Velká Změna Psychouše [Yaoi] (Done)

Začátek všeho

Jsem ve svém pokoji a míčkem si házím o podlahu. Míč se samozřejmě odrazí a narazí do zdi a pak já chytím do ruky.
Dělám to stále dokola, protože jiné nic tu nejde dělat.
Koukám na to znuděně.
Ugh...Tu je taková nuda!

Přišel jsem do práce.
Dneska tu je jeden z nás nový a já tím dostanu na starosti dva jiný než jsem měl dříve.
Nějakého Kira a pak i Ryujiho.
Dneska jim jdu dát snídani.
Vzal jsem si klíče, oba dva tácky s jídlem a šel.

Uslyšel jsem zvuk odemčených dveřích.
Koukl jsem na dveře a chytil míček.
Ušklíbl jsem se.

Dal jsem tácek s jídlem prvnímu a pak odešel a přešel jsem k druhým dveřím, kde by měl být ten Ryuji.
Odemkl jsem a otevřel dveře.
Vešel jsem a pro jistotu za sebou zavřel. Dal jsem na stolek tácek s jídlem.
Tenhle prý patří mezi nejhoršími blázny.
Ale dle mě bude stejný jako ostatní.
Jen se přiblbě smát a jinak nic moc.

,,Takže mi dali zase nového psychouše?
Tý vago....Ty jsi už 23 psychouš, který se má o mě postarat a dát mě do normálu."zasměju se.
,,Za týden zdrhneš."zazubím se na něho.
Jakože je,ale docela rozkošný!
Mám chuť mu ublížil za tu rozkošnost.
Jaká je asi barva jeho krve?
Tmavá??? Nebo světlá?
Jak asi jeho krev chutná?
Určitě jako jahody....nebo jako maliny??? Nebo i jako borůvky?
Nebo jako zkažené vejce?
Hmmm~.
Olíznu si mlsně rty nad mýma myšlenkama.

Dvacet...tři? Uh.
Možná je to pravda.
Sakra, ale proč jsem ho dostal na starost já?!
Vždyť za tu dobu tu jsem skoro rok a vyléčil jsem jen jednoho.
,,Dostaneš se z toho...Stačí jen několik měsíců."doufám...
Podíval jsem se na něj a přejel mi mráz po zádech.
Musím si dnes přečíst záznamy o těch dvou.

Loktama se opřu a sladce na něho koukám.
,,Hehehehehehe...Tolik lidí tohle už řeklo. Vypadáš sladce~."mlasknu.
,,Brzo ochutnám tvoji krev."zazubím se.
V jedné ruce si přitom povídání a pozorování jeho osůbky hraju s míčkem.
Baví mě strašit. Cítím ten jejich přenádherný strach. Víc mě to k tomu povzbuzuje.
Strach je moje droga,heh.

Polkl jsem.
,,Jsi snad upír..?"Nazvedl jsem obočí.
Takže to je ten druh psychopata?
Tohle jsem se učil.
Nebát se jich. Prý to dobře vycítí.
No. Vydechl jsem.
,,Moji krev neochutnáš, protože ti to nedovolí. Brzy příjdu."Oznámil jsem a šel pryč.

,,Heh..."zasměju se.
,,Hajzl..."vstanu a příjdu k jídlu.
Začnu jíst a přitom se mračím.
Nah! Takže on na mě takhle?!
Neochutnám? To uvidíš.
Po chvilce jsem dojedl a zase si házel s míčkem.
Usmívám se.
Za chvilku se půjde veeeeen~.

Za chvíli všichni půjdou ven.
Dobře...Snad to bude ok.
Prišel jsem do místnosti s dokumenty o pacientech a našel ty Ryujiho.
Začal jsem si číst.

12 let tady v psychiatrické léčebně a za co? Že zabil rodiče...

Bože. Tohle nedokážu pochopit.
Jak někdo může zabít své vlastní rodiče?
Vstal jsem. Už se půjde ven.

Otevřeli se všechny pokoje a já tedy vyšel.
Protáhl jsem se.
Prvně jdu já ven.
Ostatní jdou po mně, protože se mě bojí a to já zbožňuji~.
Vyšel jsem ven a zašel tam dozadu.
Koukl jsem na ostatní.
Hehehehehe...Bych dal nějakou rvačku, co ty na to?
,,Jo dal bych."
Tak to jsem rád.
,,Tak koho teďkom zmlátíme?"
Hm? Toho modráska? Ten mi připadá, že si myslí, že mu to tady patří.
Zasměju se.,,Faaaajn~"ušklíbnu se.