Mysl.

9 0 0
                                    

Soustředit své myšlenky na určitou věc, je složité, ale ne nemožné. Častokrát jsem musel svou mysl přetřídit a vybrat si jen tu, kterou jsem se rozhodl následovat. Až pak jsem mohl provést práci, jenž byla nutná.
I tak jsem se někdy do něčeho zabral natolik, že jsem se nemohl soustředit a dělat něco dalšího.
Stejně tak je to teď.
Měl bych vyjít ven a nakoupit si.
Ale i tak sedím doma ve starém křesle a přemýšlím o ní.
Pokouším se zaměstnat mozek něčím jiným, ale bolí to.
Bolí, když se rozhlédnu a vidím, že tu není. Pak se začnu zaobírat bolestí a myšlenkou na ni.

Opět.

Ale není to výtaná myšlenka. Je to ta bolavá myšlenka.
A proto tu raději sedím ve ztemnělém obýváku a chráním tak svou duši před zblázněním. Raději se potloukám ve společných vzpomínkách.
A nebo právě začínám bláznit? Tím že se raději potloukám ve společných vzpomínkách?
Bylo by to přinejmenším příhodné.
Blázen, starý stejně jako křeslo, na kterém sedí ve ztemnělém obýváku...

Pád Do TichaKde žijí příběhy. Začni objevovat