Harry se ke mně pořád přibližoval a já cítila jeho zrychlující dech u svých rtů. Koukali jsme si do očí, oba jsme v té chvíli věděli že, jsme tady oba pro sebe. Jeho oči zářili jako drahokamy. Moje nejspíš taky, protože neodolal a začal ochutnávat moje rty. Jednou rukou mě držel na krku a druhou stehno. Taky jsem ho držela na krku. Líbal mě a já líbala jeho, jako by neexistovalo nic jiného, jen my dva. Mezi polibky se zastavil, koukl na mě a pousmál se a dále pokračoval. Líbal jako sám pán Bůh. Zamilovala jsem si jeho vášnivé polibky. Mezi polibky posunul svojí ruku na mém stehně výš, ale já ho zastavila.
"Harry! Takhle to nejde. Vždyť se neznáme ani den."
"Asi máš pravdu ale, víš strašně se mi líbí tvůj pohled na svět. Co kdyby jsme to spolu zkusili?" Zaváhal, že budu mít zápornou odpověď.
"Můžeme to zkusit, ale nic neslibuj." Odpověděla jsem a koukla Harrymu do očí. Přísahám že se zazářili.
"Děkuju moc! Jsi ta nejmilejší a nejohleduplnější osoba v mým životě!" Vykřikl a objal mě tak silně že, jsem si myslela že mi zlomil žebra.
"Ale prosimtě. To ty jsi ten nejvíc laskavej chlap na týhle planetě." Políbili jsme se.
-----
Ráno jsem se probudila v Harryho náručí na gauči. Včera jsme se pořád líbali až jsme zapomněli, že jsme na gauči a usli. Potichu jsem vstala abych nevzbudila Harryho a šla udělat snídani. Podle poloprázdné lednice jsem se rozhodla udělat toust se sýrem a opečenou slaninou. Nevěděla jsem co chce Hazz k snídani. Jestli kafe nebo pomerančový džus tak jsem nachystala oboje. Smažila jsem slaninu, když v tom ke mně někdo zezadu přistoupil a dal mi pusu do vlasů.
"Dobré ráno!" Zvolal Hazza.
"Jak jsi se vyspala?" Optal se s kapkou ironie, protože vyspat se na gauči, zkroucená není moc dobrý.
"Dalo se to, ale lepší by to bylo v posteli."
"Tak třeba příště." Otočil mě zády k lince a dal mi vášnivou pusu.
"Ty divochu!" Zasmála jsem se a dál se věnovala slanině. Mezitím co jsem dělala slaninu Harry vytáhl talíře a dal udělat tousty. Slaninu jsem dosmažila a dala jí na toust. Harry dodal sýr.
"Můžeme jíst!" Zvolala jsem vesele a sedla si ke stolu. Harry si sedl naproti mně. Když jsem začala jíst cítila jsem na sobě pohled. Zvedla jsem hlavu a uviděla jak na mě kouká Harry.
"Co je?" Optala jsem se zvědavě.
"Ale, jen ti strašně děkuju za tu snídani, je výborná."
"Ještě si ji neochutnal."
"Jo teda chci říct že..." Přeřusila jsem ho a poslala vzdušnou pusu. On udělal gesto že ji chytil a schoval si ji.
~~~~~
Tahle kapitolka je taková... Vůbec ne podle pravdy.😫 Ráda bych to zažila. Nic v téhle fanfikci neberte vážně. Nikdy by se do vás Harry nezamiloval během jednoho dne. Bohužel je to pravda.
🟢✔️🔵
Vaše Peťulda
ČTEŠ
I'm Not Afraid Of People||Harry Styles Fanfiction|🔵✔️🟢||~♡
Fanfiction"Jsi jen psychopat! Nech nás být!" "Všechno jsi zkazila!" Měla jsem strach a nevěděla co dělat. Zvedla jsem nůž a... ~~~~~ Vaše Peťulda
