem na něj. ,,Myslím, že byste měla být vděčná, slečno Jonesová", řekl klidným hlasem. Nevím, kde se ve mně vzalo tolik vzteku, ale byla jsem odhodlaná vlepit mu facku. Myslím, že Snape poznal, že se chystám mu ji dát a tak mi ruku zastavil těsně u jeho tváře. Držel mi zápěstí a já syčela bolestí. Nevím, jestli to byl důsledek Crucia, nebo jeho stisku, ale každopádně to velmi bolelo. Za zápěstí si mě přitáhl blíž a do ucha mi řekl: ,,tohle už nikdy nedělejte, je vám to jasný?"...,,Vraťte mi mé oblečení'',řekla jsem mu. Prstem ukázal na židli, která stála před postelí. Na jejím opěradle jsem ho měla přehozené.
Rozhodla jsem se, že ho budu trošku provokovat a náramně si to užiju. Než se stihl zvednou a odejít, vstala jsem a ve spodním prádle přešla k židli. Věděla jsem, že na mě zírá ikdyž jsem byla otočená zády. Pomalu jsem si oblékla sukni a do ní zastrčila halenku. Otočila jsem se a viděla jeho pohled, který byl pořád na mně. ,,Ven!", pronesl přísně Snape. Věděla jsem, že mám u postele ještě boty. Došla jsem skoro k nim, nahla se přes Snapea a boty vzala.
Ucítila jsem jak mě jeho ruka chytá za pas.
Prudce si mě otočil k němu a zadíval se mi do očí. Pohled jsem mu oplatila a věděla, že u něj to neskončí. Rozkročila jsem nohy a sedla si mu na klín. Jeho ruce se obmotaly kolem mého pasu a já jsem svými vjela do jeho vlasů. Začal mě vášnivě líbat a rukama sjížděl k mým bokům. Jelikož jsem mu seděla na klíně, cítila jsem každou jeho tělesnou změnu. Nevím jestli si myslel, že jsem mu odpustila to, že minule nechal mě v tom stejným v čem je teď on, tak to se spletl. Zvedla jsem se a naposledy mu věnovala vášnivý polibek. ,,Teď jsme si kvit pane profesore. Nashledanou zítra na hodině." Viděla jsem jeho ublížený pohled, ale udělala jsem mu to, co on udělal mně.