Asi jste dosáhli pocitu, že v tom baru nebyl jediný člověk, který by proti Frankovým prupovídkám něco měl. Tak kecám, zase jsem vás mystifikoval. Po jeho dalším zhroucení to někteří prostě nevydrželi a odešli. Nemyslím si, že by mu nevěřili, jen nebyli schopni unést to, že se tohle stalo ve městě, kde vyrůstali. Já se těch lidí neptal, všichni vypadali zničeně. Některý ty překvapený poznámky se mi taky dostaly do toho podělanýho záznamu, což je důvod, proč tohle přepisuji ručně. Ach jo, potřebuju další kafe.
Já vim, že si furt jen na něco stěžuju, ale nikde jinde se vypsat nemůžu. No důležitý ale je, že Frank toho začínal mít dost, protože se mu nechtělo mírnit ve svým projevu a tak si všechny ty nebožáky zase trochu usadil. Já asi nevím, jak bych reagoval, takže docela chápu, že to jinak nešlo. Frank se bohužel taky ukázal jako ne zrovna nejostřejší tužka v penále a vymyslel naprosto brilantní plán. A protože sem byl už tou dobou brutálně unavenej a Cuba Libre neplnilo přesně tu funkci, kterou jsem očekával, rozhodil sem rukama a do naprostýho ticha zařval: ,,Tak jo!"
A pak jsem si rychle beze slova založil novou stopu.
Nedivte se mi.
Tohle bude fakt peklo.
„Tak hele, dáme pauzu. Očividně tu sou někteří z vás, kerý to moc netankuje, ale maj tu hodně levný pití, tak tu stále sedíte a jen všechny votravujete, no a mě nejvíc! Víte vy co, budu jako vaše starý učitelky, kerý vás trestaly za sračky, kerý jste neudělali. Jestli ste měli pocit, že tohle je váš nejhorší zážitek v životě, tak žádný strachy. Ten zážitek vám teď zprostředkuju. A začneme tím, že budu mluvit slušně, protože vás doma asi vychovali tak, že vulgarismy jsou moc špatný. Takže odteď budu vyprávět stylem, který bude pro všechny věkové kategorie, vynecháme všechny explicitní a nemístné momenty a nezapomeňte sem ještě vzít děti, klidně se pro ně stavte, aby si to doopravdy mohli poslechnout všichni. Divím se, že babička s dědou jsou ještě doma, podle mě jim je docela dost smutno, přátelé. Nu, budeme pokračovat, je načase se posunout dále v příběhu." Proč? Já vím, že bych měl za přímou řeč napsat řekl, ale proč?
„Odplazil jsem se pryč z uličky a důkladně se rozhlížel, zdali mě někdo nesleduje. Všichni ostatní byli už na onom světě a já docela klidně procházel skrz prázdnou ulici, kterou lemovalo o dost méně mrtvých těl, než předtím, ale jen do určité chvíle. Popravdě bych asi měl na pravou míru uvést to, že jsem byl v tom kómatu asi déle, než jsem vůbec předpokládal, protože zatímco já počítal v duchu andělíčky a oni naopak počítali pravděpodobnost, zdali budu ještě vůbec někdy mezi živými, v Beaulandu se staly nevídané věci. Tak třeba ten masakr, ale o tom se asi nebudu zmiňovat, protože by vás to asi neskutečně pohoršilo. Důležitější bylo, že se vyhlásilo stanné právo, což neznamená, že najednou se postavíte, jako když hrají státní hymnu a posloucháte ji více, než je zdrávo. Popravdě ani nevím, co za státní hymnu máme. Hrozně dlouho jsem ji neslyšel. Zkrátka to znamenalo, že kdo byl v období stanného práva doma, měl opravdu vyhráno. Pokud vás ale napadlo jít ven, mohli jste si vysloužit například účast na promítání filmu Purpurové řeky a to opravdu ve 5D, TAKŽE STE BYLA KURVA HLAVNÍ POSTAVA A VŠDUE OKOLO VÁS CÁKALA KREV, JEŽIŠI. Ty vole, z týhle administrativní mluvy by se fakt jeden posral. Jestli takle umíte psát třeba maily, tak vás docela vobdivuju, ale vlastně nesnášim. Ne, kamarádi. Já vám na tohle seru. Budu to prostě říkat tak, jak sem to dělal doposud, protože jinak se asi zabiju já. Abyste teda pochopili.
Jinak musím samozřejmě zmínit, že sem všechno nezjistil hned potom, co sem prostě dorazil do středu města. Byl sem zmatenej jako všichni ostatní akorát sem kokot běhal po městě v armádním oblečku, což bylo fakt úžasný. Todle kupovidu není upe sarkasmus, protože v lepší moment sem si tendle vohoz vzít nemoh. Vojáci totiž měli hromadu práce s odklízením mrtvol a likvidování těch, co zákaz vycházení nepochopili nebo ho nerespektovali. To, že jít ven jen s košem bylo nebezpečný, je furt kurva pravda. Zvlášť pokud jste měli třeba rudej pytel na odpadky, tak BUM! Vyhráli ste cenu o nejlepší terč, ty jo. Ne, že bych lobboval za to, aby ti lidi poslouchali, ale pokud vaše procházka neměla vyloženě nic společnýho s tom, že dete odvážně demonstrovat, bylo lepší sedět na prdeli, cpát se chipsama, vyprávět si nějaký podělaný zážitky, čučet na telenovely a případně smažit karty, ale zaprvý ne tarotový a do prdele, ne smažit jako smažit. Ježiš, jestli berete doslova každý moje přirovnání, tak bych se měl vrátit o několik kapitol zpátky nebo to udělejte vy, i když... oni asi ještě nevyrobili vračeč času, což mě vlastně dycky hrozně zajímalo lidi. Kdyby tu někdo z vás uměl vrátit tajma, tak co by se jako stalo? Já bych furt mlel stejně nebo bych se třeba zasek? Nebo byste jen vy viděli něco jinýho a ostatní byli ve furt stejný realitě a vy byste se pak jen vrátili zpátky za náma? Do prdele, vysvětlete mi to někdo, protože já nad tim furt dumám a vlastně kdyby něco takovýho bylo, tak nechápu, proč sem to třeba nikdy nevyužil, protože bych minimálně napravil nějaký svý zasraný chyby, který ale ještě uslyšíte, nebojte," dokončil Frank velice vyčerpávající monolog.
ČTEŠ
Frank
Science FictionVítejte v Beaulandu - totalitní zemi, která pod rouškou idealistické politiky, v roce 2041 popravila přes milion svých občanů, kvůli rostoucímu vlivu poklidných demonstrací. Nahlédněte do vize zkažené budoucnosti, kdy je násilí na denním pořádku a p...