Den s Proxyes (jedou po mě všichni)

25 3 0
                                    

Ale najednou...

/////////~~~~~~\\\\\\\\\\\

Ke mě do pokoje přišel Slendy. Chvíli na mě koukal neexistujícím obličejem a poté pronesl.
,,Tak jak se zdá zítra bratři nepřijdou. Prý se něco Splendormanovi stalo."
,,Aha. Takže zítra ničím zvláštní den?" optala jsem se. Přišel ke mě a sedl na postel. Měla jsem vylekaný výraz ve tváři.
,,No budeš celý den s Proxyes takže s tvou partou. Vede to Hoodie a Masky to většinou přebírá. A tebe
něco trápi?" zeptal se on starostlivě.
,,No... Nechci být s Maskym... Nechci." posmutněla jsem.
,,Co ti provedl." zeptal... No spíše oznámil.
,,No včera mě... Mě znásil...." nedořekla jsem a rozbrečela jsem se.
Slendy ke mě natáhl ruku asi, aby mě pohladil. Já sebou trhla a jak mi dal ruku na hlavu jsem se uvolnila. Asi třikrát mě pohladil po vlasech a pak se zvedl a odešel.
,,No skvěle... Celý den s nimi... Horší to už být nemůže." řekla jsem si smutně a naštvaně zároveň v duchu.
V sukuletu jsem spala.

Ráno
Probudila jsem se v přítomnosti těch tří pobudů. Hoodie na mě koukal, Toby taky a Masky k nám byl otočený zády a stál u okna.
,,Tak jak se vyspala naše princezna?" řekl mile Hoodie a pohladil mě po hlavě.  Já sebou trochu sukla, ale jináč jsem byla v pořádku.
,,Špatně, Hoodie hodně špatně." řekla jsem vyděšeně a smutně zároveň.
,,C-copak se stalo?" zeptal se Toby.
,,Nechci, a-aby tu byl Masky." řekla jsem.
,,Jdi pryč!" zvýšil hlas Hoodie.
,,Vždyť jdu." řekl Masky naštvaně, protočil očima a odešel.
,,T-tak co ti u-udělal?" zeptal se Toby. Docela mě překvapilo, že ví, že to udělal on.
,,On... On..." rozbrečela jsem se.
,,Shhh, klid... Klid to bude dobré." Hoodi mě objal a uklidňoval a dal mi pusu do vlasů. Toby mě mezi tím hladil po zádech.
,,Z-znásilnil... ZNÁSILNIL MĚ!" vykřikla jsem.
,,C-co, že u-udělal?!" zařval Toby.
,,To je hajzl... Bude ho to bolet a mrzet!" zvýšil varovně hlas Hoodie.
Jen jsem kývla a dál plakala do jeho ramene. Toby vstal a šel za Maskym. Hoodie mě políbil. Chtěla jsem odejít, ale Hoodie mě držel.
,,Hoodie, pust mě, prosím." řekla jsem klidně.
,,Promiň, chtěl jsem se mazlit." řekl Hoodie nervózně.
,,V pohodě." řekla jsem a odešla.
V koupelně jsem měla nůž a svou oblíbenou katanu. Vzala jsem nůž a hluboko na šikmo, jsem se řízla přes levé oko. Přišla jsem zpět do pokoje a Hoodie už tam nebyl. Usmála jsem se a našla jehlu. Prošila jsem si to od čela, přes nos, zahla jsem a šila dál pod pravým okem až k uchu. Potom jsem si vyšila menší úsměv a pak se jen usmála při pohledu na svou dokonalou práci.
,,Úžasné." řekla jsem a potom si všimla, že v pokoji a koupelně nejsem sama. V zrcadle jsem viděla EJ jak na mě s chutí kouká ikdyž nemá oči.
,,Takže i ty si se zbláznila?" řekla s chutí.
,,No.. Teď už jsem CP, takže nemůžu vypadat jako normální holka a vypadni u mě v pokoji nemáš co dělat." zasyčela jsem na něj.
,,Jsem ti přišel poděkovat za jídlo." řekl šťastně.
,,Jó nemáš zač. A teď už běž." řekla jsem a kývla hlavou ke dveřím.
,,Jo už jdu, už jdu." řekl, zasmál se a odešel.
,,To je pako." zasmála jsem se. Po asi dvou hodin kreslení si, jsem šla dolů z pokoje. Nikdo tam nebyl, jen proxyes, kteří koukali nějaký film. Šla jsem k nim a sedla si vedle Tobyho. Ten si všiml mého obličeje a jen upozornil kluky. Kluci se na mě podívali, ale nic neříkali. Koukali jsme ještě další dva filmy a byl večer. Když bylo 22:00 tak jsem šla spát a Hoodie se mnou. Převlékla jsem se a lehla si do postele za Hoodiem. Hoodie měl jen boxerky, takže klasika. Dal mi ruku okolo pasu a zanedlouho jsme spali.



Omlouvám se, že týden nevyšla kapitola, ale prostě škola mi dává zabrat, navíc mě napadl nápad na novou knížku, ale nejdříve dopíšu toto, takže snad nevadí. Zvládnete to. Zatím vrazy.
Slov: 666

Story about Nalla Lieght/ Fire girl Kde žijí příběhy. Začni objevovat