𝐒𝐓𝐑𝐎𝐍𝐆𝐄𝐑 [TUA ff/ Five Hargreeves]

2.

2019
Abych vás uvedla do děje, Jestli se ptáte kde bydlím tak bydlím někde v malým bytečku sama,sice mám dost peněz ale mě vyhovuje bydlet v malým bytě a sama.Dokonce bydlím kousek od Vanyi.
Vanya čas od času přijde na návštěvu jelikož bydlí taky sama ,s ostatními sourozenci se nestýká.
Taky se s nimi už nestýkám, jenom někdy s Diegem. 
A ještě co bych chtěla říct tak jsem se zasekla v 18 letech. Takže vypadám na 18 ale mému vědomí je 30 super,co víc si přát. Nikdo neví proč to tak je.
.
.

Koukám na televizi no spíš ji mám jenom zapnutou a koukám do mobilu.
V televizi jsou nějaké zprávy,nějak to neposloucham. Ale když jsem uslyšela že někdo zemřel tak jsem se podívala na televizi,no jo mrtvoly mě baví se na ně dívat.
Slavný Reginald Hargreeves dnes v noci umřel ve spánku. Byla to zastava srdce. Řekla ta reportérka v televizí.

"No tyvole nás tatík otočil kopytama na horu.
Ale to znamená že se budu muset vidět se svou slavnou rodinkou" zamyslela jsem se.

___________
Zaklepala jsem na dveře a čekala až mi Vanya otevře.

Otevřely se dveře a v nich se vynořila jenom její hlava " Výdrž ještě chvíli dám si jenom kabát a mužem jít"

"Jasně"

Potom jenom zamkla dveře a vyrazily jsme.
__________
"Jsem zvědavá na ty jejich tvářičky "řekla jsem v ironii.

Vyšli jsme do vnitř a hned se ukázala Allison.

"Jane...Vanyo. Ráda vás vidím" řekla moc milé a šla nás obejmout.

"Ahoj" řekla jsem a šla do takzvaného obýváku.
Tam byl Diego.

"Ahoj,Diego"

Otočil se na mě protože byl zády ke mě "Jane" řekl a šel mě obejmout. Byl jediný od kterého jsem se bez nechutí nechala obejmout.

"Chyběl si mi" řekla jsem v objetí.

"Ty mě taky" řekl a odtáhl se ode mě.  "Jak se vede?"

"No znáš to válet se na gauči, pak si zacvičit, vybít si zlost a pak se zase válet na gauči. Takže nic nového" usmála jsem se. "A co ty?"

"Jo fajn ,však to taky znáš. Nic nového, jenom sem tam zachraňuju"

" Jasně ty malý hrdino .A nějaký nový úlovek?" Řekla jsem se smíchem.

"Jo jedná tu byla jmenovala se Judora, ale už spolu nejsme" posmutněl.

"Promiň,určitě si najdeš někoho jinýho ne?"

"Snad jo a co ty?"

"Já? pff já si nikoho nehledám. No ale chápeš to? Možná jsem dala rekord 30 let být vztahů oprava nějaký delší.  ." Zasmála jsem se.
"I když..."zamyslela jsem se "Když to tak vezmu tak Luther je ve vedení ten snad nikoho ještě nikdy neměl. Prý ho otec poslal na Měsíc"

"Jo, tak to už nejsi kandidát na první místo" dál mi ruku na ramena.

Potom k nám přišly holky Allison a Vanya . Na to řekl Diego jenom "Co ta tu dělá? Nepatří sem." na to jsem do něho stouchla do žeber ať toho nechá, jeho reakce byla jenom slabé syknutí.

"Možná má pravdu, možná bych měla odejít" řekla Vanya posmutněle.

"Ne! Patříš do rodiny takže zůstaň" vykřikla Allison.

"Čusté dečka, to jsme se ale dlouho neviděli" přišel k nám Klaus.

"Čau Klausi, to si ještě neskončil s těma drogama?"

"Já? Já jsem úplně čistej" řekl na svoji obranu. Ale všem bylo jasné že čistej rozhodně není.

Pochválit přišel k nám i Lauther. Všichni jsme se na něho podívaly ve stylu co se s ním stálo.

"No páni Lauthere ,teď vypadáš jak lidská gorila." Nedalo mi to a musela jsem do něho rypnout.
Na to jsme si s Diegem jenom placli.
"Taky tě zdravím ... Jane"
___________
Vydala jsem se podívat po dlouhé době do svého pokoje. Mezitím sourozenci šli do kuchyně.
Stála jsem před svým pokojem. A rozhodovala se jeslí tam mám vážně jít nebo ne. Nakonec jsem otevřela dveře a vešla.

Tolik vzpomínek jak šťastných tak i těch smutných tady bylo. Chodila jsem po pokoji až jsem došla k jedné straně stěn.
Byla tam větší prasklina.
Jo to jsem "omylem" praštila rukou. Potom jsem došla k malému stolku se zrcadlem. Byly tu moje šperky, hlavně prstýnky. Dokonce tu stále byl prsten on Pětky který mi dal na důkaz našeho přátelství. Ale po tom co odešel jsem ho sundala.
Idiot, nemusel odcházet, ale zase byla to i moje chyba že jsem s ním vážně nešla.
Přešla jsem k posteli a sedla si na ní.
Po chvíli jsem uviděla z okna modrý záblesk. Zvedla jsem se a šla k oknu , z okna jsem viděla velký modrý portál. A u něho stali všichni mí sourozenci. Klaus tam něco hodil.
Moc dobře jsem věděla co to je.

"Ten idiot" řekla jsem do prázdného pokoje a nadpřirozenou rychlostí jsem se vydala ven až před Luthera.

"Jdi za mě Jane!" křikl na mě Luther .

"Naser si!" zařvala  jsem na zpatek.
Nic už na to neřekl.
Po chvíli někdo vypadl z toho portálu a portál se za ním zavřel.

"To není možný" řekla jsem.
Byl to on.
Pětka.
_____________________________
Takže druhý díl je venku, co na to říkáte? A co si myslíte že Jane udělá? A jaký bude mít na něho názor že se vrátil?

Jinak zatím Čusán !