Někdo by řekl, že kouří, protože mu to chutná. Další by řekl, že je závislý a nemůže si pomoci. Já kouřila, protože jsem chtěla umřít. Ty jsi mi chtěl pomoci, ale chtěla jsem já, aby jsi mi pomohl?
„Krev," zamumlala holčička vyděšeně s pohledem upřeným na mé ruce, „to je krev!" Vyprskla jsem smíchy, zatímco ona na mě vyděšeně zírala. „Ale kuš krev, ty trdlo!" řekla jsem po chvíli a lehce jí klepla na nos, který se okamžitě zbarvil do ruda...
„Tak co, Scarlett, co kluci?" zeptá se máma se slyšitelným úšklebkem v hlase. Scarlett převrátí oči v sloup. „Mami, prosím tě! Kdy už se mě konečně přestaneš ptát na toto, poněkud ohrané téma?" Slyší, jak se mamka do telefonu směje. „To je jednoduché. Dokud si nějakého šikovného mládence nenajdeš.." Dívka si povzdec...
Priateľstvo - to je keď sa milujete ako sestra a brat... Ste súrodenci. Láska - to je keď sa vám mozog zblázni a srdce vám búši do výšin. Smrť - to je keď umierate. Ako to viem? Povedal mi to. Spolu s vetou: ,,Milujem ťa, Becca." ▶2016◀
Cítila jsem na sobě něčí pohled. Porozhlédla jsem se po třídě a pak ho spatřila. Nemohla jsem se od něho odtrhnout. Jeho oči mě hypnotizovaly. Teprve teď jsem si uvědomila jak nádherný je.
Mysli pozitivně. Nenech se zlomit špatnými myšlenkami. To jí vždycky říkali. Ale už tomu přestává věřit. Protože co když ty dobré věci prostě nepřicházejí?
Každý den si své slzy a problémy přikrývala pod vrstu make-upu. Čím byly problémy a smutek větší, tím se 'zvětšoval' její make-up... mělo to však nějaký učinek?
Nejlepší umístění-8#Teen fikce Možná to byl ten jeho úsměv.Nebo zelené oči...... Ne.. Byli to obrázky jež měl všude po těle. Fascinoval mě.Byl jako zakázané ovoce,jež jsem chtěla ale nemohla ochutnat.
Fantasy povídka o dívce, jež byla pro okolní svět naprosto uzavřená. Nepotřebovala kontakt s ostatními či pozornost druhých. Znali ji všichni, ale zároveň nikdo. Eleanor vypadá na první pohled jako každá jiná dívka. Jemná porcelánová pleť, dlouhé blond vlasy a skvělý prospěch. V něčem je přece jen jiná. Co skrývá pod...
„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...
Navenek se pořád smála. Navenek byla šťastná. Navenek. Ale nikdo nevěděl, co cítí. Nikdo neznal její duši. Ani on. [short story]
Za každou jeho větou bylo nějaké Ale...? *předem se omlouvám za všechny chyby a překliky* *short story* started - 17.4.2k16 finished - 13.5.2k16 Story by: strangeAngie Cover by: strangeAngie
