Ráno jsem se vzbudila poměrně brzo, když jsem se konečně rozhodla vstát z postele, uviděla jsem něco, co mě celkem zarazilo. V obýváku spala Laura a na ni doslova nalepeny Calin "cože? On nejel domů?" Nad tím jsem se musela pousmát, protože Laura měla tyhle jednorázovky vždycky. Udělala jsem si snídani a zalezla si zpátky do pokoje. Nechtěla jsem je vzbudit. Asi po hodině za mnou přišla Laura a v ten moment jsem se začala neskutečně smát, Ona pochopila, že jsem je viděla "hele tohle se nesmí nikdo dozvědět, tak prosím dělej že nic"řekla se smíchem. "Neboj, vždyť víš, že to vlastně nemám ani komu říct" dodala jsem
(L-Laura, S-Sabina (ja))
L: no abych se dostala k tomu proč jsem tu
S:povídej
L: dneska večer jdeme s klukama trochu zakalit, nechceš zavzpomínat na naše staré dobré časy ?
S:že se vůbec ptáš!
L: bylo mi to jasny xdd
Večer se u nás začali postupně scházet kluci. Musím se přiznat, že jsem se nejvíc těšila na Marka, vžycky jsem si ho ráda poslechla ale po včerejšku, kdy se semnou bavil jako by mě znal celý život jsem z něj měla hrozně dobrý pocit. Když už jsme byli kompletní, tak jsem se rozhodla se začít nějak chystat, odešla jsem, po asi po 10ti minutách mi vtrhla do pokoje Sára a já jsem zjistila,že můj mobil zůstal v obýváku. Mávala mi s ním před obličejem a když jsem zjistila kdo mi volá, nebyla jsem schopná říct ani slovo. "Můžeš mi vysvětlit proč ti volá Jakub? Nechceš mi říct,že jsi s ním zas v kontaktu?!"Řekla celkem naštavaně "jak to mám dopíči vědět proč mi volá?!"opověděla jsem jí a hodně se mi klepal hlas."tak to snad vezmu ne?" dodala jsem
V tom na mě začala Laura neskutečně řvát "tak seš úplná píča? Já už nevím jestli jsi kurva tak naivní, že jsi zase v kontaktu s ním? S člověkem který tě rok mlátil a podváděl? Uvědom se už konečně." celkem mě to dostalo a začala jsem na ni taky řvát "Já asi můžu za to, že mi volal? Přestaň se starat o věci které ti můžou být ukradené a vypadni!"
Laura se rozbrečela a odešla. Tohle mi ublížilo.
Takhle jsem to nechtěla.Proč mi volal? Po tom všem? Proč jsem začala řvát na Lauru, když ona pro mě chce celou dobu jen to nejlepší? Z mého přemýšlení mě vyrušil někdo kdo mi klepal na dveře "coje?" křikla jsem
"můžu?" zeptal se
"Pojď"
"Hele co jste si udělali? Všichni jsme slyšeli ten křik, Laura brečí a nikomu nic nechce říct"dodal Marek
"tohle není věc nikoho z vás, nehodlám to s tebou rozebírat"
"Promiň, nechtěl jsem tě nějak naštvat" omlouval se mi
"To je v pohodě, jen mám pocit, že tohle už znovu nezvládnu" řekla jsem a začla jsem brečet
"Co se děje?" Zeptal se
"Nemluví se mi o tom lehce ale stejně dřív nebo později by ses to nějak dozvěděl. Dva roky jsem chodila s někým kdo si k nám do bytu tahal kurvy, když jsem nebyla doma. Mlátil mě, vyhrožoval mi a psychicky mě vlastně zničil. Už jsem s tím byla vyrovnaná, vlastně moje stěhování do Brna bylo hodně kvůli němu,no ale problém je ten, že mi před chvilkou volal" řekla jsem s brekem
"Děláš si srandu? On tě mlátil?"
V tom mi zase začal zvonit mobil a byl to zase on
Marek to zvedl a řekl mu, že momentálně nemám čas, ať mi dá pokoj. Hodně se mi ulevilo ale bylo to hned zase pryč když jsem si přečetla zprávu co mi poslal
"To už jsi si snad našla jiného? Vždycky jsem věděl, že jsi děvka a nikdy nebudeš nic víc než děvka.To si pamatuj."
Marek nevěřil svým vlastním očím a já jsem na tom byla stejně.
"Hej tak jdete už?" Přišel do mého pokoje Petr
"Laura už se celkem uklidnila" dodal a podíval se na můj ubrečený obličej stylem co se to tady kurva děje
"dám se dohromady a můžeme jít ale..."
"Nebudeme na vás čekat věčně" skočil mi do řeči a hodil na mě celkem hnusný pohled.
