...............................
Život nám nabízí možnosti, které máme žít. Příběhy, kterými si procházíme. Jednou vás, ale život zatlačí do kouta. A nechá vás trpět. Trápit se. Trápit se bolestí, bolestí vaší duše. Nikdy se bolest v duši nevyrovná nějaké fyzické bolesti.
Protože ztráta blízkého bolí nejvíc.
Když už bolest otupíte natolik, že můžete normálně fungovat, příjde ticho.
Ničivé tíživé ticho. Ticho do něhož se začnete pomalu sesouvat, až do něj jednou spadnete nadobro.
/ukázka z knížky/
...............................
Povídka o muži, který nemá pro co žít. Žena mu žemřela na rakovinu prsu a děti jim bůh nedopřál. Myšlenky, vzpomínky a moudra starého muže ztrápeného životem.
!!!VAROVÁNÍ!!!
Knížka je celkem depresivní, proto jestli máte dobrou náladu, nebo se s city pohybujete po tenkém ledě, nečtěte ji. Nálada se vám jen zkazí. Já při psaní vypisuji ze špatné smutné nálady. A taky to tak vypadá. Nebo vydávám když si chci dát pauzu od příběhu teď nebo nikdy.
Píši sem své názory, postřehy. Někomu se tento styl psaní líbit nemusí, ale já ho nenutím číst.
Ne nadarmo se říká, že osud může zasáhnout kdy se mu zachce, a že se člověk dost často ocitne prostě jen ve špatnou chvíli na špatném místě.
Jeanine Deatrayové se stalo to samé a tak se ocitla na hraběcím panství, plném vampýrů, které nenávidí. Nebo by měla nenávidět.
A jednoho z nich, dědice, si musí vzít. Jenže tohle všechno je teprve začátek...