Romance ✔

5. část

Na chodbě bylo spousta obrazů a váz s květinami. Všechny dveře byly zamčené. Šla jsem chodbou dál a chtěla jen, abych v tomhle obrovském domě našla nějaký východ.

Ztuhla jsem. Jedny dveře byly otevřené dokořán a linula se z nich tlumená hudba.

Zvědavě jsem nakoukla- a ten pohled mi vyrazil dech:

Byla tam malá posilovna, nejrůznější posilovací stroje... a hlavně...

Na kruzích, zavěšených u stropu, se přitahoval zády ke mně jakýsi muž. Neměl tričko, takže byly vidět jeho velice vypracované svaly. Sledovala jsem jeho ruce, které přitahovaly jeho tělo nahoru s dolů.

Až když se pustil a ladně seskočil na žíněnku, vzpamatovala jsem se a vydala jsem se dál.

,, Počkej! " Zavolal za mnou. Hrozne jsem se lekla a rozběhla jsem se co nejrychleji.

Za sebou jsem slyšela rychlé kroky, jak se také rozběhl. Netrvalo dlouho a chytl mě za ruku.

,, Ne! Pusť mě! Chci pryč! "Ječela jsem, ale ve skutečnosti mi bylo příjemné, jak mě přitlačil ke zdi, abych nemohla utéct, a jeho vypracovaná hruď se ke mně tiskla.

,, Nechci ti ublížit! Uklidni se! Klid!" ,, Kdo jsi? Kde jsem? Jak...",,... Vysvětlím ti to až přestaneš kopat"

Trochu jsem se uklidnila. Když se ujistil, že se nebudu snažit utéct, povolil sevření a odstoupil ode mně.

Trochu nedůvěřivě jsem ho následovala do kuchyně. Sedli jsme si ke stolu a on přinesl velkou mísu s nejrůznějším ovocem.

,,Dáš si?" Zeptal se a sám si vzal jedno červené, šťavnatěvypadající jablko. Já jsem zvolila žlutou hrušku. Až teď mi došlo, jakej mám hlad.

,, Našel jsem tě v tom baru a vzal tě sem. Až budeš v pořádku, můžeš odejít."

,, Jsem v pořádku! " namítla jsem