Království vlka III: Osudy

12. Jako na trní

Obrázek - Tobias Prichard (Calebův dědeček) 

Několik dalších dní uběhlo v poklidném tempu. Napětí, které přivodila přítomnost královské rodiny, se naštěstí po jejich odjezdu rychle vytratilo. I díky jejich nočnímu rozhovoru u ohně se cítila mnohem klidnější. Smířenější a taky blíže ke své smečce. Teď už chápala, že se na ně může obrátit, když se bude cítit špatně. A taky je ujistila, že pokud oni kdykoli budou potřebovat pomoct nebo jen třeba vyslechnout, bude tady ona pro ně.

Tohle byla její smečka. Její přítomnost a budoucnost.

Její rodina, kterou miluje a ochrání, jak jen to bude možné.

Vánoce už byly nedaleko, a i když ještě pořád nebylo jisté, jak a s kým je vlastně letos oslaví, moc se na ně těšila. Dokonce už i s Joy, Emily a překvapivě i s Courtney vyrazily do města na nákupy vánočních dárků. I když Joy byla nezastavitelný živel, co se týkalo nákupů, tak byla na jednu stranu ráda, že si mohla užít chvíli normálnosti.

I když se totiž blížily Vánoce – svátky klidu a míru – úplně klidná být nemohla. Caleb totiž musel odjet zpátky do Alabamy, kde se v průběhu zimního slunovratu mělo konat korunování nového Alfa krále – Joshui.

Chápala, že je povinností každého Alfy zúčastnit se takové důležité události, přesto tady bylo pár věcí, které se jí nelíbily. Díky téhle nejistotě cítila kdesi vzadu v hlavě podivného červíčka pochybností, který ji nabádal k ostražitosti.

Mohlo se něco pokazit?

Prvně tady byl fakt, že Gideon Heywood oznámil svému synovi, aby dorazil do Alabamy už o tři dny dříve. Údajně měli dořešit záležitost týkající se úmrtí Alfy Monroea a oznámení nového Alfy tohoto území. To by chápala, ale opravdu na tohle oznámení byly třeba tři dny? Pořád uvažovala nad tím, jestli v tom není něco víc.

A aby toho nebylo málo, tak s Calebem musel odjet i Ben. Bylo zvyklostí, aby nového Alfa krále uvítali jak Alfa smečky, tak i jeho Beta – druhý v pořadí. Údajně to byl standardní postup, ale Sam to na jistotě moc nepřidávalo.

Proto, když Caleb s Benem odjeli, upadla do té podivné melancholie z doby před několika dny. Tentokrát to nebyly zuřivé výbuchy vzteku, jako spíš ticho spojené s nejistotou. Nelíbilo se jí, že neví, co se děje.

Červíček v její hlavě byl stále neodbytnější.

„Nechceš si sednout? Za chvíli prošlapeš díru do podlahy," ozvala se z pohovky Courtney, která seděla kousek od krbu v hlavní místnosti Vlčí vily.

Sam zmateně zamrkala. Courtney v ruce držela jakýsi módní časopis a očividně její nervózní přešlapování před krbem, jí nedávalo zrovna klid na čtení.

„Promiň," zahuhlala tiše, načež dopadla na pohovku. Zadívala se do plamenů ohně. Možná teď uklidnila své tělo, ale ona sama klidná nebyla.

Courtney dlouze vydechla a odložila knihu vedle sebe. „Nemusíš se bát, všechno bude v pořádku," řekla vážně.

Sammyin vztah s Courtney nebyl nijak hluboký, ale vzájemně se tolerovaly. Sam věděla, že ona a Caleb spolu něco měli, ale neměla odvahu ani jednoho se zeptat, co to něco přesně bylo... Šlo o flirt, líbání nebo snad sex? A chtěla to vůbec vědět?

„Promiň, nechci tě znervózňovat."

Courtney se ušklíbla. „Neznervózňuješ jen mě..." zahuhlala tiše. Sam jí opětovala jen zmatený výraz. Chvíli ji pozorovala, než blondýnka dlouze vydechla.