Ráno jsem se probudila ve své posteli. Ani jsem netušila jak jsem se sem dostala, musela jsem usnout v autě a Luke mě sem odnesl. Je milé, jak se ke mně hezky chová po tom všem.
Otočila jsem se na druhou polovinu postele a zklamaně jsem zjistila, že tady Luke není. Musel někam zmizet. Zvedla jsem se z postele a vyšla na chodbu. V domě panovalo ticho, což mě trochu rozhodilo. Čekala jsem, že budou všichni vzhůru. Sešla jsem schody a přišla do kuchyně. U stolu seděl Luke a ládoval se zmrzlinou. Když zpozoroval, že jsem tam taky, vykulil oči a zmrzlinu si přisunul blíže k sobě. Povytáhla jsem obočí a zasmála jsem se.
„Tomu ty říkáš snídaně?" On jen pokrčil rameny a jedl dál. Sedla jsem si naproti němu a skenovala ho pohledem.
„Kde jsou všichni?" zeptala jsem se na otázku, která mi vrtala hlavou. Neochotně zapíchl lžíci do zmrzliny a podíval se na mě.
„Harry, Niall, Mike, Calum a Ash se asi někde vzpamatovávají z kocoviny. Liam, Zayn a Louis s holkama asi ještě spí a Gemma, Lottie, Lou s Lux a Tommym jsou venku u bazénu," usmál se a pokračoval v ujídání zmrzliny.
„Aha," kývla jsem a odešla jsem ven k bazénu.
„Počkej!" ozval se za mnou Luke. „A ranní pusa nebude?" Ústa se mi roztáhla do širokého úsměvu.
„Tak si pro ní pojď. Buď já nebo zmrzlina, vyber si." Chvíli přemýšlel, co si má vybrat. Nakonec položil lžíci a rozběhl se ke mně, aby si mohl ukrást ten očekávaný polibek. Podívala jsem se mu do očí, ve kterých jsem se už od prvního momentu, co jsem ho potkala, ztrácela.
„Miluju tě," šeptl a políbil mě.
„Já tebe přece taky."
Vydala jsem se ven za holkama a Tommym. Tommy si spokojeně hrál s Lux vedle bazénu a holky byly zabrané do konverzace.
„Čau holky, o čem se bavíte?" přisedla jsem si k nim.
„Dneska je ta dlouho očekávaná módní show, tak bychom na ní chtěly jít, ale nevíme jestli to má cenu. Nechtěla bys jít s námi?" zeptala se Lottie.
„Jasně, proč ne. Jen nevím, kdo nám pohlídá Tommyho a Lux. Pochybuji, že je kluci dokážou pohlídat."
„Dokážou, to mi věř. Ty první roky s Lux, byli kluci pořád s ní. Skoro jsem je ani od ní nemohla dostat," zasmála se Lou.
„Tak dobře, budu ti plně důvěřovat. Doufám, že mě nezklamou."
„Toho bych se nebála," mrkla na mě Gemma.
Chvíli jsme tam jen tak ležely a povídaly si o té módní soutěži na kterou plánujeme jít. Po asi čtvrt hodině jsme se rozhodly jít dovnitř, kde už seděli všichni v obýváku u stolu. Šla jsem si sednout Lukovi na klín a on si mě k sobě více přitiskl. Lou zrovna začala vyprávět Eleanor, Danielle a Perrie o dnešní módní přehlídce. Když jim navrhla, jestli nechtějí jít s námi, s radostí souhlasily. Kluci zapíjeli prášek vodou, aby zahnali kocovinu a ti co nebyli na párty pili kafe, aby se trochu probrali. Tomu se, dámy a pánové, říká normální ráno.
Zbytek odpoledne jsme strávili opalováním se na nedaleké pláži a koupáním v moři.
Když se blížil večer, všechny jsme se šly převléct do něčeho slavnostního. Moc takových věcí jsem neměla, ale i přesto jsem ve skříni něco objevila. Vytáhla jsem tmavě modré šaty bez ramínek až na zem. Luke mi je jednou koupil na ples, na který jsem nakonec ani nešla. Oblékla jsem si je a přidala k nim pár doplňků. Ještě jsem se stihla nalíčit, když do pokoje přiběhla vyděšená Perrie. Když mě ale uviděla, všechny emoce byly pryč.
,,Páni, tobě to sluší!" vyjekla. Jen jsem se nad tím zasmála, protože to říká pokaždé, a protože ona na sobě měla nádherné černé šaty se vzorem na hrudi.
,,Myslím, že tady nejsem jediná, které to tolik sluší," usmála jsem se a ukázala na její šaty.
,,Aw, děkuju," uculila se a objala mě. V tu chvíli si vzpomněla, proč byla tak vyděšená.
,,Jo, to co jsem ti chěla říct bylo, že už musíme vyrazit, aby jsme tam nepřijely pozdě," usmála se, chytla mě za ruku a táhla mě dolů ze schodů. Rychle jsme se rozloučily s klukama, kteří na nás koukali jako na zjevení. Lukovi snad vypadli oči z důlků, když mě viděl. Skoro mě ani nechtěl nechat odejít. Nastoupily jsme do auta a vyjeli směrem na módní přehlídku.
Místo, kam jsme přijely bylo větší než jsem si představovala. Byla tam spousta lidí, a také spousta fotografů. Už jsem na ně byla zvyklá, tak jsem si jich ani moc nevšímala. S holkama jsme prošly kolem velké fontány do haly. Hala byla obrovská a na zemi byl červený koberec. Ze stropu visel skleněný lustr a u oken byly dlouhé rudé závěsy. Každou chvíli okolo nás proběhla nějaká modelka, a tak jsme se rozhodly, že je nejvyšší čas jít na naše místa.
Šly jsme za davem lidí a posadily jsme se na svá místa. Show by měla každou chvíli začít.
V pozadí začala hrát hudba a na plac začaly chodit modelky s novými módními topy. Poznala jsem známou modelku Karlie Kloss, která měla na sobě bílý top. Kdybych s tím topem měla někam jít, asi bych si vzala nějaký jiný, protože byl na mě celkem odvážný. Procházely tam modelky jak s krátkými, tak s dlouhými topy. Byla jsem z toho celkem unešená, protože jsem to viděla poprvé. Na takový zážitek budu vzpomínat ještě dlouho. Když jsem sledovala dění na place, v kabelce mi zavibroval mobil kvůli příchozí zprávě. Luke mi psal jestli jsme v pořádku. S úsměvem jsem odpověděla a mobil zase zandala do kabelky.
Show se pomalu blížila ke konci a po ní následovala aftershow, kde jsme měly možnost setkat se osobně s modelkami. Byly jsme samozřejmě na aftershow pozvány, takže jsme se odebraly do místnosti, kde už modelky pózovaly fotografům. Vyfotila jsem si pár fotek do mobilu, abych měla na tuto událost nějaké vzpomínky. Po chvíli jsem se konečně dostala do přímého kontaktu s Karlie Kloss, kterou jsem vždy obdivovala. Bavily jsme se o práci v modelingu a jak složité, ale přitom zábavné to je. Byl to jako sen si povídat s takovou osobností jako je Karlie. Když jsme se s Karlie rozloučily, odešly jsme ven zpět k autu. Moc lidí tu už nebylo. Bylo pozdě v noci a spousta lidí už odešla domů. Když jsme scházely ze schodů k autu, z ničeho nic u nás zastavilo jiné velké černé auto. Z něho vystoupili tři muži v černém oblečení a mě spolu s ostatními holkami odvlekli do zadní části auta a zavřeli za námi dveře auta. Co to sakra? Všude byla tma a jen jsem tluměně slyšela, jak se ti chlapi vepředu o něčem dohadují. Dva z těch hlasů mi byly povědomé, ale nemohla jsem si vzpomenout komu patřily. Po chvíli se auto rozjelo. Do ticha jsem šeptla:,, Holky?" Po chvíli se mi dostalo odpovědi od Lottie. ,,Mám strach." ,,Já taky." odpověděla jsem a tiše jsem vzlykla. Rychle jsem z kabelky vytáhla mobil a napsala Lukovi sms, že nás někdo unesl, a právě sedíme v kufru auta a jedeme někam pryč. Během ani ne 10 vteřin se mi dostalo odpovědi, že nás jedou hledat. Trochu jsem vydechla a šeptla to holkám. Bylo mi divné, že nám nikdo nesvázal ruce nebo nezavázal oči. Taky nám nesebraly kabelky, tak co se to sakra děje?! Auto cuklo a dveře se otevřely. Ti tři chlapi něco vzali a přitiskli nám to k nosu.
Až pozdě mi došlo co to bylo. Po chvíli vše zčernalo a já jsem neměla nejmenší ponětí o světě.
