Romance ✔

6 . část- ,, Zpřízněná duše"

Nevěřila jsem mu ani slovo. Proč by mě zachraňoval?

,, Jak se vlastně jmenuješ? " zeptala jsem se ho.

,, Jeremy " usmál se. ,, A ty?" ,, Laura" ,, Hezký. " ,, Ehm... Děkuji. " poposedla jsem si na barové židli.

,, Proč jsi mě sem vzal?" Chvíli váhal.

,, Potřebovala jsi pomoc. " Řekl opatrně. ,, Nemám ve zvyku nechávat zraněné ženy na záchodech. .. ach ano, na pánských záchodech. " sarkasticky se zašklebil.

Zčervenala jsem, když jsem si představila, v jakém stavu mě našel.

,, jak jsi se objevil v tom pochybným baru?" měla jsem další otázku.

,, Pracoval jsem." Odpověděl tak trochu tajemně.

,, Co je to za práci? Musí ti tam dobře platit. " to byla narážka na ten jeho palác. ,, Jsi nájemnej vrah?"

Zasmál se. ,, Ne, něco horšího. Jsem ten druhej" Hmm aha.

,, Jsi policajt? " mlčel. ,, No to snad ne... Ty jsi fakt policajt! " Vždycky jsem z nich měla srandu. Byli legrační, v těch svých čapkách. ..

,, Ne, vážně nejsem... " Řekl.

,, nevěřím ti"

,, To bys měla."

,, Tak co děláš? "

,, Jsem agent!"

To jsem vážně nečekala. Agent? No, trochu tak vypadal... Ne, vážně, vypadal jako takový ti namachrovaný chlápci v kožených oblecích, co se honí za teroristy. A byl taky tak sexy jako oni... Vrrr...

,, Můžeš jít domů" vytrhl mě ze zamyšlení.

,, Jojo, jasný... Ehm... Kde mám moje oblečení? " ,, Donesu ho." hned odešel.

Vážně se ke mně choval moc hezky. Ale určitě jen proto, že mu bylo blbý mě tam nechat. Nebo že by v tom bylo něco víc?

Někde v domě bouchly dveře. Slyšela jsem kroky na schodech... Moment... Podpatky?

Že schodů sešla vysoká štíhlá brunetka v růžových letních šatech. Zkoumavě si mě měřila pohledem.

,, Tak ty jsi ta dívka, " poznamenala.

,, Ta dívka? " povytáhla jsem obočí. ,, Kdo jsi ty? "

,, Celeste "Odpověděla a z mísy s ovocem si vzala pomeranč.

,, Jer my o tobě řekl. Doufám, že se brzy vrátíš domů. "

,, Ty jsi milá" poznamenala jsem, překvapená její upřímností.

,, Mám ti lhát? " Podívala se na mě.

Nevěděla jsem, co na to říct.

Naštěstí se už Jeremy vrátil s mým tmavě modrým kostýmem. Byl vypraný, vyžehlený, jako nový.

Podal mi ho a já jsem se hned odběhla převléct. Kalhoty a tílko jsem mu vrátila.

,, Děkuju. Kde jsme?"

,, 300 kilometrů od Vegas. "

,, Cože? " vyjekla jsem. ,, V Nevadě? Vezl jsi mě sem přes půl země? " začínala jsem panikařit.

,, Já ale potřebuju do New Yorku!"

,, Zítra tam letím, svezu tě. " mávl rukou.

Děkuju za 100 shlédnutí ;-) Vím, že to není moc, ale vůbec jsem to nečekala :-D
Kdyžtak koment nebo vote potěší :-)