~4~

848 44 10
                                    

Ano? Já ho miluju! Jsem gay! Neee!! Potřebuju se svěřit.. Pohledem jsem skenoval lidi a snažil se mezitím najít Ochaco. Tady je! Pozdravil jsem jí a hned spustil: " Ochaco, myslím .. že jsem.. gay..." Řekl jsem šepotem a přitom se bál její reakce. " Cože? Noo.. To nevadí, ne?" Oddechl jsem si " Děkuju Ochaco, ale bojím se.. Co když mě nechce? "(A/N: Čeština není moje silná stránka) " A kdo to je? Teda jestli se smím zeptat.." " Noo.. je to To-" " Hele vy dva, co tu řešíte?" přerušila nás Mina. " Noo.. Umm.. Vlastně nic důl-" " Všichni do řady dolů na snídani!" přerušil  nás lida. " To nevadí, večer si uděláme holko- klučičí jízdu! Večer buď u nás v pokoji!" a odešla. (A/N: Jsem líná se koukat do předchozích částí a hledat s kým je na pokoji. Teda jestli jsem to vůbec napsala) Jen jsem se udiveně podíval na Ochaco která se usmála, pokrčila rameny a šla. Šel jsem hned za ní i se zbytkem naší " crew". Tedy já, Ochaco, lida a Todoroki. Trochu jsem se styděl, ale snažil jsem se ovládat tak, abych zase nezčervenal. Po snídani jsem šel lyžovat s naší Dekusquad, kde jsem se málem zabil o skokánek. K obědu jsme měli nějakou omáčku, potom jsme šli zase ven, až do večera. Potom jme měli večeři, po které jsme se snažili jít s Ochaco nahoru sami, samozřejmě já mám "ohromné štěstí" takže se k nám přidali všechny holky. Mineta a Denki po mě vrhali nenávistné pohledy, asi že si všechny holky všímají mě. Popostrkáváním mě dostrčily až k Mině do pokoje. " Tak mluv" řekla nedočkavě  Mina. " Noo.. já.. já nevim.. noo.." " Neboj! My to nikomu neřeknem!" "Noo.. tak.. dobře.. noo.. jak začít.. ehm.. líbí.. se mi jeden kluk.. ale ten kluk.. mě asi.. nechce.. "řekl jsem sklesle. " A KDO TO JE??" " Ehmm.. To- Todorok-ki.." řekl jsem trošku s obavami. Nejprve na mě trochu zírali, ale potom se usmály. " Nám to vůbec nevadí! Popiš nám přesně co k němu cítíš! My se takhle bavíme normálně.. Počkejte! Vytáhnu masky!" řekla Mina a začala se hrabat v šuplíku. Po chvíli je vytáhla a holky si je postupně začaly nandavat.  "Nevím jak na to" zamumlal jsem když mi holky řekli že si tu růžovou masku mam nasadit. Hagakure se trochu zasmála, přišla blíž ke mně ( což jsem poznal podle oblečení) vzala masku do ruky a nandala mi ji na obličej. Byl to docela příjemnej pocit, trochu to studilo ale během chvilky jsem si na to zvykl. ( A/N: Jsem asi psychopat protože mě se tady vybavují dvojsmysly) Rychle jsem doběhl pro chipsy a zašel opět do onoho pokoje. Hned co  jsem přišel, holky už byli nachystaný a čekali až to vyklopim. " Noo.. takže.. poznal jsem ho ve škole, a začali jsme se bavit asi.. po olympiádě. Potom jsme měli takovou skupinku, normálně dobří přátelé, ale.. potom jsem si všiml že na mě kouká.. v koupelně.. a.. potom mi došlo.. že se mi líbí.. teda.. že ho miluju.." " Awww" " Sladkýýý" Uřčitě tě taky chce!" " Hodíte se k sobě" několik holek mi říkalo a já se při tom musel usmát. Opravdu se mi ulevilo.. Po sundání masky jsem měl překvapivě dost jemnou pleť, ale to by nebyly holky. Nakonec to dopadlo mým vytrhaným obočím a přebarvenýma nehtama na červeno- bílou. Potom jsme si pustili nějakej horror, u kterýho jsem se upřímně dost bál. Tenhle večer jsem si bezpochyby mega užil. Když bylo asi za čtvrt hodiny deset, poděkoval jsem holkám a šel si do kufru pro ručník, sprcháč, šampon a kartáček s pastou. Z pod polštáře jsem si vzal pyžamo a šel do sprchy. Užíval jsem si pocit, při kterém mi kapky téměř horké vody stékají po tváři. Když jsem měl vlasy dostatečně mokré, vypl jsem vodu a nanesl si šampon na vlasy. Masíroval jsem bříšky prstů pokožku hlavy, to jsem zopakoval ještě jednou a potom si sprcháčem umyl tělo. Potom jsem vše spláchl a dal si ručník kolem pasu. Vylezl jsem ze sprchy a zamířil si to k umyvadlům. Na kartáček jsem vymáčkl pastu a začal si čistit zuby. V tom do koupelny vešel Todoroki a já cítil jak mi na tváři nabíhají odstíny červené. Cože? Todoroki taky začal červenat! Snažil jsem se na to nemyslet, vyplivl jsem pastu a umyl kartáček. Šel jsem do kabinky se převléknout do pyžama, vzal si ručník a popřál Todorokimu dobrou noc. Ten mi to oplatil a v tom jsem s úsměvem vyšel z koupelny. Rozložil jsem si deku a lehl si na svůj měkký polštář. Nemohl jsem na něj přestat myslet. Po asi půl hodině jsem konečně upadl říše snů.

Ok takže další kapča tady!! Tuhle jsem psala cca. 2 hodiny, protože jsem neměla vůbec žádnej nápad. Předem se omlouvám za gramatické chyby. Nebudu se tady moc rozepisovat, prostě jsem se necítila dobře a původně jsem ani dneska nechtěla nic vydat, ale nakonec jsem ji přece jen napsala. Doufám, že se vám příběh líbí a děkuju za podporu. Zároveň se omlouvám, že vás tady napínám, ale ještě jednu kapču si nejspíš počkáte. Kapitolu se budu snažit vydat zítra, ale dnes nic neslibuju. Přeju hezký den!

                                                                                                                                                 ~Annie

Camp [TodoDeku; CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat