Za všechno můžu já

729 21 1
                                    

Ráno jsem vstala kolem osmé, ale Hasan ještě spal. Převlékla jsem se v koupelně. ,,Sakra!" Zanadávala jsem si, když jsem viděla na rukávu mikiny díru. Došla jsem do pokoje, ve kterém byl Pepa. ,,Dobré ráno, co se stalo?" Usmál se na mě. ,,Dobré, nic se nestalo, jen mám díru v mikině." Sedla jsem si vedle něj na postel. Šel ke skříni a hodil po mě jeho mikinu. ,,Třeba ti bude." Usmál se. ,,Děkuji." Oblékla jsem si ji. Sice mi byla větší, ale to nevadí.

,,Sluší ti..." Přišla jsem k němu blíž. ,,Děkuju." Obejmula jsem ho. ,,Jsi úžasná holka Šáry." ,,Ty taky." Zadívala jsem se na jeho mikinu.

Šli jsme do studia kde už seděli Nik a Jakub. ,,Ahoj kluci." Usmála jsem se, když jsme vešli dovnitř. ,,Ahoj... jak vám to spolu klape?" Zasmál se Nik. ,,Zatím to zvládám." Došla jsem za ním. ,,Vidím že máš jeho mikinu..." ,,Takže kdy bude svatba?" Dodal Kuba. ,,To si pánové budete muset počkat." Začli jsme se všichni, kromě Hasana smát. ,,Hej nedáme stream?" Koukl na mě Pepa. ,,Můžeme, krátkej." Došel za ním Jakub. ,,Niku?" Otočili se na Dominika. ,,Jasný já to zapnu..." Koukal stále do počítače.

Za pár minutek jsme stream pustili. Když už tam bylo asi pět tisíc lidí a asi po sto padesáté napsané "Co je to za holku?" tak jsme se začli s chatem bavit. ,,Co je to za holku?" Četl Nik nahlas. ,,To je... to je..." Přemýšlel nad tím co má říct. ,,To je Šája Valentová..." Usmál se Pepa. ,,Jo přesně tak." Kývl na souhlas Nik a dál koukal do chatu. Jakub tam dal Mafii a já si opřela hlavu o Pepu. ,,Ona s tebou chodí Hasane?" Dál četl Nik. ,,Ne, je u mě na víkend." Usmál se na mě. ,,Chceš si zahrát Šáry?" Podával mi ovladač Jakub. ,,Jo díky." Vzala jsem si ho a začala hrát.

,,Jde ti to." Mrkl na mě Nik. ,,Díky." Hasan se něj podíval vražedným pohledem. Popravdě jsem měla PS4 doma a Mafii jsem hrála asi dvakrát. Bylo to fajn, hlavně když nám dovezli jídlo. Já stále s ovladačem v ruce, koukala na kluky jak jedí hranolky. ,,Hej dejte mi taky." Otočila jsem se na kluky. Nik mi podal hranolky a vzal si ovladač. ,,Děkuji." Usmála jsem se na něj. Vzala jsem si pití, které mi kluci nalili ještě před streamem. ,,Co to pijete? To je víno?" Četl nahlas Pepa. ,,Ne to není víno... To nemůže být víno... To je... To je..." Zasekl se Nik uprostřed věty, protože nevěděl co říct. ,,To je džus..." Dořekla jsem to za něj. ,,Přesně." Odpověděl Nik.

,,Hasane miluješ Šarlotu?!" Četl Jakub z chatu. Koukla jsem se mu do očí a čekala co řekne. ,,Jasný..." Díval se dál do mobilu. ,,Hej nechte ho, on je náhodou strašně fajn." Řekla jsem, když jsem četla chat s tím, že ho nemám ráda. Já ho mám ráda a bylo mi ho docela líto. Samozřejmě tam byly i komentáře, že doufají, že budeme spolu. ,,Dáte si pusu?" Četl Kuba dál. ,,Možná..." Řekla jsem a koukla jsem se na kameru. Hasan se na mě podíval a dal mi pusu. Trochu jsem se zasekla, ale pak jsem se jen usmála.

Pár minut potom jsme stream konečně vypli. ,,Příště už s váma na streamu nejsu!" Zvedla jsem se z gauče. ,,Lidi tě mají rádi..." Prohodil Nik. Ukradla jsem mu zapalovač a odešla ven. Vytáhla jsem z kapsy cigaretu. ,,Ty kouříš?" Došel za mnou Nik. ,,Někdy..." Odpověděla jsem. Podal mi jeho mikinu, protože asi viděl že mi je zima. Otočila jsem se k němu zády a dál kouřila. Otočil se a odešel.

Za chvíli po něm došel Hasan. ,,Obleč se, nebo zmrzneš!" Podal mi ji. ,,Mně není zima." Zalhala jsem a doufala že mi to uvěří. ,,Šarloto sakra vezmi si tu mikinu a nehul!" Vytrhl mi cigaretu z ruky. ,,Já si můžu dělat co chci!" Zatřepala jsem se zimou. Přetáhl přeze mě mikinu a strčil si cigaretu do pusy. ,,Ty jsi blázen..." Nemohla jsem se na něj zlobit. Opřela jsem se o něj a on mi předal cigaretu.

,,Kolik je hodin?" Zeptala jsem se kluků, když jsme došli dovnitř. ,,Je jedna." Odpověděl Jakub a sedl si vedle Nika k počítači. S Hasanem jsme šli ještě na chvíli ven, teda dokud nezačalo pršet. Utíkali jsme domů, ale v půlce jsme to vzdali. Přitiskl si mě k němu. Oba jsme byli úplně promočení. Tekly z nás proudy dešťové vody. Ostatní s deštníky na nás koukali jak na blázny. Možná že jsme taky byli blázni.

,,Musím ti říct jednu špatnou a jednu dobrou zprávu. Kterou chceš slyšet první?" Řekl, když jsme došli k bytovce. ,,To je jedno." Koukla jsem se mu a asi mi došlo co se stalo. ,,Tak ta špatná je, že jsem nechal klíče ve studiu a ta dobrá je, že jsou tam možná ještě kluci." Sedl si vedle mě na rohožku.

,,Niku? Jsi ještě ve studiu?" Volal Hasan Nikovi. ,,Jasný, potřebuješ něco?" Josef dal telefon nahlas. ,,Nenechal jsem si tam klíče od bytu?" Zasmáli jsme se. ,,Kde?" Chodil po studiu. ,,Nevím na mém stole?" Zamyslel se. ,,Jo vidím je tady mám ti je přivézt?" Zeptal se Nik. ,,Jo, prosím."

,,Není ti zima?" Zeptal se mě Hasan. ,,Trochu..." Odpověděla jsem. Sedl si blíž ke mě a objal mě. ,,Musím ti něco říct, Šáji." Usmál se na mě a chytl mě za ruku. ,,Stalo se něco?" Podívala jsem se mu do očí. ,,Já..." Vyrušil nás Nik, který vlezl dovnitř. ,,Tady máte klíče." Zasmál se, když nás viděl oba dva úplně promočené. ,,Děkuju." Chtěla jsem ho obejmout, ale on ustoupil. ,,Za nic." Odešel a my jsme šli konečně domů.

Převlékla jsem se do dlouhého trička a sundala si kalhoty. Pepa se na mě podíval a já přišla k němu. Obejmul mě a chytnul za zadek. ,,Josefe!" Odtrhla jsem se od něj. ,,Nemáš mě provokovat!" Zasmál se. ,,Já, že tě provokuju?" Dělala jsem že jsem naštvaná a otočila se k němu zády. Opět mě objal. ,,Nech mě!" Křikla jsem. ,,Šájo, promiň." Otočila jsem se na něj a zadívala se mu do očí. ,,Za co se mi omlouváš?" Prohrábla jsem mu vlasy. ,,Za všechno." Něco ho trápí a já nevím co. Chtěla bych mu pomoct. ,,Zlatoo, děje se něco?" Propletli jsme si prsty. ,,Ne, všechno je v pohodě." Odtrhl se ode mě a falešně se usmál.

Bojím se o něj. Můžu za to já? ,,Josefe! Nic není v pohodě. Jednou se usmíváš a potom se mi bojíš podívat do očí. Já mám strach!" Stekla mi slza po tváři. ,,Já jsem v pohodě. To ty jsi ta, o kterou se bojím. Nemůžu se na tebe dívat a u toho se nesmát, jsi tak silný člověk, že ti závidím jak to můžeš všechno přežít." Stále na mě křičel. ,,Ale to je všechno kvůli tobě! Chápeš to?" Sedla jsem si na gauč. ,,To je blbost." Povzdech si. Vyšel na balkón a zapálil si cigaretu. Šla jsem za ním a chtěla ho obejmout. Vyndala jsem mu cigaretu z ruky a dala mu pusu. ,,Prosím vrať mi to." Natáhl se pro ni. ,,To není zdravé!" Zahodila jsem ji. Otočil se a beze slova odešel.

Došla jsem do obýváku, kde stál a telefonoval. ,,To jí říct nemůžu." Zalezla jsem zpátky do pokoje. Nechtěla jsem poslouchat, ale nedalo mi to. ,,Niku já nevím, jestli je to dobrý nápad." Co se stalo?

Vyšla jsem ven z pokoje, když se nedíval. Oblékla jsem si bundu a vyšla ven. Potřebovala jsem být chvíli sama. Za chvíli mi volal Hasan. Zvedla jsem mu to. ,,Šáry kde jsi mám o tebe strach!" Pousmála jsem se. ,,Šla jsem se projít, za chvíli dojdu." Zavěsila jsem a šla dál. Na tomhle místě jsem byla poprvé s ním. Sjela jsem po stěně dolů. ,,Za všechno můžu já..." Stékali mi slzy po tvářích. Začalo sněžit a mě byla zima.

,,Co tady děláš?" Křikl po mě známý hlas. ,,Jsi studená, jako led. Jak dlouho tu jsi?" Zeptal se Dominik. ,,Nevím." Koukla jsem mu do očí. ,,Pojď vezmu tě domů." Vzal mě do náručí a naložil do auta. ,,Josef tě rád uvidí, má o tebe strach." Dovezl mě až k Josefovi domů.

,,Nahoru už dojdu sama." Koukla jsem se na jeho ruku, která mě tahala z auta. ,,Dobře." Odstoupil ode mě. ,,Děkuju." Usmála jsem se.

Opatrně jsem otevřela dveře dovnitř, aby mě neslyšel. ,,Šájo, kde jsi byla? Měl jsem strach!" Křikl na mě. ,,Promiň." Koukla jsem se do země. ,,Jsi ledová. Pojď sem zlato." Obejmul mě Pepa. ,,Za všechno můžu já. Už mi to došlo. Ten den jsme se pohádali, jel kvůli tomu jinou cestou." Sedla jsem si vedle něj na gauč. ,,Ne baby, ty za to nemůžeš." Pohladil mě po vlasech. ,,Můžu, je to kvůli mě." ,,Nebreč, všechno bude dobré." Možná měl pravdu. ,,Nebude, nikdy." ,,Tak počkej! Ty za nic nemůžeš! Jsi úžasná holka a opravdu by mě zajímalo kdo ti něco takového řekl."

Seděli jsme vedle sebe a koukali na seriály. ,,Proč to všechno pro mě děláš?" Řekla jsem najednou. Koukl se mi do očí. ,,Josefe?" Netvářil se moc spokojeně. ,,Určitě to není kvůli mě že?" Došel pro vodu a sedl si zpět.
_______________________________
Dobré ráno, je tu neděle a tím pádem i nová kapitola. Teď píšu opravdu hodně, takže se máte na co těšit.❤️

Navždy s tebou w/HasanKde žijí příběhy. Začni objevovat