Celý den s Jeffem

28 3 0
                                    


Usmali jsme se na sebe.

/////////~~~~~~~~~~\\\\\\\\\\

Hoodie se vymrštil do sedu a začal se oblékat. Já se otočila na druhou stranu a napodobyla ho. Když jsme byli oba převlečení, Hoodie vyšel ven, aby zjistil jestli je vzduch čistý. Byl. Poslal mě dolů se slovy:
,,Budu ještě chvíli tu, aby to nebylo podezřelé. Zatím běž dolů a pokus se skamarádit s ostatními." řekl mile a pobaveně. Já jen přikývla a běžela dolů. Spatřila jsem Ninu jak se sápe po Jeffovi. Jeff se snažil se vyprostit, ale nešlo mi to. Nad tou "komédií" jsem se musela uchechtnout. Když oba zaregistrovali, že jsem tam s nimi, tak Nina ho pustila s naštvaným výrazem a jen na mě hleděla. Jeff ke mě přiběhl se slovy:
,,Prosím, zachraň mě před ní." řekl prosebným hlasem a stoupl si za mě.
,,Ale noták, Jeffe, ty se bojíš holky?" řekla jsem pobaveně. Nina se uchechtla.

,,Ona, ona je šílená. Slušněji bych jí nenazval." řekl se strachem a sarkazmem v hlase.
,,Hehe, ty snad nejsi šílenec?" řekla jsem už o něco klidněji, aby to nevyznělo zle.
,,Jo jsem, ale... Však ty víš jak to myslím." mrkl na mě a opět a za mě postavil.
,,Nojo, že si to ty." protočila jsem očima s úsměvem.
Přišla jsem k Nině a čapla ji za zápěstí. Někam jsem ji dotáhla. Byli jsme u nějakých dveří kde bylo napsáno
"Liu a Jeff Woodsovi". Hmmm, tak to jo. Dveře vedle měli nápis
"Nina the Killer / Ninuška". Aha, její pokoj. Otevřela jsem a hodila ji dovnitř. Než se sezbírala, tak jsem jí vyndala klíč ze zámku.
,,Drž se od Jeffa dál, nebo tě..." při vrčení na mě se zasekla. Otočila jsem se a tam byl Jeff a Slendy.
,,No tak dost Nino." řekl co nejvíc vážně Slendy.
,,C-co jsem zase udělala?!" zaječela na něj.
,,No tak se sklidníme. Ty na Slendyho neřvy nebo použiji řeč těla a ty Slendy... Pokračuj :-D." řekla jsem pobaveně a rázně zároveň.
,,Ty do toho nemluv!" vyjekla na mě.
,,TAK DOST!!!" zařval Slendy až se otřásla zem.  Nina dostala strach a natiskla se na zeď za ní.
,,Nallo ty jdi do mé kanceláře a Jeffe... Ty můžeš s ní, něco vám oznámím." řekl celkem vážně. Otočili jsme se a šli.
,,A ty Nino... Ještě uvidím co s tebou provedu!" dodal a vydal se za námi. Nevím jak, ale nějak mi sebral klíč a Ninu zamkl. Vešli jsme do jeho kanceláře. On si sedl za stůl a pokynul rukou ať se pozadíme též.

Po rozhovoru
No jsem plná radosti. Vážně. Dozvěděli jsme se, že budu celý den s Jeffem. Že prý každému dá misi na celý den a on si taky něco vymyslí. Nakonec všichni odešli. Aj Nina. Zůstali jsme tedy z Jeffem sami doma. Jeff po mě ze začátku trochu vyjel, ale pak to bylo v pohodě. Začali jsme si povídat a on mi řekl celý jeho příběh. Při nejsmutnější části měl skleněné oči, ale dokázal se udržet. Což nemohu říct o sobě. Když jsem šla na řadu já, myslela jsem, že uteču do pokoje. Když jsem řekla o mamce, navalili se mi slzy do očí a když jsem řekla o Carlie, tak mě to dorazilo a já se neudržela. Začala jsem plakat. Jen mi tekli slzy a popotáhla jsem. Jeff to zaregistroval a okamžitě mě objal. Já si plakala do rukou, ale měla jsem je (ruce pro lidi co ve všem vidí dvoj smysl Pozn. Autorky) opěrné o Jeffovo rameno. Po dvou až třech minutách jsem byla v pohodě a Jeff mě pustil.
,,Ten tvůj bratr Liu je starší nebo mladší jak ty?" řekla jsem bez náznaku emocí.
,,Starší, ale zítra ti ho představím jestli chceš. Rád tě pozná. Určitě. Má rád nové lidi, hlavně holky. ;-)" řekl mile a mrkl na mě.
,,Okay." řekla jsem stejně jako on usmála se na něj. On mi úsmev opětoval. Po asi pěti minutách trapného ticha jsem navrhla jestli pustíme film. Jeff přikývl. Shodli jsme se na hororu, ale na jakém to jsme se hádali jak manželé po 10ti letech :-D. Na konec vyhrál horor Zhasni a zemřeš, celkem fajn horor. Potom jsme koukali pohádku Čertoviny z roku 2017 (#noreklama Pozn. Autorky). Byl večer asi 19:00-19:30. Ne nechtělo se mi spát, ale nějak nebylo co dělat. Začala jsem usínat nudou. Když v tom mě Jeff probral.
,,Hej zahrajeme si karty?" řekl znuděně.
,,Okk to by aj šlo." řekla jsem a usmála se. Jeff se hned mile a šťastně usmál. Hráli jsme tedy karty asi hodinu a půl. Bylo 21:00 (devět večer) a to byl můj čas ke spánku. Ikdyž bych měla chodit spát pozdě, kor chodím spát dřív a pak vztávám nějak v 4:30 až v 5:00.
,,Nic hele půjdu spát." řekla jsem unaveně.
,,Emm ty už chceš spát?" řekl nechápavě.
,,Emm jo docela jo." řekla jsem a zvedla se z gauče.
,,Okey, kotě." řekl s nemilím úsměvem.
,,Dobrou." řekla jsem a dala mu ruku na rameno a schůzí jsem sjela k jeho loktu.
,,Čauko." řekl a políbil mi ruku. To už jsem ignorovala a vešla do mého pokoje. Šla jsem do koupelny a spáchala hygienu. Pak se jen převlékla a šla spát.


Okes, tak nový rekord. Nejdelší kapitola. ZATÍM. Hehe snad se líbí. Nemám k tomu moc co říct. Takže zatím čus morbidní lidstvo.

Slov: 882

Vaše ~Queen_of_Black_Angel~

Story about Nalla Lieght/ Fire girl Kde žijí příběhy. Začni objevovat