~Další den~
Vůbec se mi nechtělo, ale šel jsem.
Opět jsem sebou vzal i Riu a přišli jsme do práce.
Nechal jsem ho opět venku.Hážu si s míčkem a koukám před sebe.
Usmívám se šibalsky.
Hmmmm~.Vzal jsem jídlo.
Dal ho prvnímu, ale ještě jsem s ním mluvil, abych se nevěnoval jen Ryujimu.Hmmm....
Pšíknu a chytil jsem míč.
Pšíknu zas a zas.
,,Kurvaaaa."pšíkl jsem zase a zase a zase.
Piči!Hm?
,,Možná by to tu chtělo pořádně vyvětrat a utřít prach a vysát..."zamumlal jsem a jídlo položil.Kouknu na něho.
Jakože fakt?
Ugh...
,,Nooo nevím."vstal jsem a přešel k němu.
Políbil jsem ho a sedl si k jídlu.
Začal jsem jíst.Hm?
Přivřel jsem oči a podrbal se na zátylku.
,,Venku už čeká Riu."jen jsem mu oznámil a šel ven.Rychle jsem dožral a vzal si míček.
Doběhl jsem ho a vyjdu ven dřív než on.
Hned přivítám Riu ve velkém objetí.
Vzal jsem si ho do náručí.Eh...
Přivřel jsem oči.
,,Riu ho za chvíli bude mít radši, ne?"zamumlal jsem si pro sebe a sedl si na schod.Zas jsem byl vzadu a začal mu házet míček.
Nádhera...Zas pejsek! Krásný pejsek.Přivřel jsem oči a vstal.
Vešel jsem do budovy.
Rovnou našel jeho složku a na jeden papír napsal svou teorii o jeho nejlepším kamarádovi.
Mám pocit, že to je ono...
Složku jsem uklidil a všude v pokojích otevřel dveře, aby se vyvětralo a rovnou utřel prach...I když není skoro, kde.Sedl jsem si na zem.
,,Už jen pár dní a zas budu moci bít ostatní, ale tobě a kolouškovi neublížím."pohladím ho a zas mu hodím míček.Konečně čerstvý vzduch.
Nadechl jsem se a vrátil se.
Už tu byl soused.
,,Riu!'"zavolal jsem a on ke mně přiběhl.
Dal jsem mu vodítko.
,,Chtěl bych s tebou být více."zamumlal jsem a podrbal ho za ouškem.
Pak už se všichni vraceli zpět.Odešel jsem hnedka do pokoje. Hodil jsem míč na postel a vydechl...
Co budu kurva dělat, když nemůžu ubližovat?! Chci tu knížku! Ugh!
Zavřel jsem oči a přemýšlel...Kdybych někomu ublížil tak, že by jsi toho nikdo nevšiml...Ale koloušek nás pořád kontroluje. Vždy po půl hodině. Takže když vypočítám čas...Plus občas zapomíná zamykat. Takže ten čas, kdy by zapomněl zamknout se může vymknout kontrole, protože by si na to mohl vzpomenout a přijít sem...Takže spíše v noci...Stačí, aby zapomněl večer zamknout a pak bych někoho zmlátil,heh....Ale musím si dávat pozor, aby mě někdo neuviděl, což bude lehké, protože tu jsou minimálně vždycky dva hlídači a vím, kdy chodí prohlédnout jednu část areálu. Takže stačí si najít ten správný čas a pak vše půjde lehce.Zamknul jsem je oba a pak jsem šel si dát kafe.
Nevím, co dělat...
Povzdechl jsem si a popíjel kafe.
Pak jsem si šel dát oběd a dal později i Kirovi.Stačí ho večer rozrušit, aby zdrhl a zapomněl by na to. Jo to by šlo. Koho, ale zbiju? Třeba toho,který čumí na Riuho?
Heh....Dokonalý plán.
,,Taky si myslím..."je pravda, že policie nezjistila vraždu třech kluků a jedné holky. Jinak bych měl napsané, že jsem zabil šest lidí,hehehe....Udělal jsem to dobře...Spálil jsem je totiž na popel. Krása, co? To je jediná možnost jak se zbavit těla, aby ho už nikdo nikdy nenašel...Ale je tu věc, že si musíte hlídat, kde pálíte, protože policie je všímavá.
ČTEŠ
Velká Změna Psychouše [Yaoi] (Done)
RandomPsychopat už několik let kvůli své rodině. Jednou dostal svého psychologa, který byl jiný než každý koho měl předtím. Jeho psycholog ho začal chápat z jiné strany, což ho uchvátilo a zamiloval se do svého psychologa, u kterého to myslel vážně. Cítil...