Bloumal jsem po prázdných ulicích Londýna a přemýšlel o místě, kde bych mohl začít hledat. Po tváři se mi kutálely kapky. Nebyly to slzy, ale déšt. Rozhlédl jsem se kolem sebe s myšlenkou, že tady někde je. Nebyla tu.
,,Kde jsi?'' Zašeptal jsem do prázdna. Nic se neozvalo, co bych taky čekal. Přešel jsem silnici k hotelu, přišel k recepci a podíval se na mile se usmívající dívku.
,,Není tady náhodou Honey Hood?'' Zeptal jsem se doufajíc, že její odpověď bude kladná. Dívka se podívala do počítače,a pak svoje oči přesunula zpět na mě a smutně se podívala.
,,Omlouvám se Vám, ale žádnou Honey Hood tady registrovanou nemáme.'' Posmutněl jsem.
,,Dobře, děkuji.'' Snažil jsem se pousmát, ale moc mi to nešlo. Otočil jsem se zpátky ke dveřím a chystal se odejít.
,,Ale moment!'' Zastavil mě hlas té dívky a donutilo mě se otočit. ,,Možná bych vám mohla pomoci.'' Usmála se.
,,A jak?'' Zvědavě jsem na ní kouknul.
,,No, mohla bych se podívat do hotelů po Londýně. Všechny hotely jsou totiž zařazeny pod jednu internetovou stránku, kde si lidé najdou do jakého hotelu by chtěli raději. My jako jeden z těch hotelů, máme přístup k tomu, jací lidé tam jsou ubytováni. Stačí tam napsat její jméno a uvídím, jestli v nějakém z nich je.'' Dokončila svůj proslov. Nevěřícně jsem na ní koukal.
,,To-to jako jde?'' Vykulil jsem oči.
,,Teď jsem vám to tu vysvětlovala, tak asi ano.'' Zasmála se.
,,Oh, pardon.'' Uchechtl jsem se. ,,Bylo by to možné už teď?'' Zeptal jsem se s nadějí.
,,Ale jistě.'' Začala něco ťukat do počítače a za chvilku se na mě otočila s kamenným výrazem.
,,Omlouvám se, ale v žádném z hotelů není.'' Sklopil jsem oči k zemi. Já jí prostě nenajdu. Povzdechl jsem si a šel před hotel. Kde teď mám hledat? Londýn je velký, alespoň vím, že je tady, a že ani v jednom z hotelů není. Musím sakra zapojit mozek! Okřikl jsem se. Kam by asi tak mohla jít? Přece by nešla jen tak někam. To musela mít promyšlené!
Honey's P.O.V.
,,Děkuju za skvělý den! Jste všichni tak úžasní!'' Vyjekla jsem a všechny najednou objala.
,,Já už budu muset domů, nebo se mamka naštve.'' Uchechtla se Jane.
,,Jo v pohodě.'' Usmála jsem se. ,,Taky budu muset domů. Celý den se mi o Tommyho starala Margaret a já jí nechci přidělávat ještě větší práci.'' Pokrčila jsem rameny.
,,Dobře, ale jdu s tebou.'' Řekl rozhodně James.
,,Jamesi neblbni, já zpátky trefím díky vaší prohlídce Londýna.'' Zasmála jsem se.
,,To je jedno, ale i tak jdu s tebou!'' Mrkl a vyšel. Jen jsem si naštvaně povzdechla, rozloučila se s Jane a Mattem a běžela za Jamesem.
,,Kam spěcháš, idiote?'' Přiběhla jsem k němu udýchaně.
,,K tobě, chceš snad aby nás někdo přepadl? Zvlášť ve tmě a dešti?'' Ušklíbl se.
,,Ty si taky posera.'' Vyprskla jsem.
,,Buď zticha, chci jenom, aby se tě nic nestalo.'' Zavrčel.
,,Ale to já nepotřebuju. Já se o sebe dokážu postarat!'' Vyhrkla jsem. ,,Jsem dospělá, mám dítě, rodinu, Luka.....'' Sakra, já nesmím myslet na Luka nebo se znova rozbrečím. Vypadá to, že k tomu nemám málo.
,,Stalo se něco?'' Zeptal se James. Na nic jsem nečekala a objala ho. Vzlykala jsem mu do trička a bylo mi jedno, že ho bude mít za chvilku celé promočené.
,,Když já ho asi pořád miluju.'' Vzlykla jsem. ,,I přes to, co mu udělal.''
,,Tak mu to odpusť ne?''
,,Ono to ale není tak jednoduché. Vždyť mi málem utopil dítě! To je až neodpustitelný! A to dítě bylo i jeho!'' Vyjekla jsem a znova mu vzlykla do trička.
,,Chtěl jsem ti jen pomoct.'' Sklopil oči.
,,Promiň, mě prostě chybí, ale nechci si to přiznat.'' Posmutněla jsem.
,,Vpohodě.'' Usmál se. ,,Už jsme tady.'' Zastavil se a kouknul na menší panelák. To jsme šli až tak rychle? Pomyslela jsem si.
,,Děkuju.'' Pousmála jsem se.
,,Huh, za co?'' Nechápal.
,,Za to, že jsi mě vyprovodil.''
,,Jo to, za málo.'' Objal mě. Doprovodil mě ke dveřím bytu a naposled mě objal.
,,Tak zase zítra společně s Jane a Mattem zajdeme ne?'' Usmála jsem se na něj.
,,Dobře.'' Usmál se a já jsem zabouchla dveře. Hned co jsem je zavřela, se ozvalo zaklepání na ně. Otevřela jsem je a za nimi stál James. Než jsem stačila něco říct, vtiskl mi polibek na tvář a beze slova odešel. Co to mělo znamenat? No co, teď musím dojít ještě pro Tommyho. Zaklepala jsem na dveře Margaret a po chvilce se dveře otevřely.
,,Ano?'' Usmála se na mě.
,,Můžu si vzít Tommyho?''
,,Jasněže!'' Řekla hned a šla někam do bytu pro Tommyho. Po chvilce ho přinesla spícího v jejím náručí. ,,Tady je, ale ticho, spí.'' Usmála se a podala mi ho.
,,Děkuju mockrát. Nevím jak bych to jinak zvládla.''
,,Ale za málo. Vždyť jsem vám už několikrát říkala, že ho hlídám ráda. Je to zlatíčko.'' Pohladila spícího Tommyho po tváři.
,,Ale i tak moc děkuji.''
,,Nemáte zač.'' Pousmála se a já jsem s Tommym odešla do našeho bytu, kde jsem ho položila do postýlky a sama si šla lehnout. Co asi teď dělá Luke? Myslí na mě? S tou myšlenkou jsem usnula.
Ráno jsem se probudila kolem 7 hodiny, protože Tommy vzlykal. Rychle jsem vylezla z postele a šla za ním.
,,Co se stalo, zlato?'' Přiběhla jsem k němu a vzala si ho do náručí.
,,Ja ci tatu.'' Vzlykl.
,,Ale vždyť jsem ti už říkala, že tátu nemůžeš vidět.''
,,Ale..'' Nedořekl to a znova se rozplakal.
,,Broučku neplač.'' Kývala jsem s ním ze strany na stranu. ,,Zajdeme dneska za tetou Jane?'' Rozcuchala jsem mu vlásky a jemu se rozzářili oči.
,,Teta, teta!'' Jásal. Zasmála jsem se a šla zavolat Jane, že za ní přijdeme. Když jsme se s Jane domluvily, šla jsem Tommyho převléct. Nakonec jsem se převlékla i já a mohli jsme vyrazit za Jane.
,,Jane?'' Zaklepala jsem na dveře.
,,Je otevřeno!'' Křikla a já jsem vzala za kliku. Vešla jsem do jejího útulného bytu a rozhlédla se kolem. V jejím bytě jsem ještě nebyla, ale je to tu útulné. Vešla jsem s Tommym do obýváku a posadila se na gauč. po chvilce přiběhla Jane. Vlasy měla spletené do copu. Na sobě měla černé džíny a tričko s potiskem. Normální outfit, ale sluší jí to. Tommy jen co jí uviděl, samou radostí se k ní rozběhl.
,,Teta, teta, teta!!'' Jane si ho vzala do náruče a posadila se vedle mě.
,,To se na mě tak těšil?'' Zasmála se.
,,Víc než si myslíš.'' Mrkla jsem a uchechtla se.
,,Nezajdeme někam na hřiště? Moc jsem nečekala, že přijdete a proto tu nemám nic co bych vám mohla nabídnout.'' Nervózně se usmála.
,,To je vpohodě. A na hřiště klidně zajdeme, Tommy bude určitě rád, viď?'' Otočil hlavu a vyvlíkl se z Janenino náruče.
,,Jo!'' Vypískl a začal běhat kolem gauče.
,,Tommy.'' Napomenula jsem ho. ,,Tommy!'' Chytla jsem ho za ruku. ,,Klid.'' Vzala jsem si ho do klína.
,,Tak jdeme?'' Zeptala se Jane.
,,Jasně!'' Vstala jsem a my vyrazily. Po cestě jsme potkaly Jamese s Mattem, tak jsme společně zašli ještě do Starbucks pro kafe. Jen co jsme si koupili kafe, šli jsme na hřiště kam se Tommy moc těšil. Celou dobu mě táhl, div jsem si nevylila kafe.
,,No jo, celý po tátovi.'' Zasmál se Matt. Jane po něm hodila vražený pohled a já jsem jen smutně odvrátila oči.
On nebyl ten, kdo udělal chybu. Byla jsem to totiž já.
Huuu, mám další díl a s ním oba dva pohledy. Jak Luka, tak Honey♥
Omlouvám se, že tak dlouhou dobu díl nebyl, ale díky škole a málo času jsem to moc nestíhala. Tak doufám, že vás tenhle díl nebude moc nudit jako mě. Protože mě to přijde celkem nudný:D
No jinak nevím co jiného bych k tomu dodala. Možná už jen to, že Unpredictable II. překročilo 500 reads. Děkuju všem moc!!:) Snad se vám to bude líbit dál!
Jinak po straně máte Beating Heart od Ellie Goulding♥ Je to písnička k filmu Divergent, který si rozhodně musíte pustit!
That's all!
ILY!!♥
Sarah xx
