Obrázek - Emily
Z jejího vzpomínání ji vytrhlo dívčí zalapání po dechu, protknuté rázným zavrčením, načež místností rezonovalo jedno jediné autoritativní slovo: „Moje..."
Sam zmateně těkala pohledem mezi mladou dívkou, stojící ve dveřích vedoucí do obýváku, a Benem. Ten stál necelé dva metry od ní. Z hrdla se mu ozývalo tiché vrčení, postoj těla měl přikrčený, skoro jako kdyby chtěl na dívku skočit. Ale nebylo v tom nic nebezpečného. Jeho oči totiž jiskřily vzrušením, a co Sam nejvíc fascinovalo, byla barva těch očí. Jeho ocelově modré oči teď plály blankytnou modří.
Překvapeně vydechla, když jí došlo, co Ben myslel tím moje.
Emily, dívka, která žila posledních několik let s jejich rodiči, byla Benova Spřízněná duše.
Dřív než se ale stihli cokoli říct, dívka se otočila na patě a vyběhla zpátky ven. Ben neváhal ani chvíli a jako lačný predátor vystartoval za ní. V tu chvíli už vyskočila na nohy i Sam.
„Já to vyřídím," ozvala se jako první Maya, která nečekala na jejich odpověď a vyběhla za nimi.
„To... to... byla Emily?" vykoktala ze sebe Sam zmateně směrem ke svému otci.
Luka si povzdechl a přikývl. Sam si všimla, jak poklesl v ramenou. Byla to snad špatná věc, že Ben našel svou Spřízněnou duši?
„Asi bychom měli jít za nimi," ozval se náhle Caleb, který nakukoval přes okno ven. Sam se nemínila přít. Rychle si na sebe natáhla boty a vklouzla do bundy a vyrazila ven.
To, co viděla, jí překvapilo. Na tváři se jí okamžitě objevil úsměv, který rychle zamaskovala, když viděla Calebův káravý výraz. Na téhle situaci nebylo nic směšného, i když, ono se nešlo nesmát.
Maya, Emily i Ben stáli u starého oprýskaného pick upu. Tedy stáli – jen Maya stála. Ruce měla položené na hlavě a zmateně sledovala Bena a Emily, kteří se doslova naháněli kolem dodávky. Tedy Ben naháněl Emily. Ta byla poněkud vystrašené a pobíhala sem a tam, kdežto Ben se jí snažil chytit, ale bylo to marné. Kromě toho, že byla rychlá, tak Ben neměl boty, takže měl na namrzlé půdě problémy udržet stabilitu.
Sam se postavila vedle své mámy.
„Bene, no tak stůj!" křikla jeho směrem, jenže Ben byl jako v transu. Vůbec je neslyšel. Sam moc dobře věděla, že když jde o Spřízněné duše, okolní svět jde častokrát stranou.
Udělala krok dopředu, ale její máma ji zastavila. „Ne, to nedělej. Nikdy není dobré vkročit mezi Spřízněné duše."
Sam se na ni zmateně podívala. „Tohle mi moc nepřijde, jako kdyby šlo o Spřízněné duše, jako spíš o zběsilý úprk a nemožný lov..."
„Já vím, ale kdyby ses mezi ně postavila, Benny by to mohl brát jako nebezpečí a mohl by na tebe zaútoč-"
Víc toho ale Maya nestihla říct, protože se Sam postavila před Bena, který zrovna zatáčel za zadní část pick-upu ve snaze se dostat blíže k Emily. Prudce zastavil před svou sestrou, načež se mu z hrudi ozvalo zavrčení. Sam si periferním pohledem všimla Caleba, který k nim přistoupil blíže.
„Z cesty," zavrčel Ben hrubým, skoro až zvířecím, hlasem.
„Ne," řekla pevně s tvrdým pohledem.
„Z cesty," zopakoval znovu, načež se k ní natáhl.
Sam tyhle situace už párkrát zažila. Pokud se někdo dostal do transu, byly dvě možnosti, jak ho z toho dostat – buď dotyčného nechat, dokud se z toho nedostane sám, nebo mu způsobit šok. A ona byla zaručeně pro tu druhou variantu. Vytáhla se na špičky, popadla Bena za ucho a prudce s ním škubla.
ČTEŠ
Království vlka III: Osudy
WerewolfMusela se postavit na všechny čtyři a několikrát povyskočit. Sice byla ve své lidské podobě sotva minutu, přesto to stačilo k tomu, aby se jí mrazivý aljašský vzduch prodral do morku kostí. „V pořádku?" ozval se Sniff. Přikývla a naklonila se nad je...