Osm vteřin. Těch zpropadených osm vteřin. ,,Ty závěsy bych zapálil," konstatoval Tichošlápek a pak se převalil na bok, aby viděl Náměsíčníkovi do tváře. ,,Proč?" ,,Já nevím, něco mi říká, že by to bylo uklidňující." Letos je to již šestý rok, co měl Náměsíčník to štěstí, a stále mohl jet se svými přáteli kočárem. Prázdniny pro něj nebyly jednoduché. Prožívat si to co on, nikdo by to neměl jednoduché. O tom ale zbytek Pobertů neměl ani ponětí. Nevidí to. Nikdy to neviděli.
10 parts