𝐒𝐓𝐑𝐎𝐍𝐆𝐄𝐑 [TUA ff/ Five Hargreeves]

3.

Jen pro začátek bych chtěla říct že obrázky/videa holky kterou dávám ⬆️ tak neberte vůbec ohled na to kdo to je, páč já to tam dávám aby jste měli nějakou představu co se "děje" a ona je zatím jediná která se mi tu hodí. Takže třeba místo ní si představte sebe. Díky že jste si to přečetli a užijte si čtení
_____________________________
Potom co Pětka vypadl z portálu se podíval na sebe a pak nás.

Jeho první slovo bylo
"Kurva"

Já se nezmohla ani na jedno slovo, člověk který od nás odešel a já se snažila na něho zapomenout se po tolika letech vrátil. Udělala jsem pár kroků do zadu pak jsem se zastavila . Pětka se na mě podíval. Dívali jsme se vzájemně do očí. Udělal pár kroků ke mě a já začla couvat,ale od pořád šel ke mě. Sourozenci na nás jenom koukali.
Začli mi slzet oči.

Pětka stal už jenom necelý metr ode mě.
"Rád tě vidím"řekl.

Ve mě se vzbouzel vztek a zároveň i radost.

Podívala jsem se za něho na Diega který se koukal upřeně na mě. Potom se podíval na moje ruce tak jsem se koukala taky a viděla jsem jak kolem mých dlani byla kouřově černá magie.
Pak jsme se slzenyma očima na Pětku. Chtěl mě asi obejmou ale já ho zastavila moji schopnosti,kolem jeho ruky se udělala černá magie ve které už nemohl hnout rukou.
Jen se na mě překvapeně podíval.

"Jane,já nevěděl že to umíš" překvapeně řekl Diego.

"Jo to asi nikdo" odpověděl mu Luther.

Pak jsem nechala aby Pětka si mohl dát ruku podél těla a všichni na mě koukali.

Svoji nadpřirozenou rychlosti jsem se dostala na střechu kde jsem dřív často chodila.

Pohled Pětky
Todle nebyla Jane kterou jsem znal.

"Hele zda se mi to nebo fakt tady stojí malý stracený Pětka. A naše sestra má další schopnost o které jsme nevěděli?"zeptal se Klaus který byl očividně na mol.

Já jsem se teleportoval do kuchyně a začal si chystat něco k jídlu. Chvíli na to přišli ostatní kromě Jane.

"Jak ses sem dostal a jak to že ti je zase 15?"zeptal se Luther.

Skrz zuby jsem procenil "mě není 15 ty tupče,teda mému tělu očividně jo ale mému podvědomí je   nějakých 58."
"A vůbec který rok je? Přesný"

" 24.března 2019 proč?"odpověděla Allison.

"Za 8 dní bude apokalypsa"

"Dobrý vtip Pětko"řekl Diego.

"To není vtip! Viděl jsme vás všechny ,všichni jste byli mrtví! Já v té apokalipse žil 40 let!"
Vykřikl jsem na ně." A vůbec co je s Jane nikdy se tak nechovala a doháje od kdy má další schopnost?!".

" Jo kdyby si ji ty idiote tady  nenechal! Tak by se nic nestalo. Od té doby je jiná, a nevěřím že se změní po tom co si přišel. Je prostě jiná odtažitá, sarkastická a nikoho neposlouchala potom co si odešel,a možná to že za její chování ji otec dělal to co dělal tak k tomu to možná všechno pomohlo.A to že má další schopnost nám tajila všem!" Vykřikl trochu víc na hlas Diego.

Pohled Jane
Seděla jsem na kraji střechy a dívala se na svoje ruce.
Nádech, výdech Jane to zvládneš rikala jsem si dokola v hlavě.
Moji reakci jsem přehnala,byla jsem ráda že je zpět.
Ještě jsem tam nějakou chvíli seděla a pak se rozhodla že půjdou ikdyz je tam on.
Vstala jsem a rychlostí (nadpřirozenou) jsem běžela až ke dveřím kuchyně. Slyšela jsem že se tam o něčem baví tak jsme se zneviditelnila a šla k nim blíž.

"To není vtip! Viděl jsme vás všechny ,všichni jste byli mrtví! Já tě apokalipse žil 40 let!"
Vykřikl jsem na ně." A vůbec co je s Jane nikdy se tak nechovala a doháje od kdy má další schopnost?!".

" Jo kdyby si ji ty idiote tady  nenechal! Tak by se nic nestalo. Od té doby je jediná a nevěřím že se změní po tom co si přišel. Je prostě jiná odtažitá, sarkastická a nikoho neposlouchala potom co si odešel.A to že má další schopnost nám tajila všem!" Vykřikl trochu víc na hlas Diego.

To už jsme byla blíž a zviditelnila jsem se. Sedla jsem si vzala si černou kávu a dělala jako by se nic nestalo.

"Jane?"zeptal se opatrně Diego.

"Hmm?"

"Jsi v poho? A jak to těší nap neřekla že máš další schopnost?"

"Jo jsem úplně v pohodě"řekla jsem s ironií . " A to proč mám schopnost další,sama nevím.
Pamatujete si jak se u mě v pokoji zničili ty okna? Tak to jsem neprohodila oknem vázy. Ale byla to tlaková vlna tedle schopnosti." Názorně jsem si mezi prstama hrála s malou vypadající černou kuličkou.

"Proč  si mi to neřekla? Víš že mě si věřit a ještě stále můžeš věřit"řekl posmutněle Diego.

"Chtěla jsem ať o tom nikdo neví ať to neřeší otec."a přestala jsem si hrát s černou kuličkou.

"Jak víš že to nevěděl?"

"To nevím,ale neřešil to a nedal nějaké náznaky že by to věděl.

_______________________
Nevim co bych řekla takže u dalšího dílu Čusán!