21.

393 25 8
                                    

Předem bych chtěla říct že já sama netušila co ze mě vyleze😂 trošku jsem se i u tohoto nasmala. Doufám že aspoň trošku se bude líbit 😂.
Jsme na místě a Diego se snaží otevřít dveře.

"Jak dlouho že jsi tatíka neviděl?" zeptal se Diego Pětky a dřepl si aby viděl lépe na zámek.

"Pěta čtyřicet let"odpověděl a opřel se o zeď. Udělala jsem to též.
"V apokalypse nebyl jedinej den kdybych neslyšel jeho hlas"

"A co ti povídal?"zeptal se Diego a začal se ještě více šťourat v zámku.

"Jsem zvědavá jestli mu dojde že se tady s tým štve úplně zbytečně když já nebo Pětka ty dveře otevřené jednodušeji"řekla jsem si v hlavě

"Já ti to říkal číslo Pět"

Diego si povzdech "No stejnak teď to bude jedno protože se stejně neznáte,takže dneska ti to nepoví"podíval se na Pětku a já taktéž.

"No on si vždycky něco najde"dodala jsem teď já.

A jelikož se mi nechce tady čekat koukla jsem na dveře,mávla rukou a magii otevřela dveře.

"A jo,zapomněl jsem. Mohla si to udělat dřív a aspoň bych se tu s tým nepáral" řekl a zvedl se.

Jen jsem se na něho usmála a vešla jsem do baráku. Diego s Pětkou hned za mnou.
Trošku jsem zpomalila ve vnitř, protože tu dvakrát úplně světlo nebylo. Pětka přešel ke stolku s lampou a tu rozvitil. Ale ta dlouho rozsvícená nevydržela.

"No bezva" dodala jsem.

"Bude to jen zástěrka"řekl Pětka.

"Jo ale pro co?"zeptal se Diego.
"Půjdu do leva vy běžte spolu do práva"řekl a vydal se k levým dveřím. "Jo a kdyby se něco dělo tak křičte"

Já s Pětkou se vydaly do těch pravých dveří.
Dlouhá chodba která se táhla bůh ví kde. A čtyři dveře.
Zkusili jsme každé z nich a dvoje byly otevřené.

"Tak jo jdi do těchto a já budu tady"řekla jsem a otevírala dveře.

"Buď opatrná" řekl Pětka a šel zase do těch svých dveří.

Byla to kancelář.

Došla jsem ke stolku a rozsvítila lampičku,která nezhasla.

"Tak jo,pojďme se tu podívat" řekla jsem si sama pro sebe."

Začla jsem pohybovat rukama a do vzduchu se dostaly různé dokumenty, papíry.
Ještě jsem se v tom chvíli nimrala a našla jsem nakreslený obrázek...byl to Pogo,táta a máma.

Podívala bych se i na další ale z rázu se ozvaly střepy.

"Jane! Diego!" začal řvát Pětka.

Nechala jsem papíry spadnout na zem a běžela do pokoje. Viděla jsem tam Pětku sedět na zemi a ruku měl na krku.

"Co se stalo?"řekla jsem trošku vyděšeně a dřepla si k němu.

"Byl to Pogo,jen malinký"odpověděl.

"Ukaž" řekla jsem a podívala se na jeho krk. "Jen škrábnutí" usmála jsem se malinko na něho.
"Tak pojď půjdeme najít Diega" řekla jsem a s Pětkou jsme se zvedli.

"Diego?!" Nic se neozvalo.
"Diego!" zařvala jsem znovu a zase nic,prošli jsme to tu a nikde nikdo.
"Že by už odešel?"podívala jsem se na Pětku kterého jsem objímala jednou rukou.

"Nejspíš,nechme ho tak. On se ukáže"a rozešel se i se mnou k hlavním dveřím. Sice se mi to nelíbilo že nevím kde je Diego ale on se najde.

Jelikož byla noc a teplá noc. Tak jsme se prošli cestou zpět k Elliotovi.

...

Stojíme u hlavních dveří a slyším že někdo ve vnitř zařval bolesti.
Na Pětku jsem se podívala jakože stylem Diego?
Schopnosti jsem otevřela dveře a společně s Pětkou jsme vešli.

A co nevidím...Lila která sedí na Diegovi? Pane bože ta kde ho našla.

"Není po tobě,super" prohlásila jsem trošičku s hlasem ironie.

"Jsi skládaná?" Zeptala se Lila

"Že tě vidím? Vždycky" řekli jsme na stejnou s Pětkou.

"Tolik nenávisti v takové holce"

Na to jsem nic neodpověděla.

"Říznul ses při holení?"zeptala se teď k Pětce." Ukážu ti Jakš e holí dospělí"

Bože

"Ne,nepohodl jsem se s rodinným přítelem"řekl sklamaně během toho co si čistil ránu kapelníkem.

Něco nebo spíš někdo začal chrápat.

"Ty jsi ho nerozvázala?" Byl to Eliot ten co tu chrapal a chudák byl furt přivázaný.

"Proč? Měla jsem?"

"Tady mě to nebaví,jdu se osprchovat"oznámila jsem a šla si dát sprchu.

Po tom co jsem si vyslekla všechny věci a vešla do sprchy jsem nechala na sebe padat vodu.

Vanya

Pole s kukuřicí

Obrovská tlaková vlna

Todle se mi teď promítlo v hlavě jak kdyby to bylo skutečný. Začla se mi trochu třást ruce ale rychle jsem se uklidnila.

Umyla jsem si pořádně vlasy,smyla mýdlo ze sebe,zastavila vodu.

"Tak jo doufám že tento ručník je čistý" vzala jsem z poličky složený ručník,který jsem rozdělala a ovazala si ho kolem těla.

"Doprdele" řekla jsem když jsem si uvědomila že nemám na sebe věci.

"Děje se něco?"ozvalo se za dveřmi,byl to Pětka.

"Mhm nemám tu věci"řekla jsem. Slyšela jsem jen zvuk přemístění a pak chvíli ticho.

Pak ne že bych slyšela přemístění za dveřmi ale rovnou za mnou v koupelně. Otočila jsem se a tam stál Pětka s věcmi.

Trochu víc jsem si chytla ten ručník aby mi nespadl.
Usmála jsem se "Děkuji" řekla jsem a Pětka položil věci na pračku. Nepřestala jsem ho sledovat ani na jednu sekundu po dobu co to dával na pračku.

"Paní"udělala jsem krok k němu a ukázala na ty věci "vidím že si se rozhodl ukrást i spodní prádlo... černý krajkový"usmála jsem se.

"Hele notaaak,nech mě...v životě jsem to nikomu nevybíral tak aspoň tobě"postěžoval si.

"Jo jen taky dobrý že si očividně trefil i moji velikost"podívala jsem se mu do očí.

"Kouknu a vidím,ne?"

"Děkuju" řekla jsem po chvilce koukání si do očí a dala mu pusu.
Pětka to trošku převzal jinak a políbil mě vášnivě...nechtěla jsem tu něco mít nebo tak něco,možná jsem zpanikařila ale odtrhla jsem se od něho.
"Ráda bych se převlékla,prosím. Sama" dodala jsem a Pětka to pochopil a tak se teleportoval z koupelny.

"Tak jo co to tu máme" vzala jsem oblečení do ruky a zjistila že jsou to černý šaty do půlky stehen,černý kardigan(přehoz) a pak to spodní prádlo.(takové co je na hoře za obrázek je to oblečení )

S povzdechem jsem se do toho převlékla.

...........
Tak jooo. Myslím že tady to utnu😄. Omlouvám se za tak dlouhé čekání a doufám že to nebude trvat dlouho do další!

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 16, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

𝐒𝐓𝐑𝐎𝐍𝐆𝐄𝐑 [TUA ff/ Five Hargreeves]Kde žijí příběhy. Začni objevovat