MY LOVESTORY {DOKONČENO}

- 4. kapitola -

Dopředu se omlouvám pokud zde budou mega velký chyby, ale rodič už mě ženou spát (škola), takže nemám čas to zkontrolovat. Omlouvám se .

- pohled Bee -

Ráno jsem se probudila v mě neznámém pokoji a trochu se zděsila když sem cítila ruku kolem mých ramen. Pak jsem se otočila a uviděla Tonyho. Trochu mě uklidnilo že ta ruka je jeho, ale furt mi bylo divný co tady dělám. Nějakým záhadným způsobem jsem vstala bez toho abych ho probudila a šla se kouknout kde je kuchyň. Po celkem krátké době jsem ji našla, napila se vody a šla hledat koupelnu. Tu jsem taky našla rychle, proto jsem si došla do tašky pro kartáček a udělala svoji ranní hygienu. Po této činnosti jsem nakoukla do ledničky co bych mohla udělat, v tom se ale ozvala hlava s tepavou bolestí. Jaksi jsem zapomněla, že jsem včera pila. Vzala jsem si prášek a šla zase normálně fungovat. Co se týče mě a kocoviny, málo kdy ji mám a skoro vůbec nezvracím to už musí být hodně blbí abych grcala. Proto mě překvapilo že mě bolí hlava. Abych se vrátila zpět do reality, znovu jsem koukla do ledničky a zjistila že jediná použitelná snídaně by z těchto ingrediencí byl befeeter s pomerančem. Děkuju nechci. Proto jsem vzala boty, klíče který leželi na komodě v předsíni - prosím ať jsou odsaď - a šla. Kousek byl vietnamec. Možná se tady chovám až moc jako doma, ale taková jsem já. Rychle si zvyknu na prostředí, kromě lidí. Když někoho neznám nerada si s ním povídám a znáte to ne? Vzala jsem nějaký pečivo a tak dále. Prostě věci co by se mohli nějakým způsobem hodit. Šla jsem pomalým krokem domů a přemýšlela. Ani vlastně nevím jestli se Tony chová furt stejně, co dělá, studuje? Ani na jednu otázku neznám odpověď a hodlám ty odpovědi získat. Když už jsme u tý práce, asi by stálo za zmínku že dělám v klubu. U tyče. Pole dance. Moje vášeň od doby co táta umřel. Ani nevím proč, ale je to tak. Mámě jsem řekla že tam dělám za barem. Kdyby věděla že tancuju v klubu, nelíbilo by se jí to. Nikdo to neví. Nechci aby se to někdo někdy dozvěděl. Ale na jídlo a nájem si nějak vydělávat musím. Konečně stojím před panelákem, bytovkou? Něco takovýho a zkouším který klíč je ten pravý. Konečně jsem ho našla. Aleluja. A teď ještě najít ten od bytu. To nebylo zas taktežký. Vstupuju do bytu a slyším hlasy "Kde asi je?" "Mám já vědět!?" "No měl bys? Jsi její bratr, mohlo by tě napadnot kam by šla." "Jaj hoši však jsem tady." už jsem nemohla udržet smích a tak jsem radši promluvila. "Kdes byla?" "Cos dělala?" "Proč jsi nenechala aspoň vzkaz?" "Klid, za prvý jsem dospělá můžu si dělat co chci, za druhé jsem starší takže nechápu proč se o mě bojíte a vyslícháte mě, za třetí byla jsem nakoupit jinak umřem hlady." "Jakože za svoje? Proč jsi mě nevzbudila dal bych ti prach." praští se rukou do čela Tony. Usměju se nad tím, a jdu vybalit nákup. Samozřejmě kromě jídla nesmí chybět zásoby cigaret. Těch nikdy není dost. Vybalim to, vezmu si housku, cigarety a jdu kouřit. Těm dvoum jsem řekla ať si udělaj co chtěj že mi to je jedno. Sedím vklidu a phodě na balkoně a přemýšlím. Nikotin mi v tom jen pomáhá, možná taky proto když se učím kouřím cigaretu za cigaretou. Není to asi úplně nejlepší, ale pomáhá to počítá se to. Ještě u toho poslouchám; asi bych chtěla říct něco ve smyslu 'nejsem jako ostatní neposlouchám cz/sk rap' bohužel, ani mě se tento trend nevyhl. Upřímně nejvíc asi jedu Viktora Sheena. Prostě jdu s davem, i když jsou dny kdy si díky dědečkovi poslechnu - Pink Floyd; Deep purple; Black sabath; Ozzy Osburne atd. - ale to musí být nálada. Celou dobu mám zavřené oči a tak si všimnu že tady je někdo se mnou až když mi sebere cígo. Prudce otevřu oči a probodávám onu osobu pohledem. Ano Tony, kdo jiný když bratr nekouří. "Nad čím jsi přemýšlela?" "Nad ničím." pochopitelně lhát člověku co byl jako váš bratr se nevyplatí "Nelži a mluv." "Fajn vyhráls, nad životem." "Smím se přidat?" "Je to tvůj byt a tvůj balkon, zakázat ti to nemůžu, takže ano." jen kývl a sedl si ke mně. Seděli jsme tam ještě dost dlouho. Bylo poledne když jsme zalezli znovu do bytu. BYlo mi oznámeno že večer má přijít pár Tonyho a Marina kamarádů. Co si budem nadšená jsme nebyla, ale zase alkoholem nepohrdnu. Jen jsem kývla a šla udělat něco k obědu. Pak jms ejn seděli, povídali si, koukali a zase si povídali. Pak přišel čas kdy přicházeli první lidé. Nebylo mi tady příjemně proto jsme si vzala flašku a šla do outa si sednout a vyhýbat se všem lidem. Už uběhlo pár hodin, trochu se to zvrtlo a šla se hrát flaška (všichni známe :D - p.a.). Vše bylo celkem v lidu dokud nepřišla ta otázka...