Freedom [L.S.] CZ

24.

Louis's POV

Krásně hřející paprsky, které si už nějakou dobu pohrávali na mé pokožce mě vzbudily. Natáhl jsem se pro mobil, přesně tak jako každé ráno. Projížděl Twitter, Instagram, Facebook, prostě si prohlédl novinky, když v tom někdo zaklepal na dveře.

„Dále." Zvolal jsem jako vždy.

„Dobrý den, pane Tomlinsone, jak jste se na dnešek vyspal?" Přišla k mé posteli sestřička. Vzala do rukou moji kartu a začala vše pečlivě prohlížet.

„Dobrý den. Vyspal jsem se skvěle. Už chci být pryč. Přeci jen nemocnice není úplně nejvhodnější místo k pobytu, že?" Uchechtl jsem se. To vážně není. Dnes mě konečně pouštějí. Ačkoli nejedu domů, jedu za Harrym a to je tak stokrát lepší. Nechtěl bych doma narazit na otce.

„No to opravdu není. Vypadá, že vše je v pořádku, donesu vám tedy snídani a pak se domluvíme na papírech, ano?" Zvedla ke mě pohled. Přikývl jsem. Nemůžu se na něho dočkat.

Setra odešla z pokoje. Dobrou chvíli jsem strávil na mobilu. Když se ale sestřička objevila ve dveřích se snídaní, která na nemocniční poměry vypadala velmi dobře, sbíhaly se mi sliny. Vypadalo to velmi dobře. V posledních dnech ty snídaně a celkově jídlo nebylo nic moc, ale tohle na rozdíl od toho vypadá konečně poživatelně.

Hned jsem se do toho pustil. Samozřejmě jsem nezapomněl poděkovat.

Dnešní den začal skvělou snídani, tak doufám, že takto dobře bude i pokračovat. Za chvíli začnou návštěvní hodiny, tudíž příchod Harryho. Už mám sbaleno. Podepsané papíry a čekám jen na Harryho.

Někdo zaklepal na dveře. Došel jsem ke dveřím, otevřel je, přičemž se mi naskytnul pohled na usměvavého Harryho. Hned jsem mu skočil do náruče.  Objal ho kolem krku, načež se mi obmotaly ruce kolem pasu a on si mě přivinul blíže k sobě. Tak krásně voní. Je to vůbec možný?

„Ahoj Hazz." Započal jsem konverzaci, ale on asi ještě mluvit nechtěl, protože se sehnul pro polibek. Něžný láskyplný polibek trval poměrně dlouho. Nakonec se Harry musel odtáhnout. Asi si vzpomněl, že jsme v nemocnici a kdykoli nás může kdokoli vyfotit. Zavřel za sebou dveře a znovu si mě přitáhl do objetí. Cítím se tak v bezpečí, je to krásný pocit. Jeho tělo krásně hřeje a voní. Miluju tu vůni.

„Ahoj Lou." Usmál se na mě, když se odtáhl. Nehodlal jsem tu trávit už ani minutu, proto jsem si vzal tašku a chtěl odejít, jenže mě zachytila jeho ruka. Zastavil jsem se v pohybu a podíval se na něho. On si jen z mých rukou vzal tašku a šel pryč. Takže mě zastavil jen proto, aby mi mohl vzít tašku?

Toto malé gesto je milé a pozorné. Je to roztomilé.

Došli jsme spolu až k autu. Moji tašku dal do kufru a šel mi otevřít dveře. Se širokým úsměvem jsem se posadil, načež za mnou i dveře zavřel. Obešel auto a usedl na sedadlo řidiče. Po zhruba deseti minutách jsme zastavili před poměrně luxusním hotelem. Tak, co čekám že? Než jsem stihl něco udělat, Harry už stál před otevřenými dveřmi auta.

Vytáhl z kufru moji tašku a šli k němu na pokoj.

Nemohl jsem se nabažit toho výhledu. Přímo z jeho pokoje je krásný výhled na Tower Bridge a celkově Londýn. Už se těším, až to vše uvidím za tmy.

„Hazz, to je nádhera." Vypustil jsem z úst svůj obdiv na tento celý pokoj, ale především výhled, který nabízí.

„Já vím." Vydechl mi do ucha. Trošku jsem se lekl, ale jak se mi namáčkl na záda a ruce obtočil kolem mého pasu, uvolnil jsem se. Svoje ruce jsem si položil na ty jeho a jen si užívali této chvilky s nádherným výhledem.

„Hazz. Nechci se v tom nějak pitvat ani nic takového, ale chtěl bych vědět, jak to bylo s tou Taylor." Prořízl jsem ticho, které doprovázelo jen tikání hodin. Harry se odtáhl a chytil za ruku, aby mě mohl dovést k sedačce, na kterou jsme se posadili. Chytil mi ruce do svých a spustil.

„Předpokládám, že jsi četl alespoň nějaký ten článek. Jen chci, abys věděl, že nic z toho není pravda. Pamatuješ na ten článek o nás?" Přikývl jsem. „Můj manažer to chtěl zamaskovat tím, že půjdu ven s ní a bulvár nás přestane řešit. Prvně jsem do toho jít nechtěl, ale pak jsem se nějak vyděsil a radši to udělal. Asi ještě nejsem připravený s tím jít ven. Bojím se, co řeknou lidi. Bojím se, že by mě přestali mít rádi." Dokončil svůj monolog. Chvíli jsem se na něho jen díval, ale pak jsem ho objal kolem krku. I když jsme seděli na sedačce, byli jsme od sebe celkem daleko. Toho si pravděpodobně všiml i Hazz, proto si mě přitáhl k sobě na klín. Zavrtal jsem si hlavu do jeho krku, načež jsem spokojeně vydechl. Líp bych se už cítit nemohl.

„Co kdybychom se koukli na nějaký film, hm?" Pošeptal mi do ucha a mě vyskočila husí kůže z náhlého teplého pocitu na mém krku.

„Tak jo." Zamrmlal jsem mu do krku. Je mi u něho krásně.

Opatrně mě položil vedle sebe a zvedl se. Během chviličku se vrátil zpět i s notebookem. Postavil ho na konferenční stolek a pustil nějaký film. Upřímně mi to bylo úplně jedno. Jediné, co chci je být v jeho objetí. Sedl si vedle mě a opřel. Nechtěl jsem tam jen sedět, chtěl jsem být víc u něj. Proto jsem mu zatlačil do ramene, aby si lehl a nohy dal nahoru na gauč. Hned pochopil, co po něm žádám. Opřel se tedy o opěradlo a teď ležel přes celou sedačku. Lehce si pokrčil nohy a dal je od sebe, aby udělal místo pro mě. Neváhal jsem a sedl si mezi jeho nohy, zády se opírajíc o jeho hrudník. Obtočil ruce kolem mého pasu, přičemž jsem je chytil do svých a začal je zkoumat. Téměř vůbec jsem nevnímal film, měl jsem důležitější věci na práci. Například očumovat ruce svému příteli.

Má o hodně větší ruce oproti těm mým. Na jeho rukách se vyjímají různá tetování. Jsou krásná. Každé jsem několikrát přejel prsty. Zkoumal jsem každý detail jeho ruky. Má krásné ruce.

_________

Ahoj. Je tu další kapitola, doufám, že se vám líbí. Děkuji moc za votes, reads i komenty, moc si toho vážím.💕

19.2.2021

With love, Nikki xxx