𝐒𝐓𝐑𝐎𝐍𝐆𝐄𝐑 [TUA ff/ Five Hargreeves]

16.

Šla jsem do pokoje,kam jinam žejo a sedla si na postel. Opřela jsem se rukama o postel a začla uvažovat co se bude dít dál a kdo je ten hlas co mi říkal ať se to naučím ovládat.
Začla jsem až zběsile rychle klepat nohou o zem. Až moc rychle.
"No nic k ničemu se dneska už nedokopu,jsem unavená." Řekla jsem si v hlavě.
Lehla jsem si a následně ulehla do říše snů.
.
.

Vanya...bílé světlo...Vanya.
Viděla jsem střípky něčeho ale nevím čeho ale vypadá to hodně reálně.
Teď stojím zase uprostřed ničeho, všude jen tma.

"Musíš ji ze sebe vypustit jinak tě ta moc zabije!"řekl někdo,a zase nevím kdo.

"Kdo jsi?"zařvala jsem do prázdna.

"Nejsem nic,jenom se tě snažím zachránit před samu sebe. Teď mě poslouchej...ty žilky co máš na rukou, těch se nezbavíš. Máš v sobě velkou moc nikdo se tobě nevyrovná! Když bude na čase musíš ze sebe tu magii vypustit aby ti to neublížilo,to bude to co musíš udělat aby jsi se to naučila pak už to bude normální"mluvil na mě příjemný hlas.
"Teď se Probuď!"
.
.
.
S velkým nádechem jsem se vyšvihla do sedu.
Když jsem se uklidnila začla jsem si všechno projíždět v hlavě co jsem slyšela a viděla.
"Vanya"řekla jsem do prázdného pokoje.
"Vanya, no jasně! To Vanya to způsobí!"
Vyběhla jsem z pokoje,ale na chodbě jsem se zastavila protože jsem slyšela obrovskou ránu a pak se všechno začlo třást.

"Co se to děje?!"zařval za mnou Diego a tak jsem se na něho otočila.
Pak z pokoje vyšel i Luther s Allison,podívala jsem se na ně a pak zase na Diega.Potom vyběhl z pokoje i Klaus.

"To zemětřesení způsobila-"začal Klaus.

"Vanya! Co jste ji udělali?!"zařvala jsem.

"Nic"odpověděl Luther. Otočila jsem se na něho a podívala jsem se mu hluboko do očí.

"Nelži! Vím že lžeš! Tak co jste ji provedli?!"

"Slečno to teď neřešte musíte do bezpečí,pryč z akademie"řekl Pogo.

"Fajn... Klausi,Diego najděte mámu. Zůstanu s Allison a s obrem"řekla jsem k těm dvoum. Jenom přikývli a šli pryč.
"Tak fajn pojďme"přikázala jsem a šla směrem ven.
Všechno se úplně rozpadalo.
"Dělejte!"zařvala jsem směrem k nim. Když jsem se zastavila a otočila se na ně abych na ně počkala tak na ně padal kus stropu.
"Bacha!"zařvala jsem a magii jsem chytla ten kus stropu co na ně padal. Když už pod tým nebyli tak jsem to pustila na zem.

Byli jsme už na hlavní chodbě která vede ke hlavním dveřím ven.
"Fajn,tak pojďme jsme tady"řekla jsem když jsme byli na schodech.
Když jsme byli pár metrů ode dveří tak jsem se zastavila a podívala se do obýváku.

Byla tam Vanya která držela Poga ve vzduchu, následně ho hodila o stěnu a jemu se propíchl skrz na skrz kus rohu on nějakého vycpaného zvířete.
Nemohla jsem stále uvěřit že to všechno dokáže Vanya.
Pak jsem se dala zase do kroku a šla ven za ostatníma.
Doufám že už tam je Diego s Klausem. Řekla jsem si v hlavě.

Když jsem vyběhla z akademie viděla jsem Diega a Klause.

"Mami!"volal Diego. Pak se chtěl vydat do vnitř. Rychlostí jsem se dostala před něho.

"Hej, neblázni chceš se zabít!?"chytla jsem ho za ramena.
Pak jsem se podívala za sebe.
Byla tam máma. V tom domě který se rozpadal před našima očima.
A taky rozpadl úplně.

"Neee!"zařval se slzama v očích Diego.
"Mami!"začal řvát a hledat mámu v tom co se rozpadlo. "Jane,Klausi pojďte mi pomoct!"

"Diego"přešla jsem k němu a dala mu ruku na rameno. On se zastavil a podíval se na mě.