Romance ✔

7. část- ,, Na jezeře "

Nechtěla jsem tam být už ani minutu. Ale na druhou stranu, když mě chtěl odvézt zpátky domů, nechtěla jsem odjet.

Druhý den ráno jsem se vzbudila kolem sedmé hodiny. Slunce už bylo vysoko na nebi a já jsem dostala chuť na malý průzkum.

Jeremy už mě po domě trochu provedl, ale já jsem se chtěla podívat ven. Oblékla jsem se a vyšla jsem na krásnou, velkou zahradu, která vypadala spíš jako obří zámecký park.

Všude bylo plno stromů a pečlivě zastřihávaných keřů, uprostřed bylo velké jezero plné leknínů, vznášejících se v ranní mlze. Na jezeře se pohupovala malá dřevěná loďka.

,, Líbí se ti tu?" Trhla jsem sebou, když se za mnou ozval hlas.

,, No... Jo, líbí... Omlouvám se, že se tu tak plížím... "

Jeremy pozoroval jezero.

,, Můžeš tu zůstat dýl, "Řekl. Ušklíbla jsem se.

,, S tou tvojí kamarádkou by nám to asi moc neklapalo" poznamenala jsem.

,, Celeste je nekdy nepříjemná, ale až ji poznáš blíž, uvidíš, že má i světlé stránky. "Odvětil.

,, No, vážně nemám v plánu jí poznávat tak jako ty."

,, Není to moje přítelkyně. "

,, Aha. "

Chvíli jsme tiše stáli a sledovali, jak se mlha z jezera pomalu zvedá.

,, Chceš se projet? " zeptal se mě Jeremy a já souhlasila. Došli jsme k loďce a oba jsme se v ní usadili na dřevěných prknech, které sloužily jako sedátka. Vzal do rukou vesla, připevněná k lodi.

Byla mi trochu zima, ale na to jsem hned zapomněla, když jsme se rozjeli po jezeře.

Jeremy:
Je tak krásná, pomyslel jsem si, když jsem jí viděl jen v kraťasech a košili, jak pozoruje mojí zahradu.

A teď tu sedíme spolu v loďce, uprostřed jezera, jen ona a já... Z hlavy jsem zahnal myšlenky na to, jak jí tisknu v náručí, jak si moje rty najdou její, jak z ní tu košili strhávám...

Musela si všimnout, jak se na ní dívám. Zkoumavě si mě měřila pohledem. Že by na Celeste žárlila? Já a Celeste jsme už deset let byli nejlepší agenti, dostali jsme tuhle vilu společně, proto jsme spolu žili.

Ne, že bych jí nikdy nesvedl, ale nic jiného než přátelství jsem k ní necítil, stejně jako ona ke mně.

,, Chceš, abych zustala?" Zeptala se a koukala přitom na dno loďky. Odpověděl jsem téměř hned.

,, Ano."

,, Proč?"

,, Protože..." nevím jak se to stalo, najednou jsem jí držel v náručí a rty přitiskl k jejím...

Tak tu je další část, omlouvám se za chyby, mám na mobilu děsnou predikci :-P :-D