Už jsou to tři roky od doby kdy zmizel Draco Lucius Malfoy. Hermiona se přes toto nemohla přenést dlouhé dva roky a až teď konečně žije poměrně poklidný život protože Draca, svojí lásku prohlásila prakticky za mrtvou.
Ale co když se Draco Malfoy obj...
Už jsou to tři roky, co zmizel Draco. Každý den jsem doufala že se objeví, a nebo že se vzbudím z tohoto hrozného snu. Celé dva roky mě tohle ničilo, a už jsem si řekla že mám toho dost. Ve své hlavě jsem ho prohlásila za mrtvého. Konečně se netrápím láskou, k tomu zmijozelskému bastardovi, a zase si aspoň trochu užívám svůj život.
Hermiona Ráno jsem vstala, a do nosu mě praštila vůně kávy. Došla jsem do kuchyně, a tam stál Ron a připravoval nám kávu. Pousmála jsem se na něj, a šla ho políbit.
,,do kolika dneska budeš mít?" Optal se mě Ron. ,,dneska asi až do večera" řekla jsem prostě, a dopila svou kávu. Došla jsem se obléct. Vzala jsem si upnuté rudé šaty nad kolena, a černé lodičky.
A ano, takhle chodím do práce každý den. Když už jsem ta ministryně kouzel, tak musím vypadat působivě no ne? Naposled jsem políbila Rona, a odletaxovala na ministerstvo.
Ocitla jsem se v hale plné kouzelníků, kteří někam pospíchají. Vždy je největší boj, se přes ně dostat. Rozhlédla jsem se, kudy by bylo nerozumnější projít.
V tom se ale můj pohled zastavil na muži, který stál na druhé straně haly zády ke mě. Ten účes a bílé vlasy. To není možné. Né teď, když už jsem konečně šťastná! Ale může být spoustu lidí s takhle bílými vlasy ne?
Zatřepala jsem hlavou, abych zahnala myšlenky na toho blbého zmijozela který mě tenkrát opustil. Zvedla jsem pohled k tomu místu kde byl. Najednou se tam nenacházel. Mohl to být kdokoliv.
Pokrčila jsem rameny, a vydala se halou do útrob ministerstva. Došla jsem ke své kanceláři, a pozdravila Percyho.
Zasedla jsem za stůl, a opět jsem věděla že dnes to nebude jen tak. Percy mi okamžitě přinesl kupu papírů, na vyplnění. Povzdychla jsem si, a dala se do papírování. Najednou mi přišla pod ruku složka která mě překvapila.
Stálo tam že ředitel oddělení pro Bystrozory dal výpověď. Jakto že o tom nic nevím? Tohle se mi ani trochu nezdálo.
,,Percy?" Zavolala jsem. Percy vešel do mojí kanceláře, a tázavě se na mě podíval. ,,ano?" Odpověděl prostě. ,,ty víš proč odešel ředitel od bystrozorů?" Optala jsem se .
,,prý nebyl spokojený. Zkus se zeptat někdy Harryho přece dělá zástupce ředitele, u bystrozorů" řekl Percy a vytratil se z mojí kanceláře.
Povzdychla jsem si, a dál zpracovávala složky. Díky bohu, už byl čas na oběd. Sedím tady už čtyři hodiny nad papírama, tak jsem vážně ráda že už půjdu na oběd. Navíc jsem domluvena s Ginny, a půjdeme po dlouhé době do naší oblíbené restaurace.
Zvedla jsem se ze svého křesla, a oblékla si hábit. Vyrazila jsem do haly ministerstva, a odletaxovala na Příčnou ulici. Hned jak jsem se tam ocitla, tak jsem zamířila do restaurace.
Ginny už tam na mě čekala, a hned jak mě uviděla tak mě šla obejmout. Když jsme se odtáhli a sedli, tak se na mě ustaraně podívala. ,,co je?" Optala jsem se zmateně.
,,četla už jsi věštce?" Zeptala se Ginny opatrně. ,,ne nečetla" řekla jsem prostě. ,,tak se podívej" řekla, a podala mi srolovaného věštce.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
To není možné. Tohle nějaký blbý vtip.
Civěla jsem na titulní stranu veštce a neměla jsem slov.
,,myslíš že je to pravda?" Optala se Ginny. Chtěla jsem ji říct že se mi zdálo, že jsem ho dnes viděla na ministerstvu. Radši jsem si to ale rozmyslela. Jenom Ginny ví jak moc špatně jsem na tom byla, po Dracovo odchodu.
,,nevím" řekla jsem prostě, a odložila věštce. Chci se jen v klidu najíst, proč mi to všichni tak ztěžují? Ginny asi poznala že nemám náladu se o tom bavit, tak o tom už nepadlo ani slovo. Byla jsem za to ráda.
Poté jsem přiletaxovala zpět na ministerstvo. Dodělala jsem pár papírů, a dnes překvapivě brzo. Percy mi řekl ať jdu domů, a užiju si nějaký čas s Ronem, že to tady za mě vezme.
Byla jsem mu vděčná protože co si budem, po všech informací ohledně Malfoye jsem už neměla náladu na nic.
Přiletaxovala jsem domů, a s Ronem jsme si udělali večeři. Musím uznat že se nám povedla! Pak jsme se šli dívat na film, a dál už nic nevím protože jsem tam usnula. _____________________________ Hermiona Ráno jsem vstala, a byla celá rozlámaná protože na gauči jsem včera usnula a očividně jsem tam spala celou noc. Nějakým způsobem jsem došla do koupelny, a udělala ranní hygienu.
Vzala jsem si opět upnuté šaty nad kolena, ale tentokrát tmavě modré. Ron stále spal, a nechtěla jsem ho budit, a tak jsem kolem něj potichu prošla a potom odletaxovala na ministerstvo.
Opět jsem se ocitla v hale plné kouzelníků. Vyrazila jsem rovnou ke svojí kanceláři. Percy mě zastavil, než jsem vůbec vkročila do kanceláře.
,,víš jak jsi tady včera nebyla, tak jsem přijal nového ředitele oddělení bystrozorů" vyhrkl na mě Percy. Nevěřícně jsem se na něj podívala. ,,tak já ho jako správná ministryně dojdu přivítat" řekla jsem poklidně, a Percy jen přikývl
Vyrazila jsem na patro bystrozorů a šla k největší kanceláři která byla úplně na konci chodby. Vtrhla jsem tam, ale okamžitě jsem se zasekla na místě.
On na mě upřel svůj ledový pohled. Jeho šedomodré oči mě propalovali na místě.
Tohle přeci nemůže být pravda! Zděsila jsem se.
_______________________________ Tak tady je úplně první kapitola tohoto druhého dílu! Doufám že se vám líbí!😁
