Luke's P.O.V.
Musím sakra něco už udělat! Chci jí vidět, za všechno se omluvit, být s ní jen malou chvilku. Chybí mi, tolik. Šel jsem po ulici zpátky do hotelu a naštváním kopnul do kamínku, který se odrazil a střelil nějakého kluka.
,,Au!'' Vyjekl. Rychle jsem k němu přišel.
,,Promiň, není ti nic?'' Zeptal jsem se.
,,Jo, jsem v pohodě, ale příště si dávej pozor.'' Usmál se a podal mi ruku. ,,Jsem James.''
,,Já jsem Luke.''
,,Tebe odněkud znám!'' Zamyslel se.
,,Jo, Luke Hemmings, slavná celebrita, která se zhroutila po odchodu své přítelkyně.'' Přeříkal jsem článek z novin a protočil očima.
,,A co tady děláš? Ty jsi jí přišel hledat?''
,,Tak nějak.'' Posmutněl jsem. ,,Nevím co dělat, Londýn je tak velký a najít v něm jednu osobu je jako hledat jehlu v kupce sena.'' Povzdechl jsem si.
,,Víš že máš celkem štěstí?''
,,Já a štěstí?'' Vykulil jsem na něj oči. ,,Od té doby, co mi Honey odešla, mám jenom smůlu.''
,,Já znám Honey.'' Prohodil jen tak.
,,Cože?!'' Vyjekl jsem.
,,Chodí se mnou do školy.''
,,Zavedeš mě za ní? Prosím!''
,,Jasně, myslím, že se potřebujete. Ty jí hledáš po celém městě a ona se při každé příležitosti nervově hroutí. Vy jste pro sebe stvoření!'' Usmál se. ,,Pojď, je tady kousek od nás.'' Zasmál se. Chtěl jsem vystartovat, ale on mě včas zastavil.
,,Vážně si myslíš, že po tobě radostí skočí?'' Zvedl obočí.
,,No, bylo by to úžasný.''
,,Nežijeme v pohádce Luku.''
,,Já vím. Půjdeme už?''
,,Jo.'' Řekl a vyšli jsme.
Po chvilce jsme přišli k hřišti. Viděl jsem jí. Hrála si s Tommym na hřišti a nic jiného nevnímala. Zůstal jsem stát na místě a jen na ni s úžasem hleděl. Mezitím James došel k Honey a něco jí řekl. Oba se otočili a šli směrem ke mě. Pak ale zvedla hlavu a zastavila se.
,,Co tady děláš?'' Šeptla směrem ke mě.
,,Hledal jsem tě.''
,,Nechci tě vidět.''
,,Dej mi prosím poslední šanci. Chci všechno napravit.'' Sklopil jsem hlavu.
,,Já-já nemůžu.'' Řekla slabě a odběhla pryč. Za ní běžela její kamarádka.
,,Já jsem takovej kretén!'' Zařval jsem a hodil svůj mobil o zem.
,,Super, teď budu potřebovat i nový mobil.'' Vydechl jsem a všiml si Tommyho pozorujíc celou tuto situaci.
,,Tommy.'' Podíval jsem se se slzami v očích.
,,Tata.'' Řekl Tommy a rozběhl se ke mě. ,,Tata, tata, tata, tata.'' Opakoval to slovo pořád dokola. Alespoň někdo se na mě celou tu dobu těšil.
,,Už nikdy tě nechci ztratit Tommy.'' Pevně jsem ho svíral v náručí. Několik slz mi steklo po tváři. Byly to ale slzy štestí. ,,Tolik jsi mi chyběl.'' Šeptl jsem a dal mu pusu na čelo. ,,Nikomu tě nedám, budeš jenom můj!'' Usmál jsem se a vzal si ho do náruče. Bylo nádherné vidět jak se Tommy konečně usmál, že vidí svého tátu. Já jsem byl také moc rád. Nebýt pitomého kamínku a Jamese, nikdy bych nemusel Tommyho už vidět. Přišel jsem k Jamesovi.
,,Díky bro, bez tebe bych je možná už nikdy neviděl.'' Usmál jsem se.
,,Nemáš z co děkovat, udělal jsem to pro vás. Jste úžasný pár, který se jen tak nevidí a váš rozchod mě vážně mrzí.''
,,Děkuju, ale doufám, že si nemyslíš, že jsem ho chtěl utopit úmyslně, protože to se všude píše..'' Pohladil jsem Tommyho po hlavě.
,,Já těm kecům z bulváru nikdy nevěřím. Jenom se snaží člověka ponížit.'' Zamračil se.
,,To je pravda.'' Usmál jsem se a otočil jsem se. Šla nám naproti Honeynina kamarádka, která Honey táhla za ruku. Ani se jí nedivím, že se jí za takovým idiotem jako jsem já nechce. Na jejím místě bych dělal to samé.
,,Tak už si to konečně mezi sebou vyřešte sakra!'' Řekla ta kamarádka. ,,Mimochodem já jsem Jane.'' Usmála se na mě.
,,A proč? Nechte nás být, je to náš život!'' Křikla Honey.
,,To je pravda, ale my už se nechceme dívat na to, jak se pokaždé zhroutíš!''
,,Jo a jak tě Luke hledá po celém městě!'' Doplnil James.
,,A to já můžu za to, že ON..'' ukázala na mě ..,,mi málem utopil dítě?!''
,,Bylo to omylem.'' Zapojil jsem se taky.
,,Ale pořád se to stalo!"
,,Už jsem se ti omlouval snad milionkrát!''
,,A to by mi Tommyho vrátilo, kdyby zemřel??! Tobě by to určitě nevadilo co? Ty bys ho klidně i zabil co??'' Zařvala.
,,To bych se radši zabil sám.'' Šeptl jsem a snažil jsem se zahnat slzy, které se mi tlačily ven. To co řekla dost bolelo. Ona si myslela, že bych zabil svoje vlastní dítě. Položil jsem Tommyho na zem.
,,Změnila ses. Takovou tě neznám. Když nechceš abych tady byl, tak já tedy nebudu.'' Řekl jsem a otočil jsem se na odchod.
,,Ne, Luku zůstaň!'' Křikl James.
,,Nemá to cenu, ona o mě nemá ani ten zasranej zájem po našem dlouhým vztahu. Už mi nic chybět nebude.''
,,A co Tommy?'' Vyjekl.
,,Má mámu, ta mu k životu stačí. Když to vydržel doteď, pro by to nemohl vydržet dál?''
,,Luku, je to dítě. Moc toho teď nechápe.''
,,To je jedno. Já jdu.'' Otočil jsem se na Tommyho a znova mi to vehnalo slzy do očí. On na mě nechápavě koukal. Několik slz mi ukáplo. Rychle jsem si je setřel a otočil jsem se. Mávl jsem rukou a běžel pryč od mé rodiny, pryč od holky, kterou tak miluju i když ona se tolik změnila za tak krátkou chvíli. Šel jsem ulicí a nevěděl kam jít. Myslel jsem si, že by mě vzala zpátky, ale to je jenom moje naivita. Měl jsem takové štěstí. Už ani mobil nemám.
Honey's P.O.V.
,,Prý omylem.'' Zamračila jsem se.
,,Chtěla jsi ho zpátky, tak proč ho odsud vyháníš??!'' Křikla na mě naštvaně Jane.
,,On mi zničil život, chápeš?!''
,,On?! To ty si ho ničíš sama! Od kdy se z tebe stal takový egoista? Poslední dobou myslíš jen na sebe! Vzpamatuj se sakra! Ty ho potřebuješ, on tebe také, tak proč to ještě ztěžuješ?!''
,,On mě potřebuje? Oh, tak promiň, ale toho jsem si nevšimla.''
,,Jestli chceš být taková jako jsi teď, tak to promiň, ale měla jsem tě ráda takovou jaká si byla.'' Řekla Jane, vzala mi Tommyho a společně s Jamesem odcházeli pryč.
,,To je ale moje dítě!'' Vykřikla jsem.
,,Dokud se nezklidníš, bude u nás. Ještě bys mu ublížila.'' Křikla nazpátek zmizela mi z dohledu.
Luke's P.O.V.
Došel jsem k nedalekému mostu a koukl se z něj dolů. Nebylo to nijak mělké, vody bylo dost.
Mám, nemám? Řekl jsem si. Stejně nikomu nechybím. Kluci svou kariéru beze mě zvládnou, Honey se o Tommyho postará.. Nikdo mě nebude litovat. Fanynky se už smířily s faktem, že v kapele nebudu... Tak co mi v tom brání? Rozhlédl jsem se kolem. Moc lidí tu nebylo, ale nikdo mi nevěnoval tak velkou pozornost. Vylezl jsem na okraj a chytl jsem se sloupu.
,,Nikomu nebudu chybět.''
Guyyys, po looooong time zase next part Unpredictable II.!
Na začátku docela happy...
Part nebyla dlouho cause mám za 12 dní přijímačky, soo nebyl moc čas.
Doufám, že se nezlobíte, že fakt long time nebyla part a doufám, že i po této části to budete číst..
Don't kill me please!:C
ILY❤
Sarah xx
