𝐿𝑖𝑠𝑡𝑒𝑛 𝑚𝑒 [𝐸𝑛𝑑𝐻𝑎𝑤𝑘𝑠]

『VI』

,,Tady jsi! Můžeš mi sakra vysvětlit, proč jsem měl postel plnou tvého peří?"

... jelikož jsem v jeho posteli ležel a udělal tam menší bordel.

,,Promiň." Přivolal jsem osamělá peříčka zpátky k mým křídlům.
_________________________________

,,V pořádku. Chytej!" Hodil po mě jeho velké tričko. Přistálo mi na mém obličeji. Moje reflexy jsou poněkud zpomalené.
,,Obleč si to." Sundal jsem si triko z obličeje.

,,Díky, ale bude mi to velké..." Zamumlal jsem.

,,Aspoň nebudeš mít pomačkanou košili..." odvětil.

,,Dobře a spát budu kde?" Opřel jsem se o skříňku.

,,Samozřejmě že na gauči, kde jinde?" Trochu se mi zasmál. Já se jen otočil a šel do obýváku.

Vkročil jsem do místnosti a rozsvítil velké světlo. Rozepnul jsem knoflíky od košile. Odložil ji i se sakem na opěradlo pohovky. Natáhl jsem si na sebe triko a pak se posadil na pohovku.

,,Tady máš deku a polštář." Hodil to po mě.

,,Díky." Zamumlal jsem obalený dekou, kterou jsem ze sebe sundal.

,,Tak dobrou noc." Otočil se na patě a zhasnul světlo.

,,Dobrou." Řekl jsem mu na zpět a následně si ustlal na gauči.

Přikryl jsem se dekou a lehl si na bok. Křídla se mi na pohovku vůbec nevešla, ležela z části na podlaze.

Zkoušel jsem ležet v klidu se zavřenýma očima. Snažil jsem se usnout, ale nešlo to. Ležel jsem asi hodinu, ale spánek nepřicházel. Opilost už se skoro vytratila, ale stále u mě přetrvával pocit samoty.

Z ničeho nic jsem se zvedl z pohovky a potichu se začal přesouvat chodbou k Enjiho ložnici. Chtěl jsem ho vidět, jak spí. Předci, taková možnost se mi nikdy nenaskytne.

Potichu jsem našlapoval po parketách. Poté se natiskl na dveře od pozice a poslouchal. Slyšel jsem hlasité oddechování. Vzal jsem pomalu za kliku a nastevřel jsem dveře. Uviděl jsem v šeru spícího Endeavora v posteli. Tiše chrápal, ale to bylo tak roztomilé. Potichu jsem přišel k posteli a z blízka se podíval na jeho obličej. Pohlédl jsem na jeho výraznou jizvu přes levé oko. Přijde mi, že je to má chyba. Nevím proč, ale prostě jo.

Když jsem ho tak pozoroval napadlo mě, že bych si k němu lehl, ale to jsem rychle zamítl. Kdyby na to přišel, tak by ze mě byl krásně propečený jestřáb na stříbrném podnose a podával by mě s bramborem, ale kolikrát za život se mi naskytne taková možnost? Mockrát ne. Asi to risknu.

Opatrně jsem obešel postel a vlezl do postele z druhé strany. Já byl otočený na něj a on je ke mně zády. Abych pravdu řekl, tak jsem se hned cítil líp, než když jsem byl sám v obýváku na pohovce.

Pomalu jsem usínal, když jsem ucítil, jak se matrace prohla ještě víc než byla a trochu se zatřásla.

Asi se otáčí.

Měl jsem pravdu. Otočil se přímo ke mně. Ze spaní si asi myslel, že jsem jeho žena a proto si mě přitáhl blíž k sobě. Cítil jsem se, jako plyšový medvídek. Byl jsem nalepený u jeho hrudě. Spal bez trička. Neříkám, že by mi to vadilo, ale doufám, že má aspoň trenky, i když by mu to bez nich slušelo.

Zašklebil jsem se, ale následně si začal v duchu nadávat, že jsem opravdu nechutný prase, a že se na mě mé problémy s otcem, které jsem měl v dětství, začali projevovat zrovna tak blbě a v blbou chvíli.

Snažil jsem se na to nemyslet. On mě naposledy zmáčkl a trochu se zavrtěl. Já už dál odmítal přemýšlet nad minulostí. Raději jsem zavřel oči a snažil se usnout.

Povedlo se...

Konnichiwa 💕

Tak je tu další kapitola!

Jste rádi?

Já vím, že jo!😅

Zajímalo by mě, jak jste se dostali k anime?🤔

Já díky Instagramu a jeden kamarád to do mě hustil tak dlouho, že jsem si řekla 'tak já zkusím jeden díl toho Mha, protože je tam postava, která se mi líbí, tak aspoň zjistím její příběh.' a už se to vezlo.😂

Zatím Sayonara 💕
30.1.2021

Vaše Rin ❤️