I'm Not Afraid Of People||Harry Styles Fanfiction|🔵✔️🟢||~♡

~2

Po půlhodinové cestě, jsme dorazily na místo. Zaparkovala jsem vzadu za budovou a hned po nás přijelo auto a za ním spoustu paparazzi. Někdo vystoupil z auta, ale nebylo tam moc vidět. V tom se ten člověk otočil a já uviděla Harryho Stylse. Všechny tři jsme zůstaly stát jak opařené a koukaly jen na Harryho. Když procházel kolem nás jeden paparazzi do mě vrazil a já spadla. Super. Řekla jsem si v duchu. Když v tom ke mně přistoupil Harry.
"Není to něco?" Optal se mile a pomohl mi na nohy.
"Ne v pořádku." Oplatila jsem mu úsměv a koukla na holky a ty měly jen vykulené oči.
"Co tady děláš?" Zeptal se Harry.
"Já jdu pro Victoria secret." Pousmála jsem se.
"Je fakt. Těší mě. Já jsem Harry Styles"
"Mě taky moc těší, já jsem Péťa Tomlinson."
"Ahoj Péťo." Usmál se a objal mě.
"Jsi strašně milý, ale měli by jsme jít dovnitř." Nervózně jsem se pousmála a koukla na paparazzi.
"Tak pojď." Chytl mě jemně za zápěstí.
"Počkej! Ještě moje dvě nejlepší kamarádky a zároveň manažerka a zpěvačka!" Koukala jsem na holky a naznačila rukou ať jdou. Ty jen stály a koukaly. "Honem" zařvala jsem na ně a ony se konečně rozešly za mnou.

-----
Když jsme přišli dovnitř, představila jsem Harrymu Stellču a Nelču.
"Promiň za tu nehodu. To víš paparazzi. Fakt se moc omlouvám." Řekl s nervózním smíchem Harry.
"V pohodě. Chápu tě, vždyť nemáš žádný soukromí."
"To ne." Povzdychl si.
"Péťa Tomlinson, kde je?" Zařval někdo zpoza rohu.
"Tady, už jdu!" Křikla jsem.
"Musím jít Harry. Třeba po show. Moc mě těšilo." Usmála jsem a rozeběhla jsem se po hlase.
"Ahoj" uslyšela jsem na pozdrav od Harryho.

Přišla jsem k makeup artistovi, který mě měl nalíčit na show. Holky za mnou běhaly jak za ocáskem, chudáci. Pořád byly mimo z Harryho. Já taky, ale musela jsem se připravovat na show, takže jsem byla nervózní jen z toho.

-----
Po pár hodinách, jsem byla nachystaná a měla jsem jít za pár minut na molo. Holky mi přály štěstí a já byla tak ráda že je tady mám. Když se ozvalo.
"Péťa Tomlinson na molo!"
Zrovna Harry zpíval kiwi když, jsem vyšla a nasadila neutrální obličej. Když jsem vešla na molo všichni začly tleskat a já nechápala proč, když ostatní takový potlesk neměli. Procházela jsem kolem Harryho a hodila jsem na něj úsměv a on na mě. Došla jsem nakonec mola a usmála se a poslala vzdušný polibek. Poté jsem se otočila a šla zpět, když jsem šla kolem Harryho přestal zpívat a já slyšela zalapání po dechu a najednou jsem byla na zemi a Harry klečel nademnou.
"Doprdele" zaklel Harry a všichni koukali jen na nás. Okamžitě ze mně slezl a pomohl mi už podruhý na nohy.
"Promiň, mi to moc." Nešťastně se usmál. Já se taky pousmála a ukázala jsem gesto "vzadu". Uklonila jsem se a sebevědomě odešla dozadu.

"Jsi v pořádku?"
"Nic se ti nestalo?"
"Nemáš něco zlomenýho?" Začli se všichni vyptávat.
"Ne v pořádku. To se může stát. Nic zlomeného nemám a jsem v pořádku." Přišly za mnou Stella i Nela a přitom když jsme šly do mojí šatny se vyptávaly jaký to bylo protože, kdo by nechtěl aby nad ním klečel Harry Styles.
"Bylo to hustý a ukázala jsem mu ať přijde za mnou."
"Cože on za tebou přijde Harry a ty jsi úplně v klidu!" Vykřikla Nela.
"Musíte to brát jako pracovní záležitost." Odvětila jsem a pousmála jsem se.
"Pracovně vážně?! Už od 13 tohle plánuješ!" Zařvala Stella.
"Pššš! Nejsme tady samy! To víš že, se na něj těším ale nedělám si naděje." Když v tom někdo zaklepal na dveře mé šatny.
"Dále!" Vykřikly jsme naráz s holkama. Najednou se ve dveřích objevil Harry a nervózním úsměvem.
"Strašně moc promiň. Můžu dál?" Lítostně na mě kouknul.
"Jasně pojď dál."
"Díky. Mohl bych s tebou mluvit o samotě?" Poškrábal se na krku.
"Jasně že jo. Holky prosím?" Holky kývly že chápou a odešly.
"Promiň, promiň strašně promiň asi ti to zníčí kariéru, ale já ti to rád vynahradím." Klekl si na kolena a škemral.
"Ježiši Harry! Vstaň! Ty jsi pošuk!" Začla jsem se smát na celé kolo a on se mnou.
"Já vím ale mě to tak mrzí!"
"Já vím ale, to bude v pohodě! Možná..."
"C-coo?" Zeptal se Harry.
"No mohl by si mi to oplatit třeba večeří." Mrkl jsem na něj.
"Rád ale, vidíš ty paparazzi. Jedině by ta večeře byla u mě doma." Řekl a začal vytahovat telefon.
"C-c-cože? To nejde!" Vykřikla jsem.
"Proč by ne? Jen jedna večeře. Nic víc. Notak!" Začal opět škemrat.
"Jinak budu muset jít zase na kolena." Doplnil a začal se smát a já se přidala.
"No tak dobře, dobře. Já ale na tebe nemám číslo."
"Dnes v 10 večer tě vyzvednu u tebe doma? Pokud mi řekneš kde bydlíš." Flirtoval.
"Ooh, pán si myslí že, mu dám adresu." Vtipkovala jsem.
"Jo myslím, protože jsem Harry Styles." Řekl povrchně.
"No dobře. Pane Harry Styles." Rozesmáli jsme se.
Řekla jsem Harrymu adresu a domluvili jsme se radši na 11 večer, aby nás nikdo moc neviděl.
"Tak večer, ahoj. Mám tě ráda!" Hned jak jsem si to uvědomila co jsem řekla, vykulila jsem oči.
"Já tebe taky. Večer." Harry se pousmál a mrkl a odešel a já byla mimo.

~~~~~~~
Doufám že se vám líbí tenhle příběh, víc než ten první. Mně teda stopro. Co říkáte na druhou kapitolu?😁😉 Jinak můj rekord, přes 800 slov.
🔵✔️🟢
Vaše Peťulda