Kapitola 7.

277 30 17
                                    

Přetočila se nade mě a posadila se mi na klín. Její tváře mi připomínaly zralé jahůdky, růžové vlasy nám oběma lemovaly obličej.

Na chvilku se odtrhla, přetáhla si triko přes hlavu a zase se ke mně sklonila. Nelíbala mě. Pouze mě provokovala, snad abych si ji vzal sám. Rukou mi přejela po rozkroku, který nereagoval.

Snažil jsem se uvolnit. Nebylo přece možné, aby se mi nepostavil. Už jsem z toho začínal panikařit.

Dobře. Je mi jasné, že mě Sakura sexuálně nevzrušuje. Co si takhle představit někoho jiného? Třeba nějakou sex bombu ze sprostých časopisů.

Zavřel jsem oči a nechal pracovat představivost. Sakuřiny doteky jako by najednou byly od někoho zcela jiného. Cítil jsem ten příjemný lechtivý pocit v podbřišku a horko v dolních partiích. Zabralo to, dostal jsem se do nálady. Byl jsem si jist, že kdybych otevřel oči, spatřil bych svého mladšího bratra.

…Ale já uviděl svou přítelkyni a vzrušení bylo to tam.

Posadil jsem se a zastavil Sakuru v její činnosti.

"Nemůžu," pošeptal jsem. Hruď se mi stáhla úzkostí.

Růžovláska se na mě nechápavě podívala. Seděla mi jenom v podprsence na klíně a prohlížela si mě, jako by na mně hledala chybu.

"Ty… nejsi připravený, že?" odhadla. Neodvažovala se mi podívat do očí.

"Já nevím, a rád bych to věděl," přiznal jsem. "Prostě… nejde to…" hlesl jsem zklamaně. Je to fajn holka, pomáhá mi se odreagovat od průšvihů mého mladšího bratra, a co jí na oplátku dávám já?

"Jestli je to jenom… tam dole, pak, no. Můžu to zkusit…?"

Nevěděl jsem, o čem přesně to mluví. To mi došlo až po jasném pohledu na můj rozkrok. Celý obličej mi zavalilo horko a uvnitř jsem opět panikařil.

"To, to po tobě nemůžu chtít!" začal jsem se bránit. Přiznávám se, že orální sex patří mezi prvních deset položek na mém seznamu neoblíbených věcí.

"To je v pohodě," pronesla klidně. Klekla si přede mě a dobývala se do mých kalhot. Na to jsem se nedokázal dívat a ze slušnosti jsem ji ani neodstrčil, proto jsem se položil na záda. Pro jistotu jsem zavřel oči a zakryl si je dlaněmi, ale to mi jen zintenzivnilo všechny doteky.

Jak bych to popsal… Nebylo to nepříjemné, ale uspokojení to taky nepřineslo. Víc se mi z toho vířily pocity, než mě to vzrušovalo.

"To stačí," pronesl jsem poraženě. Bylo mi trapně, a jak. Ležel jsem s vytaseným penisem před svou holkou, se kterou si ani neužiju, proto mě mé hrdé mužství zradilo. Začínal jsem se bát, že jsem vážně impotentní.

"Nic?" zeptala se zklamaně, já jí odpověděl negativně.

Spravil jsem si kalhoty a posadil se. Omluvně jsem sledoval zeleň v očích Sakury. Vím, jak moc mě má ráda a co pro ni znamenám, ale asi nejsem hoden být po jejím boku.

"Nemusíme na to spěchat," zavrtěla hlavou a s konejšivým úsměvem mi stiskla dlaň. "Nemusel ses nutit jen kvůli mně. Takové věci vyžadují čas. Vlastně… se ani nedivím, že se… tohle… nepovedlo, pokud jsi to nechtěl."

Byla opravdu chápavá, za to jsem jí vážně vděčný. Myslela si, že jsem dokonalý, ale jak na mě postupně objevuje chyby, nevyčítá mi je, naopak je přijímá, protože jsou mou součástí.

"Máš pravdu. Myslel jsem na to, že bych ti to měl oplatit, všechnu tu laskavost a ochotu, ale nenapadlo mě, že by se stalo tohle," zavrtěl jsem nevěřícně hlavou.

Se dvěma bratryKde žijí příběhy. Začni objevovat