Romance ✔

17. část- ,, Útěk"

Laura:

Dva chlápci mě odvedli do tmavé místnosti, stvořené k věznění zbytečných lidí. Byla to spíš taková malá bouda na ploché střeše domu, kam mě zavřeli. ,, Nechte mě jít! " křičela jsem a bouchala do dveří. Ale oni mě ignorovali. Sakra! Vzdala jsem to a sedla si na zem.

Po dlouhém čekání se konečně ozval klíč v zámku a dveře se otevřely. Oslepil mě proud světla a rukou jsem si zakryla oči. 

Joseph:

,, Jak se naše maličká má? " zeptal jsem se.

Moji nejlepší lidé Bill a Eddie stáli ve dveřích. ,, Jak se dá" řekl Bill. Po tom co ji odvedli, jsem na ní musel pořád myslet. Byla velmi krásná. Její vzdor ve mně probudil žár,jaký už jsem necítil léta.   Kdyby se pořád tolik nesnažila být tak hodná, byla by pro mě dokonalá partnerka.

,, Pane, za půl hodiny máte schůzku. " řekl Eddie. ,, Výborně. " usmál jsem se, ale v duchu jsem křičel. Do místnosti přišli i ostatní. Začal jsem s jednoduchým vysvětlováním:

,, Takže, plán je jasný: vezmeme ji s sebou a vyměníme za prachy. To je všechno. Je to všem jasný? " rozhlédl jsem se po davu. Všichni vypadali odhodlaně. Kromě mě.

Laura:

Neváhala jsem a kopla toho vetřelce do koulí. Spadl na zem s sténal. Jeden muž? Poslali na mě jednoho muže?  To mě docela zklamalo. Myslí si, že jsem slabá a bezzbraná,  nepovažují mě za hrozbu? Vzala jsem mu pistoli a vyrazila dolů výtahem.

,, 34. Patro" oznámil mi výtah.

Sledovala jsem, kde vlastně jsme. 26... 19... 14... 8... 4... ,, přízemí!"  Tak to bylo jednoduché! Vyšla jsem  z výtahu s viděla normálním lidi vcházet a vycházet skleněnými dveřmi.

Bez problémů jsem se přidala k ženě v červeném kostýmu a vyšla ven. Zhluboka jsem se nadechla čerstvého vzduchu. Tak takhle voní svoboda. Rozběhla jsem po ulici, ale zastavil mě nějaký muž, do kterého jsem vrazila.

,, Jeremy?" Vydechla jsem.