~13~

607 45 7
                                    

" Izuku? Co se stalo?" pošeptal mi do ucha Shoto. " Já.. Zdál se mi smutný, tak jsem se ho zeptal, ale on.. přirazil mě ke zdi a.. políbil mě.." v tu chvíli mi to došlo a začal jsem si rukávem otírat pusu, jako kdybych měl na hubě nějakej virus nebo co. Chytil jsem ho za ruku a vláčel ho do koupelny. Bál jsem se chodit sám, tak jsem ho jednoduše vzal s sebou. Zapnul jsem vodu, nad umyvadlo se nahnul a začal si otírat zaschlou krev a pusu. Ještě jsem si opláchl čelo a ruce a vzal takový ty papírový zelený utěrky a začal si s nima sušit ksicht. Ale jelikož jsem ho měl mokrej tak mi na ksichtu zůstaly kousky kapesníků (A/N: Doufam že nejsem jediná který se to stalo xD). 

Povzdechl jsem si a začal si to z toho ksichtu stírat. Po chvilce jsem to měl a tak jsem společně se Shotem vyšel z koupelny. Šli jsme k němu do pokoje, protože jsem se bál být sám, prostě chápem. Otevřeli jsme a tam nahoře se cucala Jirou s Denkim a my jenom jakože " tak nic" a rychle jsme zavřeli. Nevim proč ale začal jsem se tlemit. Došli jsme ke mně do pokoje a sedli si na postel. Po chvilce jsme se dohodli že se kouknem na nenasytnou a tak jsme koukali.

Jelikož jsme to měli jako zázrakem oba dva zkouklý na stejnym díle, byli jsme ve 2. řadě v díle 1 (A/N: Nevim jestli je to zrovna tenhle díl tak jakože budeme doufam že ano). Zrovna tam zabila Patty Christiana. Tak jsem se přitulil ke Shotovi protože jsem se bál že sem přijde Patty a zabije mě. Vždycky jsme si řekli poslední díl, ale potom to dopadlo že jsme dokoukali celou řadu. A ono to skončilo že vyhrála korunku a Bob byl ve vězení. Tak jsem brečel protože to bylo moc smutný.

 Najednou do pokoje vtrhl Aizawa, a já se málem posral protože jsem si myslel že je to Regina s motorovkou. Ale on rozsvítil, tak jsem věděl že je to on. " Co si myslíte, že děláte?!" řekl a já na něj koukal jakože " pico máš problém" protože jsem nevěděl, co mu je zase. Ale potom nám začal jako říkat že jsou 3 hodiny po večerce a že tady Shoto nemá co dělat. No, tak jsme na zítřek dostali nějakej trest, kterej nám řekne ráno a Shoto i s ním odešel. Vysral jsem se na nějakou hygienu, protože jsem se bál že mě ve sprše někdo přepadne a rovnou vypl notebook a lehl si do postele. Ale ani po čtvrt hodině jsem usnout nemohl, protože jsem se bál že mě někdo zabije a zároveň z toho notebooku mě nějak nešlo spát (A/N: Nevim jak to popsat, ale prostě když jste jakoby do noci na mobilu nebo na něčem, tak že prostě když to vypnete a i když jste unavený tak máte prostě nějak " rozkoukaný oči" a nejde vám usnout).

No, tak jsem ležel a čuměl do stropu nad sebou. Ale potom se začínaly otevírat dveře a já se zachumlal do peřiny. Ale po chvilce na mě něco šáhlo a já vydal zvuk podobající se umírající se velrybě. " Psst, Izuku, to jsem já" a mě spadl kámen ze srdce. " Tpc já se lekl" zašeptal jsem a odkryl se. Shoto vylezl nahoru a lehl si vedle mě. " Dobrou noc" " Dobrou" řekli jsme si. Já ho objal a přikryl ho dekou, a díky zdroje tepla jsem měl pocit bezpečí, a tak jsem po chvíli upadl do říše snů.

Já žiju! No, nová kapitola na světě. Nemam k tomu co říct, takže ještě děkuju moc za 810 views a asi 85 hlasů a přeju hezký čtení!(^///^)

                                                                                                                                                         ~Annie

Camp [TodoDeku; CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat