𝐒𝐓𝐑𝐎𝐍𝐆𝐄𝐑 [TUA ff/ Five Hargreeves]

14.

Stojím zase nevím kde. Uprostřed ničeho je tu všude tma.

"Jane"řekl někdo.
Trhla jsem sebou a otočila jsem se za sebe, nikdo nikde.
"Jane!" Zase někdo řekl.
Otáčela jsem se pomalu dokola, pořád nikdo nikde.

"Kdo si? A co po mě chceš?!" Zařvala jsem do nekonečné tmy.

"Musíš to zastavit! Nauč se plně ovládat svojí sílu"

"Já ale nevím jak!"

"Musíš to zas-"

Škubla jsem sebou když jsem se probudila.
Co to bylo?!

"Si v poho?" Zeptala se Allison vedle mě.

"J-jo"

"Fajn, už jsme tady" a zabočila do leva kde šel potom vidět nádherný rybník.
Pak zastavila před chatou.

Vylezli jsme z auta a šli směrem ke dveřím,no spíš jsme šli potichu kolem oken a dívali jsme se jestli tam nikdo není.

"Nejsou tu."řekla jsem k Allison.

"Co teď?"

"Ty se pokusíš něco najít a já bratra vytáhnu z lochu"

"Fajn"
Víc nestihla říct protože jsem rychlostí běžela zpátky do Academie nejdřív.
Natož že jsme cestou tady jeli kdo ví kolik hodin ale hodinu a půl určitě jo tak u academie jsem byla za 5 minut zhruba.
Jak já miluju tu rychlost.
Fajn nejdřív si zajdem do Academie a potom půjdem pro Diega.
Řekla jsem si v hlavě.
Vešla jsem do budovy a šla na horu.

"Jak ten stařec věděl o tom že nastane apokalipsa" slyšela jsem Pětku. Vydala jsem se za ním,opřela jsem se o futra u dveří a pozorovala Pětku jak něco vysvětluje Klausovi.
Klaus si mě hned všiml,já mu naznačila ať je ticho protože Pětka o mě neví.

"Vždyť ho znáš-"odpověděl mu Klaus ale Pětka ho přerušil.

"Neodpovídej byla to řečnická otázka. Celej život nám tvrdil že jednou záchránime svět před blížící se apokalipsou" začal chodit sem a tam.

"Jo ale já měl za to že náš tým nutil jen mejt nádobí"

"Já taky"řekla jsem konečně už něco protože mě nebavilo nejen poslouchat.
Pětka se mě lekl a otočil se čelem ke mě.

"Jak dlouho tu stojíš? A kde si byla?"

"Stojím tu dost dlouho abych věděla o čem se bavíte, a s Allison jsme se vydali hledat toho psychopata ale nebyl tam. Teda ne aspoň v tu dobu. Ona teď jde zjistit něco víc a já bych měla jít svého bratříčka vyzvednout z lochu." Otočila jsem se že půjdu pryč.

"Dobrý to už nemusís dostal jsem se sám pryč"řekl zadýchaně Diego.

"Tím líp pro mě"usmála jsem se.
"Kde je vůbec Luther? Ať mužem jako kompletní rodinka jet za Allison a pomoct ji"

"Jo no,podle něho poslední dva dny je vhodné se vypařit"odpověděl mi Klaus stojící za mnou společně s Pětkou.

"Pojďme ho najít, Allison je v nebezpečí"

______________

Jdeme do nějaké hospody kde by měl být Luther.
A helemese je tu.

"Stavil ses na vyprošťováka?"zeptal se ho hned Kalus co jsme došli k Lutherovi.

"Nechte mě bejt" řekl zničeně.

"Dejte nám chvilku"řekl Diego když si k němu sedal.

My tři jsme přikývli a šli si sednout ke druhému stolu.
No spíš jsme se o něho opřeli.

"Jak je ti?"zeptala jsem se Pětky .

"V pohodě,jak tobě? Řekli mi že jsi mi pomohla jinak bych vykrvácel asi,a k tomu si potom omdlela."

"Emm jo no omdlela ale je mi fajn."usmála jsem se .

Diego a Luther si pořád o něčem povídali.

"Dámy,nerada vás ruším ale nemáme čas si povídat." Řekla jsem když jsem šla k nim ke stolu a rukama se opřela o stůl .

"Já myslel že mě nesnášíš"řekl Luther.

"To je sice pravda ale myslím že moc nerad uslyšíš že Allison je v nebezpečí"

"Počkat kde je Allison teď?"

"Šla hledat původně s Jane Herolda ale Jane potom šla tady a Allison je na to teď sama."

"Sakra! Tým jste měli začít! Kryste pane!" Začala se zvedat ze židle a šel ven k autu.
My hned za ním.

________________

"Nemůžeš jet rychleji?"zeptal se Luther Pětky.

"Zeptej se ještě jednou a popálim tě zapalovačem "

"Fajn ale mě nepopáliš takže okamžitě zastav, doběhnu tam a vy potom přijedete"

"Ne nezastavim, ještě se něco stane tobě"řekl rozhodně Pětka.

"Já se o sebe postarám ale Allison ne,takže dělej zastav nebo si zastavím sama"procenila jsem skrze zuby.
Už nic radši neřekl ale šlo vidět že se mu to nelíbí. Zastavil.
Otevřela jsem dveře a rychlostí jsem běžela k té chalupě.
.
.
Když jsme doběhla před chalupu tak všude byl takový trochu silnější vítr.
Běžela jsem do baráku a byla tam jen Vanya s Allison.

"Nestojím o pomoc!" Zařvala Vanya na Allison.

"Vanyo,mám tě ráda"řekla Allison.

"Co se to tu děje!"zařvala jsem když jsem stála vedle Allison.

"Ty jsi o tom taky věděla!?"zeptala se mě Allison.

"O čem!?"

" O tom že mám schopnosti!"

"Cože! Nevěděla!"

"Přestaňte lhát!"zařvala na nás obě .
Všechno kolem nás se začlo hýbat.

"Vanyo uklidní se"snažila jsem se to říct hezky

"Zmizte!"

"Prosím Vanyo nenuť mě k tomu"řekla posmutněle Allison.
"Proslíchá se-" nedopovedela to protože Vanya nás něčím sekla.
Teda mě ne já jsem stihla udělat černý magický štít kolem sebe ale Allison to schytala.
Všechno utichlo.

Podívala jsem se na Allison která padala k zemi.
"Allison!"běžela jsem k ní. Měla rozseknuty krk(nevím jak to mám jinak říct).
"Allison, vydrž za chvíli tu budou kluci."řekla jsem.

"Vanyo,co se tu dě-"řekl někdo kdo právě přišel do vnitř.
"Vanyo,musíme okamžitě vypadnout!"začal na ni řvát.

"Nenene!"začla řvát na něho Vanya ale on ji doslova odvlekl pryč.

"No tak Allison vydrž"řekla jsem když jsme začla dělat to samé co Pětkovi na střelné raně.
.
.
Konečně dojeli.

"Kluci dělejte!"zařvala jsem.
Do místnosti jako první vtrhl Luther který si rychlostí světla Allison vzal k sobě.
Já se postavila na nohy. Hned na to se ke mě přiřítil Pětka.
"Jsi v pohodě?!"zeptal se a dál mi ruce na ramena.

"Já jo,ale ona ne" obejmula jsem ho. "Musíme jet zpátky,máma se o ní postará ale musíme jet hned!"

___________________________
Další kapitola je tady.
Nějaké otázky? Nebo něco co by jste poměnily?
Jinak u dalšího dílu Čusán!