Příběh George

203 21 0
                                    

  Čekal na stejném rohu, kde včera do Alex vrazil. Přál si, aby se zase setkali. Už by měla přijít... Začínal být nervózní. Přešlapoval z nohy na nohu a okusoval si nehty. Nemohl (nebo spíš nechtěl) uvěřit, že na něj zapomněla. A nebo ji to nenapadlo? Ale vždyť v mém snu...
  Náhle se na konci chodby objevila Alex. ,,Myslel jsem, že už nepřijdeš." ,,To já taky. Ten psycholog mě nechtěl nechat odejít a pořád měl na mě nějaké otázky.. Počkat! Jak víš, že jsem sem chtěla jít?!" vytřeštila oči.

  ,,No... Intujice?" ,,Nezníš zrovna přesvědčivě. " řekla a přísně na něj pohlédla. Snažil se jejímu pohledu vzdorovat, ale nakonec sklopil zrak a povzdechl si. ,,Dobrá, tak ti to řeknu. Ale stejně mi nebudeš věřit." Pak vykročil.

  ,,Počkej! Kam to jdeš?" ,,Nechci stát na jednom místě. Nemůžeme se radši projít?" Na chvíli zaváhala. ,,Klidně můžem." odpověděla a vydala se za ním.

                        * * * * * *

  ,,Ono to vlastně souvisí i s tím, proč jsem tady. Začalo to tím, že se mi zdálo o věcech, které se pak staly. Nejdřív to byly maličkosti. - Třeba, že jsem ve snu potkal známého a na další den se to opravdu stalo. Pak se moje Déjà vu, nebo jak tomu mám říkat, zesílilo. Věděl jsem, co se nějakým lidem stane, nebo jaké rozhodnutí učiní a to se k nim ještě ani nedostala ta otázka. Moji přátelé se mě občas ptali, jestli se jim něco nepřihodí a chtěli, abych jim hlásil sny, ve kterých se objeví. Ale jednou se to zvrtlo.

  Ve mém snu se zřítilo letadlo. Teda, nezřítilo, ale v televizi o tom byla zpráva: Letadlo na Hawai se sřítilo. A taky u té zprávy bylo napsáno, že se to stalo v září. " ,,A řeknul jsi to někomu?" ,,Ano. Svému kamarádovi, který to bohužel roznesl dál... Tak se stalo, že člověk, kterého jsem ani pořádně neznal zrušil kvůli mému snu dovolenou na Hawaii, protože tam měl letět se svou rodinou právě v září.

  Jenže... To letadlo nespadlo. Nemělo ani sebemenší potíže. Všichni mě od té chvíle měli buď za blázna nebo člověka, který se chtěl vytahovat s věštěním a ani to pořádně neuměl..."

   Podíval se na ni. Zatím to vypadalo, že mu věří, ale nebyl si tím úplně jistý. Rozhodl se tedy pokračovat. - Neměl co ztratit, maximálně by si o něm myslela, že je blázen a na to už byl od ostatních zvyklý.

  ,,Tak jsem se teda stranil lidí a o svých nech nikomu nezmiňoval. Ale po roce, když jsem se díval na televizi, se ve zprávách 17. září nemluvilo o ničem jiném, než o pádu letadla, co letělo na Hawai. A když ukazovali fotky, zjistil jsem, že asi polovina z nich byla v mém snu. - Ale nikdo mi nechtěl uvěřit, že jsem se spletl o rok... Když jsem se ten večer šel projít, v postranní uličce jsem zahlédl obrovského psa. Chtěl jsem utéct, ale to zvíře vyšlo na světlo a já si všimnul, že je to..." ,,Co?" ,,Modrý vlk a díval se na mě smutnýma očima." zašeptal a čekal výsměch, ten ale nepřišel.

 

,,Nevěděla jsem, že se vlci umí smutně koukat." ,,To já aky ne. A udělal jsem tu chybu, že jsem se o něm zmínil. Tím jsem si podepsal jednosměrnou jízdenku do léčebny. - Prvně si moji přátelé nebyli jistí, ale potom, co se mi o tom vlkovi začalo i zdát, tak se rozhodli, že to takhle bude pro všechny lepší..." ,,A tvůj názor je nezajímal?" ,,Ne. Tvrdili, že nevím, co je pro mě dobré a že mi tady pomůžou. Jenže tady mi furt cpou nějaké prášky a cokoliv řeknu, berou za hloupost... A včera se mi právě zdál sen, že dneska setkáme zase na tom rohu, proto jsem věděl, že přijdeš... A teď ty. Proč jsi tady? "

  ,,Já.. Mně se o tom nechce mluvit. " ,,Já ti taky řekl svůj příběh, tak teď si na řadě ty." ,,Promiň, ale fakt ne." ,,Prosím..." ,,Ne!!!" řekla stroze a měla se k odchodu.

  Když se otočila, zavlnil se jí rukáv a poodkryl její ruku. - George měl pocit, že zahlédl několik jizev...
 

Modrý vlkKde žijí příběhy. Začni objevovat