Velká Změna Psychouše [Yaoi] (Done)

Venek a pokefaný náramek na noze

~Další den~

Nasnídal jsem se a čekal, kdy zmiznu z této pojebané budovy!

Dal jsem Riu žrádlo a pak s penězi,klíči a s tím náramek šel do práce.
Jeden co tu hlídá šel se mnou za Ryujim.
On totiž bude mít klíč u sebe a já s tímhle divným náramkem neumím.
Něco se tam ještě nastavuje.
Přišli jsme k němu.

Koukám...
Sladce se usmívám a chechtám se.

Podíval jsem se na něj.
On zatím připravil náramek a zapnul ho na jeho nohu.
Zamkl ho a klíček schoval k sobě.
,,Kdykoliv pomyslí na něco příšerného, že někomu ublíží nebo by chtěl. A nebo by se o to pokusil...Dostane šok.
Samozřejmě, aby mu to neudělalo nic se srdcem."kývl jsem a on pak odešel.
,,Můžeme teda?"zamumlal jsem.

Začnu hned přemýšlet jak někoho zabiju!
Prý, že to dává šoky, když na něco takového pomyslím!
,,Auvajs! Kurva!!"odfrknu si.
,,Fakt to funguje."zasměju se.

Protočil jsem oči a ušklíbl se.
,,A i když po šoku na to budeš myslet, budeš dostávat, dokud nepřestaneš. A nezkoušet ten náramek rozbít. Dostaneš další šok. A kdyby jsi utekl? Má to čip, kterým tě najdou. A teď pojď."zamumlal jsem a šel.

,,Takže mi to bude dávat šoky,furt?! O kurvaaaa..."jdu za ním! Ježiši!

Uchechtl jsem se.
Takhle alespoň bude v pohodě.
Vyšli jsme ven a hned jsem si to mířil k domu.

,,Au! Au! Dopiči! Příště na tohle seru!"

Podíval jsem se na něj.
,,Jestli chceš, tak se můžeme ještě vrátit..."hleso jsem.

,,Ne...Chci se podívat na jedno místo.
Ale au...au...Nemusí mi tahle píčovina furt dávat šoky!"

,,To furt přemýšlíš,že někoho zabiješ, nebo co?"zamumlal jsem.
Bože...

,,Tak třeba zkus mít v hlavě druhou osobu, která ti vše napovídá...Jack přemýšlí dvacetčtyři v kuse na tyhle věci....A to pak i já."

Já si to myslel.
,,Tak se ho zbav."zamumlal jsem a přešel k němu.
Nevím jaké to je, ale přece jeho mozek 'ho' musí nějak dostat z hlavy...

Kouknu na něho.
Co to řekl?! Flákni mu! Přece nás nikdo nerozdělí. Já jsem tvůj nejlepší kamarád. On není. Jen my dva.
,,Nechci...Je to můj nejlepší kamarád."zavrčím a zamračím se, ale to dostanu zas ten šok.
Kurva!!!

Zabručel jsem a přivřel oči.
,,Vždyť teď máš mě. I Leo bude tvá kamarádka, protože mě bude navštěvovat častěji."zamumlal jsem.
,,Jack na tebe má špatný vliv."řekl jsem.

Ať to odvolá! Znáš mě líp!
,,Jack za všechno nemůže...Třeba toho týpka jsem já včera večer zabil...Protože jsem chtěl a baví mě to...Au!"

Já si to myslel...
Povzdechl jsem si a zabručel.
,,Ale když si právě napovídáš s Jackem, tak jsi mnohem klidnější a jsi fajn. Teď máš mě,Leo a Riu, tak ho klidně odhoď."

Mám vztek...
,,Co si kurva o sobě myslíš,hm?! On je můj nejlepší kamarád už 13 let! Jen tak ho neodkopnu! Chápeme se!"zakřičím na něho nasraně.
Ssss....

,, Dobře. Dneska až se vrátíme, tak s tebou končím. Vezmu si na starost Kiru a někoho dalšího. Už se neuvidíš s Riu. Chápeš to? Jeden důvod proč jsi tolik let zavřený je důvod i Jacka. Nechci mít nic společného s Jackem. Chci tebe. Tebe mám rád a né jeho. " Dal jsem mu pusu a objal ho.
,,Prostě ho vypusť z hlavy a můžeš být volný.." Šeptl jsem a odtáhl se.
,,A taky můžu nahlásit že jsi zbil toho ze včera." Zamračil jsem se.

O-on mi vyhrožuje?
Heh..
,,Hehehehehehe."začnu se smát.
,,Jsi stejný jako všichni tam v té budově! Myslel jsem si, že jsi jiný!"

Přivřel jsem oči.
,,Jsem jiný! Mám tě rád! Ale moje povinnost je tě vyléčit. Copak tomu nerozumíš? To všechno. Nemusel jsi tu být. Mohl jsi být venku. Ale může za to hlavně Jack. Kdyby jsi se ho zbavil, mohl bys být za nějakou chvíli venku. Ale nechci někoho kdo má v hlavně někoho kdo je větší psychopat. Ke mně jsi byl pak hodný. Ani ses nesmál když jsem krvácel z nosu. Chování k tobě nehraju. Jen tak bych se nenechal líbat od někoho kvůli tomu abych někoho vyléčil." Zamumlal jsem v klidu.

...,,Ale ty mě chceš zbavit někoho,kdo žije se mnou třináct let. Dlouhých třináct let, kdy mám k němu nejlepší kamarádský vztah. Nemůžu se ho zbavit...Protože bych sám musel chtít, což se mi nechce."kouknu jinam.
Kdybych nechtěl jít ven, tak by se tohle nestalo.

Přivřel jsem oči.
,,Nic nenadělám."třeba za nějaký čas zmizí sám...
Sakra...Tohle bude těžký.
Chytil jsem ho za ruku.
,,Kašlem na to. Pojď si užít konečně den volna..."hlesl jsem a ruku stiskl.
Šel jsem s ním pro Riu.

Jdu...
On mi chce vzít nejlepšího kamaráda.
,,J-Jacku..."mám strach, že ho ztratím.
Jsem tady. Neboj se. Vše bude v pohodě a budeme spolu. Navždy spolu.
,,Hm."to mě lehce uklidnilo.

Kousl jsem se do rtu.
Bude to těžší než jsem si myslel.
Přišel jsem k domu a otevřel zahradu, hned k nám přiběhl Riu.
Vzal jsem vodítko a dal ho na vodítko.
Druhý konec vodítko jsem dal Ryujimu.
,,Kam jsi se to chtěl podívat?"zeptal jsem se.

,,K sobě...domů."vydechnu a vzal za konec vodítka.
,,Ale nevím už moc, kde je. Možná se budeme toulat."

,,Dobře. Máme celý den."hlesl jsem a šel s ním teda. Tak společně jdeme hledat Ryujiho dům.